Kniha roku je Hella. Osudy české Židovky v gulagu rekonstruovala Alena Machoninová

Knihou roku a hlavním vítězem cen Magnesia Litera se stal román Hella, literární prvotina rusistky Aleny Machoninové. Nejlepším prozaickým dílem se stala kniha Rozložíš paměť od Marka Torčíka.

V Knize roku Hella propojuje Alena Machoninová biografii s fikcí. Snaží se rekonstruovat osudy i vnitřní život Heleny Frischerové – české Židovky, která byla předobrazem postavy Ri z románu Jiřího Weila Moskva-hranice. Machoninová reflektuje širší souvislosti, minulost i současnost Ruska, vztah literatury a reality, jakož i svou vlastní cestu k osobnosti Frischerové. Původně se mělo za to, že Hella byla společně se svým manželem popravena za stalinského teroru. Před několika lety se však ukázalo, že strávila deset let v gulagu a po propuštění žila v Moskvě až do své smrti v roce 1984.

„Je tím na mě dána zodpovědnost, kterou nechci. Neměla jsem v úmyslu být spisovatelkou, ta kniha se stala náhodou, a nemyslím si, že bude ještě nějaká jiná,“ přiznala při přebírání ocenění Machoninová. Vyjádřila se také, že za cenu děkuje, nicméně soutěžit v literatuře považuje za nesmyslné.

V kategorii próza zvítězil básník a anglista Marek Torčík. Jeho prozaický debut Rozložíš paměť popisuje neutěšené dětství a dospívání na moravském maloměstě, které odlišnost neodpouští. „Soutěžit v próze, v žádné literární kategorii není úplně fér. I proto, že si nemůžu vzít svého partnera, ale vyhrát literární cenu můžu,“ podotkl oceněný autor v souvislosti s LGBT+ tématem knihy a k novele k posílení práv stejnopohlavních párů. Navrhl rovněž, že se o odměnu spojenou s vítězstvím v kategorie próza podělí s dalšími dvěma nominovanými, tedy Alenou Machoninovou a Petrem Šestákem.

Tereza Bínová povýšila zdánlivě všední deníkové zápisky na bystré, jemné, mnohdy i humorné básně. Loni vyšly ve sbírce Červený obr, kterou Magnesia Litera ocenila jako nejlepší poezii. „Poděkovala bych autorům a autorkám, nominovaným i nenominovaným, za to, že můžu trávit čas s jejich dílem, aniž by o tom věděli,“ děkovala Bínová ne z pozice autorky, ale čtenářky.

Litera za naučnou literaturu: botanici František Krahulec, Sylvie Pecháčková a Stanislav Březina
Zdroj: ČTK/Michaela Říhová

Výsledkem čtyřicetiletého bádání je vítězný titul naučné literatury. Za publikací Louky: dobrodružství poznávání stojí tým vědců z Botanického ústavu Akademie věd. Dopodrobna vykresluje luční společenstva, která patří mezi jedny z druhově nejbohatších, ale také nejohroženějších. „Asi nejdůležitější je poděkovat malým hospodářům, díky kterým ty nádherné louky stále máme,“ podotkl jeden z oceněných autorů Stanislav Březina.

Literu za knihu pro děti a mládež získal Jiří Dvořák. Jeho Myko je kompletním zpravodajem ze světa hub a s lehkostí a vtipem předává populárně naučný obsah. Fiktivní časopis nabízí rozhovory s houbami, poezii i reportáže.

Nahrávám video

Filozofka Tereza Matějčková obdržela Literu za publicistiku. Pod názvem „Bůh je mrtev. Nic není dovoleno“ loni vydala soubor esejí, recenzí a rozhovorů. Reflektuje názory myslitelů, klimatický aktivismus, genderovou identitu, ale i oblibu podcastů nebo proč nás ohrožuje neschopnost vyprávět příběh. „Především chci poděkovat čtenářům. Často se hovoří o hejtech, ale podstatně silnější dojem mám z pozitivní odezvy. Cítím zájem o svoji tvorbu a nekonečně si toho vážím,“ řekla oceněná filozofka.

O Matějčkové se mluvilo jako o favoritce na ocenění. Sázková kancelář Tipsport letos umožnila vsadit si na vítěze, přičemž s nejvyšším kurzem 4 ku 1 Matějčková předběhla i Torčíka či Machoninovou.

Nahrávám video

Debutem porotce nejvíce oslovil Eli Beneš Nepatrnou ztrátou osamělosti. Civilní, nicméně působivé vyprávění líčí návrat mladíka Petra Steina z Osvětimi do poválečné Prahy a sleduje hrdinovu snahu vybudovat si novou existenci, zatímco ho pronásledují traumatické vzpomínky.

