Salivarová po sovětské invazi udržovala českou literaturu při životě, míní NYT

Americký list The New York Times (NYT) připomíná Zdenu Salivarovou jako spisovatelku a nakladatelku, která udržovala českou literaturu při životě léta poté, co sovětské tanky převálcovaly období politického uvolnění v Československu. Salivarová zemřela před týdnem v Kanadě, bylo jí 91 let. Poslední rozloučení s ní se uskuteční v úterý v úzkém rodinném kruhu v Torontu. Později by měly být ostatky Salivarové i jejího zesnulého manžela Josefa Škvoreckého převezeny do Česka.

List Salivarovou v nekorologu popisuje jako talentovanou spisovatelku, zpěvačku a herečku, která se ocitla ve stínu slávy svého manžela, spisovatele, jenž ve svých románech líčil osudy jednotlivců čelících tyranii komunistického režimu. Škvorecký se tak zařadil mezi nejvýznamnější spisovatele druhé poloviny 20. století po boku Václava Havla a Milana Kundery, míní NYT. Byla to však právě Salivarová, kdo nenápadným způsobem sehrál klíčovou roli v úspěchu všech tří zmíněných spisovatelů, dodává deník.

Vydávala totiž jejich díla a tituly mnoha dalších autorů poté, co se Škvoreckým v roce 1971 založili exilové nakladatelství Sixty-Eight Publishers v jednopokojovém bytě v Torontu, kde se po sovětské invazi usadili.

Manželé o několik let později nakladatelství přesunuli do kancelářských prostor ve městě. V době ukončení činnosti Sixty-Eight Publishers v roce 1993 měl pár na kontě 227 vydaných knih od desítek exilových a undergroundových spisovatelů, připomíná americký list.

Salivarová vedla celý provoz nakladatelství

Zatímco Škvorecký vyhledával autory, Salivarová vedla celý provoz, sázela knihy, nosila je na poštu a někdy je zdarma posílala domů za železnou oponu. „V jednom bodě dělala téměř vše – sazbu, grafiku, najímala lidi, kteří dělali obálky,“ vzpomínal v minulosti překladatel Škvoreckého díla Paul Wilson v rozhovoru. „Byla tam pořád. Přicházela brzy a zůstávala dlouho,“ přiblížil.

Salivarová obětavě odložila vlastní nadějnou literární kariéru, aby udržela chod nakladatelství, upozorňuje NYT a připomíná její román Honzlová, který se po vydání v roce 1972 těšil příznivým recenzím. Dílo s autobiografickými prvky vypráví příběh nekonformní mladé ženy v pěveckém sboru, která se dostane do střetu s totalitním režimem. Zatímco v Sixty-Eight Publishers vyšla čtyři vydání Honzlové, kniha byla v komunistickém Československu zakázána – stejně jako tvorba Škvoreckého.

V šedesátých letech Salivarová tři roky studovala scenáristiku na FAMU, kde tehdy vyučoval Kundera. Salivarová podle NYT uvedla, že ji Kunderovo mizogynní pojetí ženských postav „vyprovokovalo“ k napsání sbírky povídek Pánská jízda, která vyšla v roce 1968.

Během této dekády si také zahrála v několika filmech režisérů československé nové vlny. Na období Pražského jara Salivarová podle NYT později vzpomínala jako na „zlatý věk, nejlepší období mého života“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 10 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 13 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
včeraAktualizovánovčera v 14:08

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
včera v 10:57

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
včera v 10:20

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...