Šaty dělaj ženu. Hana Podolská oblékala Adinu Mandlovou i Hanu Benešovou

Na začátku dvacátého století založila švadlena Johanna Vošahlíková v Nuslích malou krejčovskou dílnu. O pár let později už ji znala nejen celá Praha jako Hanu Podolskou, majitelku nejoblíbenějšího módního salonu meziválečného Československa i protektorátu. Šily u ní tehdejší hvězdy stříbrného plátna, ženy politiků i obchodníků. Jak si svou pověst získala a udržela, přiblížila v rozhovoru Eva Uchalová, kurátorka výstavy v Uměleckoprůmyslovém museu, kde do 20. ledna slávu „modelového domu dámských toilet“ připomínají.

Čím si Hana Podolská získala takový věhlas?  

Byla profesionálně dokonalá, měla nejen dobré střihy, ale šila také podle nejnovějších módních trendů, z luxusních látek, které se ještě mezi válkami mohly dovážet, a měla i značný obchodní talent.

Jako první dělala módní přehlídky, uplatňovala svoje modely v časopisech, takže dokázala svoji tvorbu dobře propagovat. Navíc pomáhalo její osobní kouzlo, dokázala si získat zákaznice už jen svým vystupováním a tím, jak se každé osobně věnovala. 

Návštěvníci výstavy si mohou prohlédnout na padesát modelů. Mimo jiné plesové a večerní šaty, mnohé z nich působí nadčasově. Jaké materiály se tehdy nejčastěji používaly?

Především přírodní materiály jako hedvábný voál, krajkovina, samet, také hedvábný brokát a satén byly velice oblíbené. Návštěvníci si na ukázky materiálů mohou dokonce sáhnout.

Kde se Hana Podolská především inspirovala?

Stejně jako všechny ostatní salony po celém světě jezdila pravidelně, minimálně dvakrát za rok, do Paříže na módní přehlídky. Odtamtud si přinášela jednak modely,  jednak i kresby, a ty potom po návratu do Prahy zpracovávala a připravovala pro další kolekci. 

Hana Podolská svůj salon několikrát stěhovala, bylo ho možné najít na vícero místech v Praze. Kde například?

Nejslavnější byl salon v paláci Lucerna, tam se nastěhovala na začátku první světové války. Ale jak se její činnost rozvíjela, hledala větší prostor, takže ve třicátých letech se nastěhovala do salonu v Jungmannově ulici, kde vybudovala veliký sál na přehlídky pro tři sta lidí, měla tam pro zákaznice celé patro a ještě část patra pro dílny.

Nahrávám video

K vidění jsou i fotografie slavných zákaznic Hany Podolské, například herecké hvězdy Adiny Mandlové, pro niž salon šil modely do filmu Kristian. 

Hana Podolská vzpomíná, jak se na ni dobře šilo. A sama Mandlová prohlásila, když dostala Svatováclavskou cenu za tento film, že ocenění měla dostat paní Podolská za kostýmy.

Kdo kromě hereček patřil ještě mezi slavné zákaznice salonu?

Samozřejmě Hana Benešová, manželka nejprve ministra zahraničí, potom prezidenta republiky. Říká se, že se s Hanou Podolskou přátelila, do salonu prý přicházela i jenom na kávu.

Vystaveny jsou i ukázky z tehdejších dobových časopisů. Jak často v nich čtenářky mohly najít modely Hany Podolské?

Skutečně velice často. První jsou už z roku 1919 a od té doby se v časopisech objevovaly pravidelně. Ve dvacátých letech pro ni fotografoval František Drtikol, koncem třicátých pak František Vobecký – a to byla prvotřídní jména. 

  • 16. května 1880 se Hana Podolská narodila jako Johanna Vošahlíková v Hessensku v rodině stavebního podnikatele. Zhruba o deset let později otec umřel a jeho žena se i s šesti dětmi odstěhovala do Prahy.
  • V roce 1894 se začala Hana učit švadlenou, po vyučení se živila šitím po domech. V květnu 1905 se rozhodla zařídit si vlastní dílnu v Nuslích, živnost ohlásila pro šití dámských a dětských oděvů.
  • V roce 1907 se provdala za akademického malíře a fotografa Viktora Podolského, potomka rodu nižší šlechty, a o rok později založila krejčovství v Podskalí, okud se firma i rodina (jež se mezitím rozrostla o dva syny) přestěhovala v roce 1914 na roh Jungmannovy a Vodičkovy ulice.
  • V roce 1915 se salon opět stěhoval – do paláce Lucerna, kde Hana Podolská uspořádala o pět let později první módní přehlídku v Praze.
  • V roce 1926 zemřel Viktor Podolský poté, co se nešťastnou náhodou postřelil při čištění lovecké pušky, o deset let později umírá i jejich starší syn. Podnikání se ale navzdory soukromým neštěstím a německé okupaci Haně Podolské dařilo, pořádala módní přehlídky svých modelů i v zahraničí, šila kostýmy pro filmy. Pikantností bylo v roce 1942 zatčení  za údajný nedovolený obchod s kožešinami, pět dní byla vězněna na Pankráci.
  • Roku 1948 skončila naděje na demokratické Československo a také salon Hany Podolské. Byl znárodněn. Synovi Viktorovi se ve stejném roce nezdařil útěk za hranice, později byl obviněn ze špionáže a odsouzen na třináct let. Trest si odpykával v uranových dolech, propuštěn byl v roce 1958. O deset let později se mu podařilo emigrovat do Anglie. Hana Podolská tak v Československu zůstala bez nejbližší rodiny.
  • Ke stálým zákaznicím salonu patří po znárodnění prezidentova manželka Marta Gottwaldová. Hana Podolská ale už ve „svém“ podniku pracuje jen jako vedoucí úklidu a zásobování. V roce 1954 odešla do důchodu, ve stejném roce byl salon přejmenován – pod názvem Módní závod Eva fungoval až do roku 1991.   
  • Hana Podolská zemřela 15. února 1972 ve věku nedožitých 92 let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 18 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 22 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...