Hollywood právě uvádí první větší filmy, které vznikly za přísných bezpečnostních opatření během pandemie. Některé ji přímo tematizují, jiné v přísné karanténě pouze vznikaly, jako konverzační drama Malcolm a Marie. Romantická zlodějská komedie Lockdown a akční thriller Songbird však vyvolávají i otázky, zda na takové snímky není příliš brzy.
Linda (Anne Hathawayová) a Paxton (Chiwetel Ejiofor) spolu žijí v Londýně. Ona je poměrně vysokou manažerkou klenotnické firmy, on jezdí s dodávkou. Po několikaletém vztahu se rozešli, jejich odluka je ale trochu komplikovaná. Těsně po jejich rozchodu totiž udeřil koronavirus.
Oba tak musí v nově uvedeném filmu Lockdown nabručeně sdílet společný prostor, což může některým divákům připadat povědomé. Paxton chce v karanténě péct chleba, přestal se bavit s kamarádem, který šíří konspirační teorie a ve frontě do samoobsluhy nadává, když z ní cizí muž vyjde s náručí plnou toaletního papíru. Linda zase se sklenkou vína tráví čas na videohovorech s kolegy, které musí propustit.
Nový snímek natočil režisér Doug Liman, známý drahými akčními velkofilmy jako Agent bez minulosti, Mr. and Mrs. Smith nebo Na hraně zítřka, jejichž výroba leckdy trvala roky a účastnily se jí tisíce lidí. Nápad natočit Lockdown však přišel loni v červenci, v srpnu se film začal psát a v září se začalo točit s hollywoodskými hvězdami, které do poslední chvíle čekaly na hotový scénář. V jiném roce by to byla nevídaná situace.
Liman prý nechtěl čekat, až se pandemie přežene, aby o ní mohl natočit film s odstupem, jeho záměrem prý bylo zachytit, co lidé na celém světě právě prožívají. „Kdy jindy v historii vznikl film, jehož každý divák bude mít v danou chvíli osobní spřízněnost s jeho příběhem?“ sdělil režisér v rozhovoru pro list The Los Angeles Times. Jeho producenta ale prý lákala i možnost točit v prázdných londýnských ulicích, jejichž vyklízení by v jiné konstelaci nebylo možné, nebo by stálo obrovské peníze.
Velká část snímku se ale odehrává v jednom domě, kde jsou dvě postavy vězni, kteří neví, jaký je zrovna den. Ovíněná Linda například vyrazí i tleskat ven na počest zdravotníků, ze snímku ale není cítit, zda si z této akce známé ze skutečnosti tvůrci utahují, nebo ji pouze replikují. Je otázka, zda byl vůbec pro důkladnější reflexi skutečnosti prostor nebo chuť.
Filmaři obsadili zaměstnance zavřeného obchodního domu
Lockdown se totiž natočil za pouhých osmnáct dní. „Bylo to 180 stránek scénáře. Nemyslím si, že je fyzicky možné točit rychleji. Museli jsme hlavně začít a skončit,“ uvedl režisér. Snímek za pouhé tři miliony dolarů (necelých 64 milionů korun) se točil v září těsně předtím, než se Londýn začal znovu zavírat s druhou vlnou pandemie. Podle serveru Deadline štáb fungoval tak, aby se opakovaně stýkali jen určití lidé. Podobně ostatně loni vznikaly i blockbustery jako Jurský svět 3 nebo sedmá Mission: Impossible, které se do kin ale teprve chystají.
Všichni také nosili roušky ve chvílích, kdy se netočilo, a na place nebylo dovoleno jíst, aby si je nikdo nesundával. Někteří herci se navíc na místo natáčení fyzicky ani nepodívali. Linda a Paxton skrze videohovory komunikují s jinými postavami, které si zahráli třeba Ben Stiller, Mindy Kalingová či Ben Kingsley, kteří tak mohli točit z jiného světadílu. Filmaři ale přesto zariskovali, protože ve druhé části snímku spolu s postavami vykročili z jejich baráčku.
Dva bývalí partneři se totiž ve filmu rozhodují, zda ze slavného londýnského obchodního domu Harrods ukradnou diamant za tři miliony liber. Luxusní obchod se ve filmu vyklízí v obavách z toho, co pandemie přinese, čehož chtějí hrdinové využít. Filmaři zase využili přímo zaměstnance obchodu a jejich hygienické protokoly, na místě se ale najednou pohybovalo více než sto statistů.
„Film se měl odehrávat velmi zkraje pandemie, kdy se o viru ještě mnoho nevědělo. V březnu a v dubnu se ještě debatovalo o tom, zda mají lidé nosit roušky, takže jsem nechtěl, aby je ve scénách z Harrods na sobě měli úplně všichni,“ vzpomínal pro The Los Angeles Times Liman. Z těch, kteří pracovali na Lockdownu, měli prý pozitivní test na covid-19 dva lidé, šlo ale prý o izolované případy mimo plac. Přesto se Liman nechal slyšet, že šlo o nejtěžší snímek jeho kariéry, i když reakce na něj jsou rozporuplné.
Drama o showbyznysu si herci zaplatili sami, pak ho prodali Netflixu
Spolu s Lockdownem má premiéru i jiný vztahový snímek, který loni vznikal během pandemie, tu ale nijak netematizuje. Černobílá konverzačka Malcolm a Marie se odehrává během jednoho večera v jedné vile, do níž přijíždějí titulní protagonisté. Malcolm (John David Washington) je režisér, který právě na premiéře svého filmu před publikem zapomněl poděkovat Marii (Zendaya), i když čerstvě uvedený film natočil podle jejího života zasaženého drogovou závislostí.
