Satira sleduje ruské agenty, kteří jen chtěli „vidět Salisbury“. Zřejmě ale viděli i Skripala a Vrbětice

Divadlo pod Palmovkou natočilo svůj první film. Vybralo si hru ruského kritika Putinova režimu Viktora Šenderoviče, jenž přijel do Prahy snímek osobně podpořit. Původně činoherní scénář Vidět Salisbury napsal o dvou ruských agentech, kteří byli pravděpodobnými strůjci otravy agenta Skripala v Anglii i výbuchu muničního skladu ve Vrběticích.

V roce 2018 byl v britském městě Salisbury spáchán útok bojovou nervově paralytickou látkou novičok. Obětí se měli stát bývalý ruský agent Sergej Skripal a jeho dcera. Britské úřady oznámily, že za útokem stojí dva agenti ruské vojenské rozvědky GRU.

Hra i film má být „černou komedií o podivuhodné cestě agentů Čepigy a Miškina k Matce Rusi“. Tvůrci do snímku zakomponovali rozhovor, který muži známí jako Alexandr Petrov a Ruslan Boširov poskytli ruské televizní stanici RT. V interview tvrdili, že do Salisbury přijeli jen na prohlídku tamní katedrály. „Když se díváte na ten rozhovor, vidíte, že ti agenti měli být sehraní, ale vůbec sehraní nejsou. Na tom to je postavené. Na dezinformaci, že nikdo neví, kdo je,“ dodávají představitelé agentů Ondřej Veselý a Adam Vacula.

Sen šílených hrdinů se stal realitou

Ze souboru Divadla pod Palmovkou si ve filmu zahráli ještě Jan Teplý a Ivana Wojtylová. Režie se ujal umělecký šéf Michal Lang. „Natáčeli jsme velmi ironickou politickou satiru. Pan Šenderovič realitu popisuje podobně jako Orwell, ona se ale děje,“ poznamenává.

Nápad adaptovat hru do filmové podoby vznikl poté, co vyšlo najevo, že muži podezřelí z otravy agenta Skripala zřejmě stáli i za výbuchem muničního skladu ve Vrběticích, při němž zahynuli dva lidé. Oznámení učinila česká vláda loni v dubnu.

Scenárista, satirik a ochránce lidských práv Šenderovič je známým kritikem prezidenta Vladimira Putina. V roce 2014 podepsal otevřený dopis s žádostí o ukončení ruské agrese na Ukrajině. Text hry Vidět Salisbury zamýšlel i jako varování před válkou. Po ruském napadení Ukrajiny přestalo být toto varování jen filmovou groteskou. „Válka, o které sní šílení hrdinové, se stala realitou,“ říká autor.

Dvě možnosti: Být němý, nebo odejít

On sám se mezitím stal emigrantem. V lednu na sociálních sítích ohlásil, že se rozhodl odcestovat z Ruska kvůli prohlášením právníků podnikatele Jevgenije Prigožina, že by mohl být ve své vlasti trestně stíhán za pomluvu a skončit na dva roky za mřížemi.

V rozhovoru s rozhlasovou stanicí Echo Moskvy označil Prigožina za pána Wagnerovy skupiny, dodávající ruské žoldnéře do bojů na východě Ukrajiny, na Blízkém východě či v Africe. Petrohradský soud kvůli tomu nařídil rozhlasové stanici zaplatit za poškození Prigožinovy pověsti milion rublů (asi 287 tisíc korun). Desetinu této částky měl podle verdiktu zaplatit i Šenderovič.

Nahrávám video

V závěru loňského roku ho ruské ministerstvo spravedlnosti zařadilo na soupisku takzvaných zahraničních agentů, spolu s dvěma členkami skupiny Pussy Riot či galeristou Maratem Gelmanem. „Měl jsem v podstatě na vybranou dvě varianty: zůstat doma a být němý, nebo žít normálně v zahraničí,“ shrnul Viktor Šenderovič. O Putinovi hovoří jako o šílenci, který ztratil kontakt s realitou. Doufá, že se okolnosti změní a v blízké budoucnosti se bude moci do Ruska vrátit.

Film Vidět Salisbury čeká 11. března premiéra v pražském Biu Oko, následně bude volně k přehrání na YouTube Divadla pod Palmovkou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 17 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 20 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...