Staré filmy by se neměly upravovat podle nové doby, míní Spielberg. Vysílačky za zbraně by už nevyměnil

Steven Spielberg kritizoval myšlenku, že by se starší filmy měly upravovat tak, aby vyhovovaly modernímu vnímání. Šestasedmdesátiletý filmař v rozhovoru na setkání Time 100 Summit mimo jiné znovu zalitoval, že upravil film E.T. – Mimozemšťan.

E.T. - Mimozemšťan patří ke kultovním snímkům nejen americké kinematografie. Příběh mimozemského tvora, který hledá cestu domů, měl premiéru v roce 1982. U příležitosti dvacátého výročí se dočkal nové verze. Pozměněny byly některé záběry, vizuální efekty a další scény. Spielberg mimo jiné ve scéně s agenty FGI vyměnil pistole v rukou policistů za vysílačky.

Změny litoval už dříve a své tehdejší rozhodnutí kritizoval i v rozhovoru na Time 100 Summitu. „Byla to chyba. Nikdy jsem to neměl dělat. E.T. je produktem své doby,“ uvedl. Svůj názor vztáhl na kinematografii obecně: „Žádný film by neměl být revidován podle optiky, jakou na něj nahlížíme dnes, ať už dobrovolně, nebo z donucení.“

Dodal, že nikomu nedoporučuje, aby starší díla upravoval. „Všechny naše filmy jsou jakýmsi ukazatelem toho, kde jsme byli, když jsme je natáčeli, jaký byl svět a co svět přijímal, když jsme ty příběhy zveřejnili,“ míní.

E.T. – Mimozemšťan
Zdroj: ČTK

Nedotknutelný Willy Wonka

V té souvislosti byl Spielberg dotázán i na úpravy v literatuře, konkrétně v knihách pro děti Roalda Dahla. V románech Karlík na čokoládu nebo Čarodějnice editoři změnili vyjádření týkající se váhy, mentálního zdraví nebo rasy, které by mohly působit urážlivě.

Spielberg zpočátku vtipkoval, že „nikdo by se nikdy neměl pokoušet vzít Willymu Wonkovi čokoládu“, ale pak dodal: „Pro mě je (Dahlova tvorba) nedotknutelná. Je to naše historie, naše kulturní dědictví. Nevěřím na cenzuru v tomto smyslu.“

Podobnou úpravou pro čtenáře v moderní době prošly v poslední době knihy proslulé autorky detektivek Agathy Christie nebo Iana Fleminga, jenž představil světu neporazitelného agenta Jamese Bonda.

Jih proti Severu s vysvětlením

V případě filmů se velká vlna žádostí o revizi – a také kritika takových vylepšení – zvedla před třemi lety po smrti Afroameričana George Floyda, který zemřel při zatýkání kvůli zákroku policisty. Floyd se stal symbolem pro následující celoamerické protesty proti policejní brutalitě a rasismu.

Streamovací platforma HBO stáhla na chvíli z nabídky klasiku Jih pro Severu, aby romantické drama z dob americké občanské války opatřila komentářem zasazujícím příběh do příslušného kontextu.

Poměrně bouřlivá diskuse následovala také poté, co americký magazín Variety zveřejnil seznam filmů, které by si podle listu zasloužily připojit „varování“ a vysvětlení. Do výběru zařadil i oscarové trháky jako Forresta Gumpa (znevažujícího lidi s handicapem či aktivisty) a Mlčení jehňátek (za vymezení vůči transsexuálům).

A nedotknul se jen starších titulů, ale i třeba Tarantinova snímku Tenkrát v Hollywoodu z roku 2019. Líčení zlaté éry továrny na sny spojené se skutečnou vraždou, za níž stáli fanatici kolem Charlese Mansona, přehlíží podle Variety nadřazenost vůči menšinám.

Bullit místo Indiana Jonese

Spielberg na seznamu našel také jeden svůj film – Indiana Jones a Chrám zkázy z roku 1984. Dobrodružný příběh podporuje podle Variety stereotypy, když „exotické“ padouchy vykresluje jako primitivní a krvežíznivé.

Archeologa a dobrodruha Indiana Jonese sice čeká letos v červnu po letech další výprava do kin, v hlavní roli s digitálně omlazeným Harrisonem Fordem, ale už bez režie Stevena Spielberga, jehož nahradil James Mangold.

Spielbergův další počin není potvrzen, nicméně podle listu The Guardian by mělo jít o drama založené na hlavní postavě z filmu Bullitův případ z roku 1968. V původním příběhu Steve McQueen odkrývá praktiky mafiánské organizace. V novém filmu se spekuluje o obsazení Bradleyho Coopera.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 14 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 18 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...