Letošní jubilejní třicátý ročník Rock for People si nenechalo ujít přes padesát tisíc lidí, jimž pořadatelé naservírovali vystoupení kapel napříč žánry od punku přes rock až po metal. Během pěti dnů se tak na pódiu vystřídaly například Avenged Sevenfold, Slipknot, Sex Pistols, Linkin Park nebo třeba Guns N‘ Roses. Tato skupina dorazila jako hlavní hvězda bonusového narozeninového dne.
Že půjde o výjimečný ročník, bylo jasné už při příjezdu do areálu. Do útrob královéhradeckého letiště proudily davy lidí obtěžkaných zavazadly s nezbytným vybavením potřebným k ubytování v kempech. Jejich prostory se letos rozšířily natolik, aby byly schopny kapacitně pojmout větší množství oproti předchozím ročníkům. Ten letošní byl totiž vyprodaný.
Samotný areál festivalu Park 360 se rozrostl a přizpůsobil tak, aby tento rekordní počet návštěvníků zvládl. Stejně tak rekordní byl podle pořadatelů i letošní rozpočet, který byl oproti loňsku navýšen o třetinu a celkově činil 300 milionů. Během pěti dnů se na celkem deseti pódiích odehrálo více než dvě stě koncertů.
Malý kousek nebe s Avenged Sevenfold
Pro nedočkavce se areál otevřel již o den dřív. Prvních zhruba 10 tisíc návštěvníků si tak mohlo užít takzvanou warm-up party ještě předtím, než festival oficiálně odstartoval. Pro zbytek dorazivších návštěvníků se jeho útroby otevřely ve středu hodinu před polednem.
Hned první den si fanoušci mohli užít vystoupení Poly Noir, Normandie, Polaris, Bad Nerves, metalových divoženek Kittie, zpěvačky Poppy, Vladimira 518 ve spojení s 7krát3, kteří nedávno vydali společnou desku White Boy, nebo třeba japonských Sim. Po třech letech, tentokrát však na hlavní stage, se vrátil grandson.
Ještě před hlavní hvězdou večera si publikum podmanili poměrně vzácní Shinedown. „Já se na ně hrozně těšil, protože očekávaný koncert v roce 2022 byl nakonec zrušen, zbyl mi z něj doma jen lístek. Takže když je ohlásili, byl jsem nadšený,“ řekl Petr z Prahy. „Měla jsem to stejně,“ doplnila jej Sára. „Za mě to byl jeden z nejlepších koncertů letošního ročníku a strašně jsem si to užila.“
Headlinerem prvního dne pak byli američtí Avenged Sevenfold, kteří se do české kotliny vrátili po dlouhých jedenácti letech a naservírovali svým fanouškům známé hity jako Hail to the King, Buried Alive, Bat Country nebo A Little Piece of Heaven. Ani po šestnácti letech neopomněli vzpomenout na svého zesnulého kolegu Jamese „Reva“ Sullivana, kterému již tradičně věnovali skladbu So Far Away.
Závěr večera patřil například The Haunt, Fall From Everest, House of Protection nebo kontroverzním Irům Kneecap. Z české scény se představili pražští metalcoristé Abbie Falls nebo raper Renne Dang.
Into the Earth, maggots!
„Já přijela hlavně na Slipknot. Je to moje srdcovka už přes dvacet let. Jela jsem sem před dvěma lety vůbec poprvé hlavně kvůli nim a vůbec mi nevadí, že tu jsou letos znovu. Je to taková náplast za zrušený sólový koncert Coreyho Taylora loni. Tohle je tedy můj třetí ročník a už počítám dny, kdy si budu moct koupit lístek na ten příští. Strašně si přeju, aby přivezli třeba Korn nebo Limp Bizkit,“ přiblížila jedna z návštěvnic Zuzana. Než se však dočkala headlinera čtvrtečního dne, musela si ještě chvilku počkat.
Na pódiích totiž během dne řádili ještě Superheaven, Dead Poet Society, Dayseeker, Currents, Eagles of Death Metal, Zebrahead, Idles, The Ghost Inside nebo česká stálice festivalu Vypsaná fiXa, se kterou si zahostoval i Jiří Hrdina – tentokrát bez hokejky. Fanoušky indie rocku bezpochyby potěšil kvartet z britského Earlestownu K's. Z TikToku to až na velké pódium dotáhl Australan Kim Dracula, který se v tuzemsku představil vůbec poprvé a jehož lze žánrově zařadit jen těžko.