Literu za detektivku si odnáší Jana Jašová za thriller z doby covidu z vesnice v Lužických horách nazvaný Krutý měsíc. Zmizení dítěte, krev na šatech a rukách i částečný výpadek paměti jedné z hrdinek je jen začátkem tohoto místem i časem uzavřeného a sugestivního vyprávění, v lecčems příbuzném Hitchcockovým filmům.

J. R. R. Tolkienovi za inspiraci poděkoval vítěz kategorie fantastika Jan A. Kozák. V Sáze o Lundirovi následuje příklad Tolkienovy Středozemě včetně geneze několika umělých jazyků. Čtenáře i porotce vtáhl příběhem vycházejícím ze staré severské kultury a zahrnující literární bádání, historii, mytologii, geografii.

Litera za humoristickou knihu: Lucie Macháčková
Zdroj: ČTK/Michaela Říhová

K pobavení doporučuje Magnesia Litera knihu stand-up komičky Lucie Macháčkové. V kategorii humoristika zaujaly její Svatební historky s podtitulem Jak jsem se nevdala. Nešetří v nich ironií včetně sebeironie a jemnocitné čtenářky podle poroty nejspíš uvedou do stavu šoku i docela drsné situační gagy, v nichž autorka občas jde hlavou proti zdi obecně přijímaného modelu chování.

Nakladatelským činem je vydání souborného díla Karla Šiktance, které loni završil devátý svazek. Vydat tvorbu tohoto předního českého básníka trvalo dvacetiletí a je zásluhou „zkušeného a ostříleného“ editora Jiřího Brabce a nakladatelství Karolinum, ochotného vytrvat u „nevýdělečného, z hlediska kulturních hodnot však tím záslužnějšího“ podniku.

Literu za překladovou literaturu si odnáší Marta Pató. Z maďarštiny do češtiny převedla román Třetí most o bezdomovcích v Segedíně. Porotci ocenili, že vedle mimořádné jazykové tvořivosti musela zvládnout také dějiny a kulturně-společenské reálie Maďarska. „Chtěla bych poděkovat za kategorii, která zviditelňuje tuto profesi, díky které si můžeme přečíst knihy napsané nejen v češtině,“ uvedla při převzetí ceny Pató.

Cena čtenářů míří za Martinem Moravcem, který vedl knižní rozhovor s lékařem letecké záchranky Markem Dvořákem. Vyšel pod názvem Mezi nebem a pacientem.

Cena za přínos knižní kultuře náleží básníkovi Tomáši T. Kůsovi za propagaci české slam poetry a podporu a popularizaci literatury. Ocenění nemá porotu ani nominace, kandidáty na ně navrhnou členové spolku Litera, kteří vyberou i jeho držitele.

Jak se vybírají nominace a vítězové

Do letošního ročníku cen Magnesia Litera bylo přihlášeno celkem 554 knih a další si ještě vyžádali sami porotci, když je mezi přihlášenými nenalezli.

„Jsou knihy, které vycházejí v menších nakladatelstvích nebo je vydávají třeba školy, muzea či galerie. Dvakrát se nám v historii Magnesie Litery stalo, že kniha, která vůbec nebyla přihlášená, nakonec vyhrála některou z hlavních cen,“ připomněl spoluzakladatel cen Pavel Mandys. To byl případ Příběhů z dlouhého století, v nichž historik umění Pavel Zatloukal shrnul architekturu z let 1750 až 1918 na Moravě a ve Slezsku, a také Rukopisu od básnířky Bohumily Grögerové.

Nominaci napříč kategoriemi získalo celkem 33 titulů. Nominace i vítěze jednotlivých kategorií určují odborné poroty. „Ceny Magnesia Litera vyhlašuje spolek Litera, který je složen ze zástupců různých profesních organizací a spolků, jako je Obec spisovatelů, Asociace spisovatelů, Obec překladatelů, Akademie věd a dalších. A tento spolek vybírá pětici porotců. Každý porotce tam může být tři roky a měl by být odborníkem na danou oblast, tedy na prózu, poezii, knihy pro děti. Snažíme se, aby skladba porotců byla věkově a genderově vyrovnaná,“ upřesnil Pavel Mandys.

Pouze o hlavní ceně Kniha roku a také o nadžánrovém ocenění za debut roku rozhoduje zhruba třísetčlenný sbor hlasujících, který tvoří lidé všech profesí knižní branže.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 11 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 15 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...