Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.

Začátkem tohoto roku Slovenská televize a rozhlas (STVR) oznámila, že na základě „hloubkového auditu“ vedení rozhodlo o snížení zhruba sedmnácti set zaměstnanců o pět procent. S tím, že jde o „manažerské rozhodnutí“ s cílem „optimalizace organizační struktury“ a „zvýšení efektivnosti“.

Podle kritiků chce vedení vyžít propouštění k tomu, aby se zbavilo těch, kteří neschvalují poměry v této televizní stanici. „I navzdory snaze pochopit nevyhnutelnost propouštění si neumíme vysvětlit, proč byli za nadbytečné označeni i ti zaměstnanci, kteří za sebou zanechávali výraznou a důležitou tvořivou stopu. Existuje obava, že to může souviset i s jejich kritickými názory, proto to vnímáme jako možné ohrožení reputace instituce budované desetiletí,“ stojí v otevřeném dopise, z něhož cituje deník Sme.

Kronerová či Loj kritizují STVR

K zaměstnancům a spolupracovníkům STVR svůj podpis připojili i herci Kamila Magálová, Táňa Pauhofová, Juraj Loj či Tomáš Maštalír. Někteří umělci navíc odmítají se slovenskou televizí a rozhlasem nadále točit, odstupují už i z připravovaných seriálů. Mezi nimi Zuzana Kronerová, Alexander Bárta nebo Marek Geišberg, vyjmenovává Denník N.

Vedení STVR nenechalo narůstající tlak bez komentáře. Uvedlo, že veřejná vyjádření umělců ke spolupráci se stanicí respektuje, protože televize „stojí na principech umělecké a zpravodajské svobody“, a o případných pochybnostech je ochotno hovořit, bez vzkazů přes média. Zároveň ale výzvy k odmítání spolupráce s STVR považuje za „neférové a prohlubující polarizaci společnosti“.

Mezi umělci ovšem toto stanovisko vyvolalo spíše další kritické reakce. „Je drzost říkat umělcům, co můžou a nemůžou. I my jsme občané této země,“ podotkla v rozhovoru pro Denník N Kronerová. Její herecký kolega Martin Mňahončák položil na svých sociálních sítích řečnickou otázku: „Proč by měl někdo z umělců zájem na polarizaci společnosti, kterou už dost dlouho polarizují jisté politické ‚osobnosti‘?“ 

Bez filmových cen

Televizi je rovněž kulturní obcí vyčítáno, že nechce živě odvysílat slovenské filmové ceny Slunko v sieti, letos dokonce ani nezabezpečila jejich natočení aspoň po technické stránce. Během večera zazněly výhrady vůči přístupu vlády ke kultuře. „Vidíme, jak ti, kdo jsou u moci, se tou mocí opíjejí. Snaží se svobodné umění zadupat,“ prohlásila například prezidentka Slovenské filmové a televizní akademie Katarína Krnáčová. 

STVR byla zřízena předloni jako nástupnická organizace RTVS (Rozhlas a televize Slovenska) po přijetí nového zákona před dvěma lety, který prosadilo ministerstvo kultury pod vedením Martiny Šimkovičové. Opozice i nespokojení zaměstnanci se obávali, že legislativní změna je prostředkem, jímž chce vládní koalice veřejnoprávní médium ovládnout. To vláda i prezident Peter Pellegrini odmítli. 

Škrty ve Fondu na podporu umění

Umělecká obec je se Šimkovičovou na kordy kvůli řadě jejích rozhodnutí. K aktuálně probíraným se počítají škrty ve Fondu na podporu umění. Jeho rada, složená výhradně z členů schválených ministerstvem kultury, zrušila ze dne na den již běžící víceleté granty pro některé festivaly, kulturní centra a časopisy. Více než dvacítka organizací, jichž se zastavení financí týká, označila ve společném prohlášení krok za protizákonný a za hrubý zásah do principů právního státu.

Šimkovičová po vlně negativních reakcí zdůraznila, že fond je samostatná instituce, do jejíž „rozhodovacích procesů“ nezasahovala. A šéf rady prohlásil, že rušení víceletých smluv neznamená ukončení podpory projektů. Nejnovější zpráva ministerstva kultury pak zmiňuje výsledky kontroly, které ukazují nedostatky v systému dotací a také ve víceletých smlouvách, v jejichž plnění se proto fond rozhodl nepokračovat. 

Odvolání Šimkovičové za odvolání ředitelů

Proti krokům Šimkovičové se dlouhodobě vymezují nejen umělci, ale i opoziční politici, včetně nejsilnějšího opozičního hnutí Progresívne Slovensko. Kritici opakovaně vyzývají k odvolání šéfky kulturního resortu. Tento požadavek zazněl také na konci března na zatím posledním větším protestním průvodu, který v Bratislavě pořádala občanská platforma Otevřená kultura.

Protestující příspěvkem na sociálních sítích podpořila i bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. „Když se oslabuje kultura, oslabuje se i schopnost společnosti rozumět sobě samé,“ napsala. Osobně se ulicemi Bratislavy k sídlu slovenské vlády vydali mimo jiné bývalý ředitel Slovenského národního divadla Matej Drlička a někdejší herečka z této scény Táňa Pauhofová.

Odchod obou z bratislavských divadelních prken provázela nevole. Pauhoufová spolu s dalšími čtyřmi hereckými kolegy dostala výpověď koncem loňského roku, oficiálním důvodem byla konsolidace na základě požadavku ministerstva kultury zredukovat v resortu deset procent pracovních míst. Dotčení herci ale mluvili o snaze vedení divadla rozbít nepohodlný soubor. Pauhofová patří ke kritikům současné kulturní politiky.

Drličku odvolala Šimkovičová předloni. Šlo o jednu z řady personálních změn ve vedení státem financovaných kulturních institucí, k nimž ministryně od začátku své funkce v říjnu 2023 přistoupila. Tehdy ji do čela kulturního resortu navrhla Slovenská národná strana, která je nejmenší stranou tříčlenné vládní koalice premiéra Roberta Fica.

Svá křesla museli z rozhodnutí Šimkovičové opustit také ředitelka národní galerie Alexandra Kusá či ředitel národního muzea Branislav Panis. Ministerstvo tyto kroky vysvětlovalo manažerskými selháními dotyčných či ztrátou důvěry.

Resort rovněž zdůrazňuje, že „usiluje o nezávislé a apolitické fungování“ všech jemu podřízených institucí. Podle kritiků Šimkovičové ale právě o politiku jde.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 13 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 16 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...