Sněhurce věnoval 83 minut, kačera Donalda nechal karikovat nacisty. Před sto lety začal Disney vyprávět příběhy

Walt Disney kdysi obcházel sousedy v americkém Kansas City a nabízel jim, že natočí rodinné video, aby si vydělal na lístek do Kalifornie. Chtěl prorazit u filmu. Dnes společnost nesoucí jeho jméno patří k největším hráčům v zábavním průmyslu. Založena byla přesně před sto lety.

„Uměl lidi nadchnout, protože byl báječný vypravěč příběhů,“ měl o důvodech Disneyho úspěchu jasno Richard Benefield, někdejší ředitel Disneyho muzea v San Franciscu.

Příběh Waltera Eliase Disneyho začíná na začátku dvacátého století v Chicagu, kde se budoucí filmový producent, režisér a animátor narodil a prožil dětství. Už jako malý si prý pořád kreslil. Karikaturami pomaloval i ambulanci, kterou jezdil jako dobrovolník na frontě ve Francii během první světové války, když ho nevzali do armády.

V kreslení pokračoval i po návratu do Ameriky, příležitost rozpoznal v animovaném filmu. Začínal reklamami a krátkými filmy pro kino v Kansas City, nicméně nijak valně se mu nedařilo. Vyhlídky na bankrot se rozhodl vyměnit za příležitost v Hollywoodu.

Bylo mu pouhých jednadvacet let. Sice jezdil se sanitkou Červeného kříže ve válečné Evropě, ale na pobřeží omývaném Tichým oceánem nikdy nebyl. Aby zaplatil za filmovou kameru a za lístek do Kalifornie, klepal na dveře domů v Kansas City a za malý poplatek nabízel, že na památku natočí rodinné video.

Úspěch začal Mickey Mouse, pokračovala Sněhurka

Firmu nesoucí jeho jméno založil Walt Disney 16. října 1923 spolu se starším bratrem Royem. Walter byl v sourozenecké dvojici ten kreativní, Roy zastával víc roli manažera. První větší úspěch bratrskému studiu zajistil Mickey Mouse. Traduje se, že inspirací pro tuto postavičku se Waltovi staly grotesky s Charliem Chaplinem, na které chodil jako kluk do biografu. Mnozí také animovaného myšáka považovali za alter ego jeho autora.

Příběh Mickey pilotem sice propadl, ale o půl roku mladší krátký film Mickey kormidelníkem si diváky získal. Pomohla i technická novinka, tedy synchronní zvuk (myšák mluvil hlasem Walta Disneyho). Oblibě se těšily i další postupně přibývající postavičky z „Disneyho stáje“, od kačera Donalda po Bambiho.

Výsadní postavení má mezi Disneyho hrdiny Sněhurka. Studio se rychle přeměnilo v továrnu na filmy a Walt Disney chtěl příležitost naplno využít. Po krátkých groteskách tak uvedl v roce 1937 celovečerní příběh Sněhurka a sedm trpaslíků.

Nahrávám video

Komerční trhák se stopáží osmdesát tři minut byl zároveň milníkem v kinematografii – šlo o vůbec první celovečerní animovaný film. Disneyho muzeum uvádí, že každý vyrobený metr snímku stál Walta sto dolarů a natáčení pomocí nového systému kamer dobový reportér označil za „úžasný stroj, který by zmátl i Einsteina“. Nadšením z novátorství nešetřila ani filmová akademie, která Disneyho společnosti udělila prvního z řady Oscarů.

Začala éra, během níž se i s velkým přispěním Walta Disneyho stal kreslený film jedním z výrazů amerického moderního umění. Podle historika animace Johna Canemakera znamenaly Disneym vytvořené animované postavy ve filmovém průmyslu revoluci.

„Během velice krátké doby, pouhého jednoho desetiletí, Disney udal směr pro animaci dvacátého století a vliv má i v současné době. Bez jeho osobité tvorby by nevznikl film Toy Story: Příběh hraček, ani Pixar, ani žádná další studia, ve kterých se rodí příběhy i hrdinové, kteří fascinují diváky už dlouhé roky,“ uvedl.

Kačer Donald ve službách propagandy

Když v roce 1941 vstoupily Spojené státy do druhé světové války, Disney se tentokrát do armády nepřihlásil. Na čí straně světového konfliktu stojí, se rozhodl dát najevo zapojením do propagandy. Do boje vyslal svou tehdejší největší filmovou hvězdu – kačera Donalda.

V krátkém filmu Der Fuehrer's Face (Führerův obličej) karikoval hajlující nacisty a jejich ideologii. Kačer Donald má v bytě Hitlerův portrét, nábytek oblepený hákovými kříži a pracuje horečnatě v muniční továrně – což se ukáže jako zlý sen. Nakonec se probudí s vděčností, že je „občanem Spojených států amerických“.

Kačer Donald ve filmu Fuehrer's Face
Zdroj: Flickr (CC BY-NC-SA 2.0)

Scenáristé Joe Grant a Dick Huemer v knize Dispatch from Disney's napsali: „Máme pocit, že postava kačera Donalda, vzpurně se svíjejícího ve spárech nacistů, přiblíží situaci každému muži, ženě a dítěti v této zemi tak jasně, jako by byli svědky nepohodlí svých vlastních babiček.“ Doufali, že Donald poslouží cílům propagandy lépe než „další filmový herec“.

Raději dělám zábavu, než bych učil

Der Fuehrer's Face patří v tvorbě Disneyho studia k výjimkám vztahujícím se ke konkrétním událostem a konkrétnímu času. Díla, jimiž Walter Disney působil na co nejširší publikum, se jinak v tomto ohledu vyznačují spíš nepříznakovostí. Jak sám říkával: „Raději dělám zábavu a doufám, že se lidé něco naučí, než bych učil a doufal, že se lidé budou bavit.“

A zábavu nenechal jen na filmovém plátně. V polovině padesátých let společnost rozšířila záběr o zábavní parky. Inspirací k hlavní ulici prvního Disneylandu, který nechal vystavět v Los Angeles, měly být dojmy z Disneyho dětství částečně stráveném na farmě v malém městečku v Montaně.

Disney zemřel v roce 1966. Zanechal po sobě zásadní společnost zábavního průmyslu i stopu ve filmové kultuře. „Jeho snad největším darem kromě šíření radosti bylo umění přivést představu k životu. Nikdy neztratil dětskou zvídavost a schopnost žasnout,“ vystihl přínos Walta Disneyho ve vzpomínkách jeho vnuk Walter Miller.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 7 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 11 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
včeraAktualizovánovčera v 14:08

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
včera v 10:57

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
včera v 10:20

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...