Podvečer patřil deathcoristům Lorna Shore, při jejichž vystoupení nechyběly ani ohně, ani obrovský circle pit pod pódiem. Na hradecké pódium se vrátili po dvou letech, kdy festival otvírali. Tentokrát jejich výkon nepohřbil zvuk a extrémní vokál frontmana Willa Ramose si tak fanoušci mohli vychutnat naplno.
Večerní pódium patřilo hlavní hvězdě druhého dne – již zmiňovaným Slipknot. Ti i tentokrát dorazili bez svého posledního původního člena Shawna Crahana alias Clowna, který kvůli rodinným záležitostem na letošním turné kapelu nedoprovází, zato s Kelly Osbourneovou. Dcera slavného rockera je totiž manželkou DJ kapely Sida Wilsona. I devítihlavá iowská bestie slaví třicáté výročí, přivezla tak průřez svou dosavadní tvorbou.
Kdo neměl po celém dni ještě dost, mohl si zaskotačit na Pouštěčce Klubovny s DJ Naganem, na kterou dorazil i zakladatel festivalu Michal Thomes, nebo s americkým DJ Keatonem Prescottem známým pod uměleckým jménem Sullivan King, který mixuje dubstep s rockem a při svých vystoupeních neváhá vzít do ruky ani kytaru, mikrofon nebo skočit mezi rozvášněný dav. S ním si pro změnu zahostoval frontman headlinera předchozího večera M. Shadows.
Jsem antikrist, jsem anarchista. Bůh ochraňuj královnu!
Třetí den se nesl nejen ve znamení punku, ale i střetu několika generací. Ještě než se na stagi představily legendární Pistole z britských ostrovů, mohli si návštěvníci zavzpomínat třeba na grunge éru. Do hradeckého areálu totiž zavítal jeden z jejích nejvýraznějších představitelů Jerry Cantrell, kytarista slavných Alice in Chains, se svým sólovým projektem. Při vystoupení vzpomenul nejen stěžejní songy své domovské kapely, ale připomenul i své české kořeny, jeho dědeček totiž pochází právě odsud. Zároveň s tím si mohli diváci vychutnat leteckou show, jež probíhala zrovna během jeho koncertu.
Vystoupení Marie Rottrové si nenechalo ujít přibližně patnáct tisíc lidí včetně dvou set seniorů, které na festival každým rokem přiváží speciální autobusy. Nad hlavami pak fanoušci nosili například Františka Skálu, který na festival dovezl dechovku. Během vystoupení kapely Leoniden proběhla i žádost o ruku.
Zatěžkávací zkouškou podrobily Fat Lady, která patří k největším stagím v Evropě, v odpoledním parnu třeba texaská kapela Nothing More nebo švédské uskupení In Flames. Spojení houslí a metalcoru dovezli jejich krajané Imminence a narozeninový dort rozkrojila Ewa Farna. Psychedelický rock přivezla německá skupina Kadavar, křesťanský rock pak na dvě Grammy nominovaní Skillet. Seven Hours After Violet dovezl českým fanouškům představit baskytarista slavných System Of A Down Shavo Odadjian a se svým hudebním projektem se přijela ukázat i světoznámá tatérka Kat von D.
CZ/SK scénu zastupovali a v dopoledních hodinách rozproudili krev v žilách těžko napodobitelní Hentai Corporation, odpoledne pak jejich východnější kolegové Horkýže Slíže. Ještě před nimi oblažila svým indie-rockovým soundem sluchovody návštěvníků pražská parta I Love You Honey Bunny a v podvečer zas pro změnu Mucha.
Sex Pistols přijeli s Frankem Carterem. „Já toho chlapa miluju, mám doma všechny jeho desky,“ zmínil Olda, který přijel do Hradce především kvůli němu. „Tohle spojení mi přišlo hrozně zajímavé a jsem překvapený, jak moc dobré to je. To jsem úplně nečekal, ale strašně mě to baví,“ doplnil. Kontroverzní punkeři, kteří svého času vyvolávali pobouření nejen svými skladbami, ale i chováním, samozřejmě neopomenuli ve svém vystoupení ani nejznámější skladby jako God Save The Queen nebo Anarchy In The UK. Obrovskou party pod pódiem pak v závěru večera rozjeli fanoušci při vystoupení shefieldských metalcoristů While She Sleeps a pokračovali v ní i při vystoupení Jamese Kenta alias Perturbatora.
