Mimozemšťané existují, nepochybuje věhlasný hollywoodský filmař Steven Spielberg. Reakcí lidstva na toto zjištění se zaobírá ve svém nejnovějším snímku Den odhalení, kterým se po letech vrací k žánru science fiction. Jak film pohrávající si s utajenými vládními materiály rezonuje v současné době označované za postfaktickou, kdy se zdá stále těžší rozlišit pravdu od dezinformací?
Kontakt s mimozemskými bytostmi v minulosti navázal Spielberg coby režisér, případně i scenárista, už v několika filmech. Ať už to byla Blízká setkání třetího druhu, kde loď mezigalaktických návštěvníků vábila zvláštní melodií; Válka světů, v níž se Tom Cruise postavil mnohem agresivnější invazi; nebo roztomilý E.T., který se toužil dostat zpátky domů.
„Jsem mnohem přesvědčenější, než když jsem točil Blízká setkání, že nejsme jediná inteligentní civilizace ve vesmíru,“ říká Spielberg nyní. Jeho dlouholetou víru posílila v roce 2017 americká média, když zveřejnila informace, že Pentagon zastřešuje Advanced Aerospace Threat Identification Program (tedy Pokročilý program pro identifikaci hrozeb ve vzdušném a kosmickém prostoru). A že existují záběry nevysvětlených létajících objektů pořízené americkými stíhacími piloty.
Viděl Spielberg tajné vládní dokumenty?
Premiéra Dne odhalení navíc připadla na rok, kdy americký prezident Donald Trump pověřil ministerstvo obrany a další úřady, aby odtajnily dokumenty týkající se UFO. Přesněji řečeno UAP – neboli neidentifikovaných anomálních jevů, což je označení, které NASA upřednostňuje, protože připouští také možnost, že některá z pozorování ve skutečnosti nejsou fyzické objekty, ale „jen“ jevy v atmosféře.
Trump krok učinil krátce poté, co bývalý prezident USA Barack Obama v podcastu prohlásil, že mimozemský život existuje. Obama později svá slova upřesnil, že „šance, že někde existuje život“ jsou „vysoké“.
Spielberg nicméně zveřejňování zpráv o UAP a uvedení svého sci-fi filmu ve stejnou dobu označil za náhodu. Nicméně příhodné načasování filmové premiéry dalo vzniknout různým fanouškovkým domněnkám. Kupříkladu, že Spielberg měl už dříve exkluzivní přístup k tajným materiálům a s povolením vlády poprvé představí záběry mimozemšťanů. Čemuž napomohla i kampaň předcházející filmu slibující bez větších detailů, že „vše bude odhaleno“.
Tohle očekávání se nenaplnilo, konstatuje německá mutace časopisu Rolling Stone. Nicméně dochází k závěru, že Spielberg svou novinkou – v níž se objevují záhadné kruhy v obilí i takzvaný roswellský incident, při němž údajně v roce 1947 havaroval v Novém Mexiku létající talíř – utvrzuje autory konspiračních teorií v tom, že „celou dobu měli pravdu“.
Naivní představa o konspiracích
Podle jiných Spielbergovo pojetí, respektive fantazie scenáristy Davida Koeppa – který je podepsán i pod zmíněnou Válkou světů – svědčí o naivních představách, pokud jde o fungování konspirací ve dvacátém prvním století.
Jako hlavní příklad zmiňuje web The Wrap přesvědčení hlavního hrdiny, datového analytika Daniela v podání Joshe O'Connora, že lidé uvěří videodůkazům o existenci mimozemšťanů zveřejněným v médiích. Dříve spolehlivý dějový prvek, že hrdina musí pouze odhalit pravdu a vše ostatní se vyřeší, už desítky let neobstojí, míní autor článku s tím, že dnes spíš lidé pokrčí rameny a věnují se dál svým záležitostem, než aby jen na základě zprávy měnili své základní hodnoty.
Odkaz na Epsteina a manipulace mocných
Naopak podle pisatele textu sedí – ať úmyslná nebo ne – alegorie na spisy o sexuálním delikventovi Jeffreym Epsteinovi a jejich zveřejnění, k němuž se Bílý dům odhodlal až po dlouhém tlaku Kongresu či části veřejnosti. Trumpova administrativa ale i tak byla kritizována, že přesto zatajuje údaje, které by tohoto vrcholného amerického politika mohly poškodit. V aktuálním filmovém příběhu přitom únik utajovaných informací nasvěcuje morální selhání bohatých a mocných.
Herec Colman Domingo, jehož postava je ve Dni odhalení zastáncem zveřejnění informací, pro magazín Entertainment Weekly podotkl, že Spielbergovo sci-fi ho přimělo k zamyšlení, jaký vztah mají lidé nyní k důvěře, pravdě a institucím. „Žijeme v době, kdy nemusíme nutně věřit všemu, co nám bylo předloženo, protože je to trochu nedůvěryhodné – protože naší vládě a korporacím jde hlavně o moc,“ myslí si. Dodal, že film zpochybňuje podniky a vládu a „to, co víme a nevíme“.
The Guardian soudí, že Den odhalení více než kterýkoliv Spielbergův sci-fi film odráží aktuální obavy dotýkající se transparentnosti, dezinformací a zneužívání informací. Odehrává se na pozadí geopolitické krize, kdy prý hrozí, že jaderné provokace přerostou ve světovou válku. Je zjevně zatížen Spielbergovými obavami z nesourodosti současného amerického života, všímá si i portál The Atlantic.
Scenárista snímku Koepp se nechal slyšet, že považuje za „nepopiratelné“, že vlády se už desetiletí podílejí na dezinformačních a manipulačních kampaních. „A nejen Spojené státy,“ cituje jeho názor web Polygon. Pokud je lží moc, lidé pak zpochybňují všechno a nevěří ničemu, obává se Koepp.
Den odhalení nicméně nevnímá jako potvrzování konspirací, ale „hledání porozumění ve světě, který stále více považuje fakta za nepodstatná“. Polygon poznamenává, že ovšem i sami filmaři mohli svými spikleneckými příběhy podnítit touhu – myšleno americké – veřejnosti hledat údajně utajovanou pravdu tam, kde žádná není.