Pár to doma začne řešit, což spustí dlouhou slovní roztržku, která meandruje jak kolem osobních vztahových výčitek, tak obecných témat jako filmová kritika, showbyznys či autenticita. Malcolm například Marii sdělí, že není výjimečná a že se nechal inspirovat i dalšími zlomenými ženami, ona mu odvětí, že je jen průměrný privilegovaný filmař, který si nechal ujít šanci udělat film autentičtější, protože ji do něj neobsadil.
Byla to ostatně i představitelka Marie, čtyřiadvacetiletá herečka a zpěvačka Zendaya, kdo nový snímek loni na jaře rozpohyboval. Během jarního lockdownu se spojila s režisérem Samem Levinsonem, s nímž už natočila úspěšný seriál Euforie, jenž jí vynesl Emmy, zda by s ní doma nenatočil film. Oba nejprve přemýšleli o thrilleru, pak se ale rozhodli natočil konverzační drama založené na skutečné události – Levinson zapomněl poděkovat manželce na premiéře svého filmu Mladí zabijáci v roce 2018.
Filmaři novinku natočili na přelomu loňského června a července během čtrnácti dnů v proskleném designovém domě od studia Feldman Architecture nazvaném Caterpillar House v kopcích u kalifornského města Carmel. Nejprve v objektu strávili několik dní v karanténě, aby pak začali točit za důsledného testování a častého měření teploty. Přímo na místě nesmělo být v jednu chvíli více než dvanáct lidí.
„Neměli jsme skriptku, asistenta režiséra nebo oddělení rekvizit. Nedrželi jsme se nějakého plánu. Zendaya si upravovala vlasy sama a dělala si make-up,“ sdělil Levinson magazínu Esquire. Washington měl zase podle rozhovoru pro server IndieWire čas točit, protože mu odpadlo globální propagační turné k několikrát odkládanému snímku Tenet, v němž hrál hlavní roli a který měl původně přijít do kin v červenci.
On, Zendaya i Levinson dokonce zaplatili 2,5 milionu dolarů (53 milionů korun) ze svého, aby se mohlo začít točit, s tím, že se jim vrátí peníze poté, co snímek prodají. Netflix ho později v dražbě koupil za 30 milionů dolarů (637 milionů korun). Jako by tak podtrhl jeden z dialogů, v němž Malcolm s Marií glosují showbyznys s tím, že „film je nejkapitalističtější forma umění na světě, ale herečka v šatech za dva tisíce dolarů vykládá na červeném koberci o socialismu“.
Hygienici jako démoničtí padouši nepotěšili kritiku
Nebyl to ale jen Netflix, koho zaujal film natočený během pandemie. Známý režisér a producent Michael Bay, jenž stojí za filmy jako Skála, Armageddon nebo Transformers, už v květnu popostrčil k výrobě akční thriller Songbird režiséra Adama Masona. Ten chtěl původně natočit akční sci-fi thriller, v němž na Los Angeles útočí monstrum, nakonec mu ale „postačil“ zmutovaný virus.
Songbird si představuje budoucnost roku 2024, kde covid-19 zmutoval do covidu-23, který se přenáší vzduchem. Smrtnost nové mutace překročila padesát procent a všude platí povinný totální lockdown. Všichni obyvatelé se každé ráno povinně testují, a pokud je jejich teplota zvýšená, dorazí pro ně zásahová jednotka, která je i proti jejich vůli dopraví do karanténního tábora, z něhož se jen málokdo vrátí.
Výhodu mají lidé s páskami na rukou, které značí imunitu a možnost se bez restrikcí pohybovat vylidněnými ulicemi. Jedním z nich je hlavní hrdina, kurýr Nico (KJ Apa), jenž chce zachránit Saru (Sofia Carsonová), pro jejíž kašlající příbuznou již míří jednotka v ochranných oblecích vedená démonickým šéfem s imunitou.
Postapokalyptický thriller natočil za sedmnáct dní třicetičlenný štáb, který stejně jako tvůrci Lockdownu těžil z vylidněných ulic města, jež by se jinak musely draze uzavírat. Kdo nebyl na místě natáčení, na nějž se všechny rekvizity dopravovaly vakuově balené, trávil čas v karanténě. Pozitivní test na covid-19 neměl prý nikdo, snímek už ale strhali kritici, kteří často opakují, že v době pokračující pandemie je nevkusné uvést snímek, jenž ji používá k bezostyšné žánrové zábavě.
„Jak se může film vydávat za lehkou zábavu, když zapadá do rozsáhlých dezinformačních kampaní, které podporují rétoriku namířenou proti opatřením?“ ptá se například deník Independent, který naráží právě na motiv zmíněné zásahové jednotky, která v hávu nelítostných padouchů vynucuje opatření, jimž se hrdinové vzpírají. Podle režiséra Masona ale Songbird, do něhož nalákal i hvězdy jako Demi Mooreovou nebo Petera Stormareho, odlehčil složitou situaci poselstvím naděje.
Nejlepším „koronavirovým“ filmem tak možná paradoxně zůstává snímek, jenž se covidem-19 vůbec nezabývá. V roce 2011 natočil režisér Steven Soderbergh thriller Nákaza, v němž se planeta potýká se smrtonosným virem nazvaným MEV-1. Ten byl natočen po konzultacích s odborníky a řeší se v něm geneze viru nebo jeho nakažlivost, jednou z postav je také bloger, který odrazuje lidi od očkování. Nelze se tak divit tomu, že se starší snímek v době pandemie stal jedním z nejstreamovanějších filmů na platformách jako iTunes.