Od nuly až k Rock for People
Dovézt na hradecké letiště Linkin Park trvalo pořadatelům dlouhých třicet let. Byť to bylo čekání dlouhé, je zřejmé, že se vyplatilo. Byli to totiž právě oni, kdo přilákal nejvíc návštěvníků. První davy nadšenců, kteří přijeli speciálně kvůli nim, se začaly do areálu trousit již v dopoledních hodinách a někteří z nich si neváhali na svou hvězdu počkat i několik hodin, aby se dostali k pódiu co nejblíže. „Pro mě je tohle splněný sen a těch několik hodin mi za to stojí,“ sdělila jedna z návštěvnic.
Ostatní, kteří tolik trpělivosti neměli, si mezitím mohli užívat jiný program. Ten dopoledne načal David Koller, který vystoupil ve speciálním setu s orchestrem Prague Philharmonia. Před headlinerem sobotního večera ozkoušeli hlavní pódium například indie rockeři Lovejoy, zástupce takzvaného trap metalu ZillaKami nebo norská zpěvačka a skladatelka Sigrid či britští Biffy Clyro. Ti se sem vrátili po třech letech. Nelze opomenout ani Stray From The Path, Creeper, Battlesnake, Urne nebo Motionless In White.
Když přišel čas sobotního headlinera, byl už areál prakticky zcela zaplněn. V setlistu čítajícím dvacet skladeb se objevily jak skladby z novotiny, tak stěžejní songy z ikonických alb Meteora a Hybrid Theory. Asi největší zážitek z koncertu si odnesl fanoušek, jehož žádost napsanou na obřím transparentu zpěvačka Emily Armstrong vyslyšela a se strojkem v ruce jej před zraky všech přítomných ostříhala. Těžko říct, jak moc byl s výsledným „vpředu byznys, vzadu party“ spokojen. Samotný koncert byl doprovázen laserovou show a zakončen, stejně jako v případě předchozích headlinerů, obřím ohňostrojem.
Koho nenalákali Linkin Park, mohl si užít koncert tuzemské Sodomy Gomory nebo altpopové Meluzíny či losangeleského dua Sextile. Večer uzavírali český rapper Smack One, který spojil síly s britským MC P Moneym, němečtí From Fall to Spring, kteří si střihli i cover od Backstreet Boys, RØRY a taneční parket roztančil Venjent.
Naposledy se kapela ještě s původním zpěvákem Chesterem Benningtonem objevila v Česku před osmi lety v pražských Letňanech. Když měsíc poté zpěvák dobrovolně odešel ze světa, přestala kapela na dlouhou dobu působit, i když byla stále víceméně tvůrčí a psala nové skladby, a to až do loňského roku, kdy bylo odhaleno, že novou vokalistkou je zpěvačka skupiny Dead Sara Emily Armstrong. Po vydání veleúspěšného alba From Zero, které okamžitě opanovalo přední příčky světových žebříčků, vyrazila kapela na světové turné. Jednou z jeho zastávek se stal právě i jubilejní ročník Rock for People.
Říkali jste Slash? Máme!
Jelikož šlo o ročník jubilejní, nachystali si pořadatelé pro návštěvníky ještě jeden bonusový den navíc. V něm se jako headliner večera představili někdejší bouřliváci a ničitelé hotelových pokojů Guns N’ Roses. Parta kolem frontmana Axla Rose a kytaristy Slashe naservírovala fanouškům skoro tříhodinovou show. Garde jim během dne dělaly skupiny Rival Sons a The Warning nebo třeba Cocotte Minute, The Agony, Self Deception, Crossfaith, Ghøstkid, Pan Lynx, Signs of the Swarm a Status Praesents.
Kromě hudby napříč žánry nechyběl ani letos doprovodný program v podobě různých show, workshopů či přednášek na nejrůznější témata. Své zastoupení tu jako hlavní mediální partner měla i Česká televize. Daniel Stach si podmanil publikum v interaktivním Hyde Parku Civilizace, který propojil vědu a muziku, a dokonce si s diváky i zazpíval. Nechyběl ani populární AZ-kvíz, ve kterém si své znalosti mohli návštěvníci vyzkoušet na vlastní kůži, zahraniční zpravodajství v éře nejistých zítřků pak představil publiku Martin Řezníček.
