Špalková a Vyorálek ještě nepochytali všechny Stíny v mlze. Točí se pokračování krimiseriálu

Nahrávám video

Začalo natáčení druhé série kriminálního seriálu České televize Stíny v mlze. Na první řadu naváže s odstupem zhruba tří let. Do vyšetřování se jako seriáloví kriminalisté opět pustí Petra Špalková a Jiří Vyorálek, dějištěm zůstává Ostrava a její okolí.

První díl nové série přichystal kriminalistům případ v Českém Těšíně. Na tamním nádraží se najde mrtvola mladé ženy. Schéma seriálu zůstává. V každém díle se vyšetřuje jeden zločin, celým seriálem pak prochází linka spojená s výrazným antagonistou.

„Nebudeme dělat sondy do podsvětí. Chceme spíše vyprávět příběhy lidí, kteří buď měli smůlu, nebo se ocitli ve špatný čas na špatném místě,“ dodává kreativní producentka Kateřina Ondřejková.

Rozvíjí se i příběhy kriminalistů. Petra Špalková hrála v první sérii umírněnou policistku, její postava ale prochází proměnou. „Na základě určitých událostí a určitého setkání se začne člověk měnit. Baví mě, že hraju úplně odlišný žánr, než jsem měla do té doby na svém repertoáru,“ těší herečku. I její seriálový parťák Jiří Vyorálek vnímá roli detektiva za odměnu.

Špalková je horší střelec než Vyorálek, ale jen v seriálu

„Baví mě vtipné jiskření mezi hlavními postavami Magdou a Martinem. I odlehčené věci tam mají, myslím, své místo,“ poznamenává režisér seriálu Radim Špaček. Své místo má na place i skutečný kriminalista Petr Volek, který dohlíží v seriálu na autentičnost policejních postupů.

„Máme s herci výcvik jak na taktiku, tak na střelbu. Postava Petry je vykreslena tak, že neumí střílet, zato Jura umí střílet velmi dobře, ale ve skutečnosti to je – snad se na mě nebude Jura zlobit – obráceně,“ prozradil Volek.

Do června by mělo vzniknout šest nových dílů, celá druhá série se na obrazovky České televize dostane v příštím roce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 18 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 22 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...