Současná scénografie je „rare“, ukazuje Pražské Quadriennale výstavami i performancemi

Nahrávám video

Pražské Quadriennale opět po čtyřech letech představuje nejnovější trendy scénografie i architektonické práce s divadelním prostorem od tuzemských i zahraničních tvůrců. V hlavním městě připravil festival několik výstav i performancí, velký důraz klade na interakci s návštěvníky. S podobami a tématy současné scénografie se mohou seznamovat do 18. června.

Propojujícím mottem patnáctého ročníku je anglický výraz „rare“. „Zrcadlí dobu, ve které se momentálně nacházíme. Význam tohoto slova je jedinečný, ale zároveň také trochu syrový. Období pandemie i ruské agrese se zrcadlí v umění, včetně divadla, je to téma, které ve festivalových výstavách rezonuje,“ vysvětlila umělecká ředitelka festivalu Markéta Fantová.

Centrem festivalu je holešovická tržnice, kde se soustředí výstavy zemí a regionů. Zastoupeno je jich téměř šedesát. V tamních prezentacích návštěvníci objeví postpandemické zamyšlení nad křehkostí bytí, myšlenky o využití fyzického i digitálního veřejného prostoru, inspiraci tradicemi i úvahy o udržitelnosti a konzumu.

Živé akce i tišší momenty

„Tržnice bude žít od rána až do večera, o víkendu dokonce do pozdních hodin, 16. června bude otevřena až do půlnoci. V Národní galerii diváci najdou tišší moment,“ upozorňuje Fantová na další místo konání Pražského Quadriennale.

K programu v galerii dodává: „Diváci se mohou projít výstavami, podívat se na scénické modely i výstavy divadelního prostoru z různých zemí světa. V malé dvoraně jsou pak vybrané performance. Velice zajímavý je tanec izraelské choreografky Galit Liss, která pracuje s tanečnicemi nad šedesát let.“

Přípravy na Pražské Quadriennale 2023
Zdroj: Pražské Quadriennale/Jakub Červenka

Třetím pilířem výstav a performancí je tvorba studentů a začínajících umělců například v budově DAMU. Na další program narazí diváci ve veřejném prostoru. Výstavy doplňuje řada živých akcí, které chtějí účastníky či kolemjdoucí vybídnout k zapojení.

Hovory o ekologii i Ukrajině

Součástí přehlídky jsou také PQ Talks, tedy přednášky a rozhovory o současné performanci a scénografii. Markéta Fantová upozorňuje například na setkání se zástupci ukrajinské kulturní nadace Izolyatsia. „Pracovali v oblasti Doněcku, odkud byli v roce 2014 brutálně vytlačeni. Prostor Izolyatsie byla bývalá továrna na izolaci, veškeré umění, které tam dali dohromady, bylo zničeno a prostor se používá jako nelegální ruské vězení,“ prozradila Fantová.

Z hostů vyzdvihuje také performera a ekologického aktivistu Juliana Maynarda Smithe, spoluautora takzvaných XR towers, konstrukcí využívaných při protestech, známý je také snahou o propojování i vzdálených míst. Samostatný blok věnuje quadriennale aktuálnímu tématu eko scénografie.

Do programu celého ročníku se promítá rovněž rostoucí role technologií, virtuální reality nebo umělé inteligence.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 15 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 19 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...