Safíry z Cejlonu? Loupež v Louvru připomněla koloniální dluhy

U šperků ukradených z Louvru není zajímavé jen, kdo je vzal, ale i kde se vzaly. Objevují se totiž čím dál hlasitější otázky po původu těchto artefaktů. Loupež v pařížském muzeu přitáhla pozornost k jejich koloniální minulosti.

Na zvýšený zájem týkající se původu francouzských královských klenotů, které pachatelé v říjnu odcizili z pařížského muzea, upozornila agentura AP. Uloupené šperky pocházejí z napoleonské éry, vyrobeny byly ve Francii, ovšem drahokamy do rukou klenotníků urazily mnohem delší cestu.

Safíry pravděpodobně pocházejí z ostrova Cejlon (dnešního státu Srí Lanka), diamanty z Indie a Brazílie, perly z Perského zálivu a Indického oceánu a smaragdy z Kolumbie.

Obchod, nebo krádež?

Nejsou věrohodné doklady, že drahokamy použité při výrobě těchto konkrétních šperků v Louvru byly ukradeny. Muzejní katalog například popisuje ukradený diadém královny Marie-Amélie jako osázený „cejlonskými safíry“, aniž by sděloval další podrobnosti, jak byly drahé kameny získány nebo kdo je vytěžil. A muzeum na žádost o komentáře od agentury AP nereagovalo.

Nicméně to, co bylo v imperiálních dobách legální, může být z dnešního pohledu bráno jako pochybný obchod, ne-li krádež. Loupež v Louvru tak připomněla nepříjemnou historii, kterou by měla Francie v souvislosti s muzejními sbírkami řešit, poznamenává AP.

Stejně jako se s ní chtě nechtě vyrovnávají další velká evropská muzea plná skvostů získaných mnohdy sporným způsobem. Některé sbírkové instituce vyslyšely žádosti o návrat exponátů do zemí původu, často v minulosti kolonizovaných či jinak vykořisťovaných. Například do Mexika se tak vrátily předměty z předkolumbovských kultur, na Srí Lanku zase historické předměty uschované v Nizozemsku.

Mezi devíti cennými šperky, kterých se pachatelé v muzeu zmocnili, byly safírový diadém, náhrdelník a náušnice, které nosily Marie-Amélie, manželka posledního francouzského krále Ludvíka Filipa I., a královna Hortense, matka Napoleona III.

Odcizen byl i náhrdelník a pár náušnic ze smaragdové soupravy druhé manželky Napoleona Bonaparte císařovny Marie Luisy. A dále dvě brože manželky Napoleona III. a poslední francouzské císařovny Evženie včetně jejího perlového diadému.

Při útěku ale zloději upustili korunu císařovny Evženie, která byla nalezena poškozená, protože ji podle francouzského tisku protáhli úzkým otvorem ve vitríně, který byl pro ni příliš malý. Celkem tedy pachatelé odnesli nakonec osm šperků.

Zdroj: ČTK

Brož císařovny Eugénie posázená drahokamy
Zdroj: Louvre Museum/Handout via Reuters

Francie s vracením otálí

Francie patří v Evropě k zemím, které přistupují k vracení protiprávně odvezených děl spíše pomaleji. Do bývalých kolonií zatím Francouzi vrátili pouze 26 předmětů z uměleckého dědictví Beninu a historickou šavli ze Senegalu.

A přislíbili odevzdat Pobřeží slonoviny „mluvící buben“, jehož zvuk byl slyšet až na vzdálenost dvanácti kilometrů a sloužil místním kmenům ke svolávání nebo ohlašování důležitých zpráv. Ze západoafrické země ho před více než stoletím odvezli francouzští kolonisté a poslanci letos v červenci schválili zákon, který historicky významný nástroj umožní vyškrtnout z francouzských muzejních sbírek.

Pachatelům šlo nejspíš o drahokamy

Hořký punc úvahám o původu drahokamů na ukradených špercích jen dodává, že především o cenný materiál šlo. Klenoty s velkou pravděpodobností nezůstanou celé. Podobně jako v jiných podobných případech jsou namístě obavy, že lupiči či překupníci je rozeberou na drahé kameny a drahé kovy, které lze snáze zpeněžit než brož či náhrdelník, jejichž obrázek viděla půlka světa.

Hodnota ukradených šperků, které se stále nenašly, se odhaduje na nejméně 88 milionů eur (více než 2,1 miliardy korun). Francouzské úřady už zatkly několik podezřelých.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 14 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 17 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...