Skladatel Braxton uvede v Praze část ambiciózní opery Trillium. Po dokončení ji nabídne lidstvu

Americký saxofonista, skladatel, hudební teoretik a pedagog Anthony Braxton si jako místo světové premiéry své nejnovější opery Trillium X zvolil Prahu. Naprostou většinu mezinárodního souboru PMP Orchestra, vedeného švýcarským dirigentem Rolandem Dahindenem, tvoří domácí hráči. Trillium X, které zazní poprvé v úterý 1. srpna v pražském Centru DOX, je součástí ambiciózního operního projektu, na němž Braxton pracuje už od devadesátých let.

Osmasedmdesátiletý hudebník se během své dlouhé hudební dráhy věnoval jak jazzu, tak improvizované či soudobé vážné hudbě, přesto v jeho díle najdeme i jiné vlivy a inspirace. Hudba „Braxton“ vzniká v rozlehlém a komplexním univerzu, jež můžeme s klidem označit za Braxtonii. Sám řekl: „Můj život probíhal mezi světy jazzu a klasické hudby nebo skvělými světy asijské hudby. Vždy jsem ale žil jaksi mezi tím vším.“

Jedním velkým zdrojem inspirace je pro Braxtona rokenrol, eventuálně rock. „Lidi si obvykle říkají: ‚Tenhle Anthony Braxton, ten je jako nějaký robot, co ani není člověk, pořád se jenom kouká na nějaké rovnice.‘ Ve skutečnosti jsem ale vyrůstal v jižním Chicagu a počátkem 50. let jsem vedl vlastní doo-wopovou kapelu. Dokonce se mi poštěstilo hrát se slavnými Del-Vikings a The Coasters,“ zmínil. A dodává, že jeho idoly tehdy byli i Bill Haley & His Comets.

Připadám si jako bilionář

Nedělá žádné rozdíly mezi inovacemi, s nimiž přišli klasičtí nebo jazzoví umělci a skladatelé, ale třeba i James Brown. Ostatně před čtyřmi lety vydal čtyřalbum Quartet (New Haven) 2014, na němž hraje s kytaristou rockových Wilco a bubeníkem kapely Deerhoof. Album věnoval hned čtyřem osobnostem, které by si s ním jeho fanoušci asi nespojovali: Jimimu Hendrixovi, Janis Joplinové, Jamesi Brownovi a Merlu Haggardovi.

„Tyto dedikace jsou trochu neobratným pokusem říct: ‚Sláva těmto ženám a mužům,‘“ vysvětluje a dodává: „Sedím na ramenou mužů a žen, kteří tvrdě pracovali na tom, abychom se dostali až do současného bodu.“ Dalším velkým Braxtonovým oblíbencem je Captain Beefheart, a to dokonce do té míry, že mu někteří přátelé přezdívají Anthony ‚Beefheart Boy‘ Braxton.

Se stejným respektem mluví například o rapu, který mu přijde „velice zajímavý“. Braxton sám má jednoduché vysvětlení, jak se svěřil v Praze: „Vnímám se jako profesionální student hudby a to mi stačí. Mohu se tak stále učit, protože je toho strašně moc k učení. Úžasný svět hudby, myšlenky, skládání všeho dohromady. Cítím, že jsem měl velké štěstí, že jsem mohl objevit něco, co mi pomáhalo celým životem. Ve skutečnosti jsem hudbou nikdy nevydělal moc peněz, současně si ale připadám jako miliardář, bilionář. Mohl jsem totiž najít něco, díky čemuž jsem mohl být stále vzrušený nad tím, že jsem naživu. A dokonce i dnes je toho stále hodně, co nevím o hudbě jakožto disciplíně… “

Hlavně si to všechno užijte

Opera Trillium X má být podle Braxtona součástí většího projektu o třiceti šesti jednáních. „Ta by bylo možno použít k vyplnění poetických dimenzí modelu, na němž pracuji padesát let, o němž mluvím jako o tricentrickém konstruktu myšlenkové jednotky,“ říká. Ve svých teoretických úvahách totiž pracuje Braxton vždy s trojicí. Jeho trojsvazkové dílo se jmenuje Trojosé spisy a opera Trillium X, kterou uvede v DOX, je nazvaná podle okrasné trvalky trojčetky.

Opery ze zamýšleného rozsáhlého projektu budou po dokončení „nabídnuty lidstvu jakožto kontext, v němž by posluchači mohli zakoušet ‚mnohosti života‘ a afirmaci. Svět ‚okolností‘, v němž lze oslavovat lidskou zkušenost ve vší její nádheře“.

Celá „síť Trillium“ má sestávat z dvanácti jedno- až čtyřaktových oper, které jsou označeny písmeny, přičemž řada je již nejen zkomponována, ale i nahrána. Jednotlivé části skládanky pak lze různě kombinovat, propojovat. „Aby tak vytvořily jediný zážitek z provedení v reálném čase. Prostě užijte si ten materiál, o to mi jde,“ vysvětluje Braxton. Říká, že opery lze uvádět s orchestrem s miliardou hráčů i jen v redukované verzi pomocí „dvanácti cihel a kýblu“.

Nahrávám video

V instrukcích ponechává jednotlivým zpěvákům – v Praze jich bude dvanáct – nebývalou volnost. Konkrétní operní postavy chápe jen jako symbolické masky, po umělcích chce, aby „byli tím, kým jsou“. „Jsou zde totiž ideje, které jsou velice dobře napsané, a tak se k nim mohu vztahovat, zároveň nám partitura poskytuje volnost, kdy můžeme být sami kreativní,“ oceňuje dílo koncertní mistryně, houslistka Anna Romanovská.

Komplexní operní model wagnerovských rozměrů by měl vyvrcholit rokem 2025, u příležitosti Braxtonových osmdesátých narozenin, kdy bude mít premiéru poslední a nejrozsáhlejší část Trillium L – i tato premiéra by se měla odehrát v Praze, opět za účasti PMP Orchestra.

Nekonvenční vyprávění

Trillium X je operou o čtyřech dějstvích. Braxton, který je i autorem libreta, na ní pracoval pět let. „Je to syntéza mezi klasickou dystopií a sarkastickou operou. Dystopie je to v tom, že líčí temnou budoucnost lidstva, umělou inteligenci, roboty a jejich vliv na náš každodenní život,“ přibližuje zakladatel PMP Orchestra Jan Bartoš.

Nelze čekat konvenční vyprávění příběhů ve smyslu klasické italské a německé opery. Spíše jde o sérii dialogů, v nichž postavy rozehrávají řadu scén nebo detailů, diváky mají „přenést do vícenásobného vesmíru pocitů a jednotlivostí“. „Je to model, který vytváří konstrukty, do nichž přátelský recipient může nahlédnout, stejně jako nahlíží sám do sebe,“ říká Braxton.

PMP Orchestra, jež při světové premiéře v DOX vystoupí, je složena z hráčů, kteří mají bohaté zkušenosti jak s hraním psaného materiálu, tak s improvizací. A dirigent Roland Dahinden, který je zároveň renomovaným hráčem na trombon, vystupoval nejen s věhlasnými tělesy, ale provozuje i skladby, které pro něj napsali významní soudobí komponisté.

Hned po světové premiéře v DOX odjede PMP Orchestra do německého Darmstadtu, kde mimo jiné vznikne studiová nahrávka Braxtonovy opery Trillium X.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 19 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 22 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...