Rushdie napsal knihu o svém pobodání. S násilím se vyrovnává uměním

Spisovatel Salman Rushdie se rozhodl literárně zpracovat svou traumatickou zkušenost z loňského srpna, kdy byl pobodán. Z útoku si nese dlouhodobé fyzické i psychické následky. Napadení souviselo s fatvou, tedy rozsudkem smrti, který nad ním v roce 1989 kvůli knize Satanské verše vynesl někdejší íránský duchovní vůdce Chomejní.

Memoáry s názvem Nůž: Meditace po pokusu o vraždu by se měly ke čtenářům dostat v dubnu příštího roku. „Napsat tuto knihu pro mě bylo nezbytné. Byl to způsob, jak se vyrovnat s tím, co se stalo, a odpovědět na násilí uměním,“ uvedl Rushdie v prohlášení vydaném nakladatelstvím.

Britský spisovatel indického původu byl pobodán loni začátkem srpna v neziskovém vzdělávacím centru na západě státu New York, kde se měl účastnit debaty o Spojených státech jako zemi, která slouží za azyl pro pronásledované spisovatele a umělce v exilu.

Stále platná fatva

Obvinění z pokusu o vraždu čelí pětadvacetiletý Američan, potomek imigrantů z Libanonu. Obdivovatel Chomejního podle svého pozdějšího vyjádření nemá Rushdieho rád, protože „urazil islám“.

Rushdie už přes tři dekády čelí výhrůžkám smrtí v souvislosti s románem Satanské verše. Kniha byla po vydání v roce 1988 zakázána v mnoha zemích s početným muslimským obyvatelstvem kvůli pasážím, které někteří považují za rouhačské. Nejvyšší íránský vůdce, ajatolláh Ruholláh Chomejní, tehdy vydal fatvu neboli náboženský edikt, v němž požadoval spisovatelovu smrt.

I když se íránská proreformní vláda prezidenta Mohammada Chátamího koncem devadesátých let od fatvy distancovala, výnos proti Rushdiemu nikdy zrušen nebyl a podle konzervativního výkladu zůstává v platnosti.

Rushdie se kvůli této hrozbě musel mnohokrát stěhovat z jednoho místa střeženého britskou vládou na druhé. I díky pečlivé ochrance se mu dlouho dařilo útočníkům unikat, v bezprostředním ohrožení se jeho život ocitl až v srpnu 2022.

Je obtížné psát, stěžoval si po útoku Rushdie

Od loňského útoku vystupuje omezeně. Utrpěl bodná zranění krku a trupu a v důsledku pobodání nevidí na pravé oko. „Mám štěstí,“ uvedl Rushdie letos v únoru v prvním rozhovoru od útoku, který přinesl časopis The New Yorker.

Doplnil, že na něm napadení zanechalo psychické jizvy a že musel přehodnotit svůj přístup k bezpečnosti. „Zjistil jsem, že je velmi, velmi obtížné psát. Sednu si, abych psal, a nic se neděje. Píšu, ale je to směs prázdna a braku, věcí, které napíšu a pak druhý den smažu,“ dodal Rushdie.

V červenci se svěřil BBC, že pracuje na knize o svém napadení, což mu také pomáhá se vyrovnat se s tím, čím si prošel. Uvedl, že dílo nebude mít víc „než pár stovek stránek“.

Podle nakladatelství Penguin Random House je Rushdieho zápis událostí hluboce osobní a povznášející meditací o životě, ztrátě a síle jít dál. „Nůž je drásavá kniha a připomínka síly slov, která dávají smysl nemyslitelnému. Žasneme nad Salmanovým odhodláním vyprávět svůj příběh a vrátit se k práci, kterou miluje,“ podotkl ředitel nakladatelství Nihar Malaviya.

Zatím posledního Rushdieho román – Victory City – vyšel zhruba půl roku po útoku, autor ho ale dokončil ještě před napadením. Před vydáním vyjádřil naději, že novinka pomůže „změnit téma“. K českým čtenářům se letos dostal výběr z Rushdieho esejů pod názvem Jazyky pravdy.

Satanské verše se českého překladu dočkaly naposledy v roce 2015. Nakladatelství Paseka se rozhodlo jméno překladatele uvést pod pseudonymem Jan O. Tichý s ohledem na skutečnost, že někteří zahraniční překladatelé Rushdieho díla byli v minulosti napadeni, nebo dokonce zavražděni.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 17 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 20 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...