Romskému jazyku hrozí zánik. Nadějí je umění vyprávět a nadšení mladé generace

Nahrávám video

Vyprávění příběhů a pohádek patří k romské tradici od nepaměti. Dnes ale tato forma umění postupně zaniká. Oživit tradici se snaží autoři projektu Gavoro, kteří na probíhajícím festivalu Khamoro uspořádali večer vyprávění z romského života. V pražském Kampusu Hybernská se u ohně potkalo hned několik romských umělců.

Jedním z vypravěčů je pamětník Ladislav Goral, který varuje před zánikem romského jazyka.„Bijme na poplach, protože sedmdesát procent Romů neumí romsky. To je katastrofa. Zanikne národ. Dneska romská kultura vypadá tak, že zpívají anglicky. To ať jdou do háje zelenýho,“ zlobí se Goral, který je ředitelem spolku RomPraha.

Do Prahy přišel ze Slovenska v padesátých letech jako kluk. Druhá světová válka mu vzala celou rodinu. Nejdříve si vydělával na živobytí tak, že nosil bagristům svačinu, pak v metropoli sloužil na vojně a studoval. Vypracoval se na vládního poradce pro menšiny. Zná sedm dialektů romštiny a organizuje rozmanité projekty na podporu romského jazyka. 

Příběh jako cesta k literatuře

Jednou z iniciativ je právě projekt Gavoro: Storytelling, který se snaží udržet umění vyprávění příběhů. „Cílem projektu je to, aby se romská literatura dostala na výsluní, aby si našla své diváky jak mezi Romy, tak mezi Neromy, a storytelling je cesta k tomu, jak se k literatuře dostat,“ říká koordinátorka projektu Pavlína Matiová.

Ročně vyjdou v Česku průměrně dvě knihy romských autorů. Většina z nich píše o romských tématech a často začali psát až ve středním věku. Spisovatelka Ilona Ferková si prý kdysi nedovedla představit, že bude psát v romštině. Její kniha nazvaná Ještě jedno, Lído! (De mek jekh, Ľido!), která vypráví o bezdomovci Kaštánkovi, ale oslovuje i většinové čtenáře.

„Některá novější slova v romštině nejsou, takže musím přemýšlet, jak to napsat, ale někdy to nejde jedním slovem, tak to musím napsat pěti nebo šesti,“ vypráví o úskalí psaní v romském jazyce.

Ilona Ferková začala psát z popudu proslulé znalkyně romské kultury Mileny Hübschmannové. Ta založila seminář romistiky na Filozofické fakultě univerzity Karlovy. Jedná se o první školu na světě, která začala učit romistiku jako samostatný obor.

Mladé naděje

Jan Červenka učí na univerzitě už třiadvacet let. V současnosti s dalšími autory pracuje na slovníku nových romských slov. „Romové vždycky žili v nějakém kontaktu a romština se nerozvíjela institucionálně, takže u všeho, co je obklopuje a pro co nebyla dřív slova, tak je nejpřirozenější tendence slova přejímat,“ říká o současné romštině.

Pro nejmenší dnes existují romské slabikáře, děti se ale doma učí hlavně poslechem. Mluvit ve škole rodným jazykem bylo Romům v minulosti často zakazováno a romština se začala vytrácet.

„Objevili jsme velkou vrstvu mladých, kteří se s tím ale nesmiřují a někdy už od dvanácti třinácti let se sami mezi sebou navzájem doučují romštinu,“ vkládá naději do mladé generace.

Aktivně udržovat romštinu a povzbudit k tvorbě mladé romské autory chce i český Klub romských spisovatelů, který vznikl letos v únoru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 15 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 19 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...