„Mísí se ve mně spousta emocí, ale rád bych vypíchnul vděčnost, kterou právě cítím. Třicátý ročník festivalu jsme připravovali s obrovským nasazením celého týmu, ale také s velkou pokorou, aby vše klaplo přesně podle našich představ,“ říká zakladatel festivalu Michal Thomes a dodává: „Opět se potvrdilo, že máme to nejlepší publikum, které má skvělý hudební vkus a umí si koncerty užít naplno. Festival překonal všechna má očekávání a už teď se těším, jak vkročíme do nové dekády.“
Nejen hudbou festival je živ
Rock for People není jen festivalem hudby, ale i místem mnoha různých životních příběhů. Jedním z nich je třeba i ten Katky a Štěpána, kteří se právě tady seznámili a po jedenácti letech sem poprvé vzali i svého sedmiměsíčního syna. „Bylo to vlastně úplně náhodné. Hledala jsem po ránu někoho se zapalovačem a narazila na dva sympatické týpky. No a jedním z nich byl zrovna Štěpán. Akorát si míchali cosi z plechovky na vařiči,“ popisuje první setkání Katka.
„Řekla jsem si tehdy iniciativně o číslo, které mi napsal na záda, a kamarád, se kterým jsem tam tehdy byla, mi jej musel opsat do telefonu. Z toho mého prvního ročníku jsem mimochodem odjížděla také s mým prvním a naprosto skvostným monoklem,“ dodává. „Následujících pár let jsme se tu vždycky sešli, no a za tři roky už jsme sem jeli spolu jako pár. A letos poprvé i s malým Vašíkem,“ říká s úsměvem. „Pro nás to je prostě srdcová záležitost.“ Pro Štěpána byl největším zážitkem koncert Karla Gotta.
„Můj největší zážitek jsou asi ty lidi, to, co mi to dalo. Poznala jsem jeho a spoustu nových přátel. Ochutnala jsem spoustu netradičních dobrot od cvrčků po megaburgery, skákala jsem z plošiny, koupala se v bazénu, tančila bosá na písečné pláži do rána... A samozřejmě viděla a slyšela spoustu skvělých kapel. Někdy z prvních řad, jindy z ramen mých úžasných kamarádů, ale vždycky jsem si to moc užila. Poctivě si schovávám každý rok pásku a papírový program.“
To neblahou zkušenost s cvrčky má pro změnu Petr. „Nějak mi to v kombinaci s alkoholem úplně nesedlo. Soutěžili jsme tehdy v beer pongu. Takže jsem toho vypil fakt hodně a měl jsem geniální nápad vyzkoušet zrovna cvrčky,“ přibližuje svůj zážitek. „A tak se stalo, že jsem nakonec skončil v hradecké nemocnici. Což o to, stát se může... Ale když mě odsud po pár hodinách, co mě jakžtakž dali do kupy, propouštěli, zjistil jsem, že jsem bez bot. Zůstaly ve stanu. Dal jsem si teda takovou menší zdravotní procházku po letištním štěrku zpátky do kempu pěkně bosky. Od té doby jsem cvrčky nejedl a beer pong už si asi také dlouho nezahraju,“ uzavírá se smíchem.
„Mě tady asi nejvíc baví ten největší záběr, nejen hudební. Kde jinde si dojdeš po metalech na Marušku Rottrovou nebo zažiješ moshpit na Mládka?“ říká pro změnu Marek, který dorazil na festival z Olomouce. „Určitě velké plus je za mě také super organizace a velké množství různých mikropivovarů.“ „Pro mě je určitě nejvíc to, že se tu vždycky potkám s lidmi, co třeba rok i víc nevidím. Posedíme, pokecáme, popijeme a hlavně poslechneme super kapely. Jo a také se svezeme na kole, taková naše tradice. Byla jsem tu už třikrát a vždycky to splnilo moje očekávání. Skvěle strávený čas. Dovča, po který potřebuješ ještě další dovču,“ dodává se smíchem jeho přítelkyně Kateřina. „To chození po areálu je mnohdy celkem náročné.“
„Já jsem byl letos teprve podruhé,“ říká Pavel, který dojel ze Zlína. „Nejvíc mě baví festivalová atmosféra, kdy člověk nemusí nic řešit a jen si užívá koncerty s partou. Návraty na místo činu jsou vždycky nejlepší. Člověk je zvědavý, v čem to bude zas jiný a zajímavější. Asi jedinou výtku bych měl směrem k nedostatku volného přístupu k pitné vodě. A celkově byl s vodou jako takovou letos problém, i v kempech. Tak snad se to do dalších let ještě zlepší,“ uzavírá.
