Státní cenu za literaturu získal dramatik a rabín Karol Sidon. Ministr Zaorálek ocenil dalších sedm umělců

Státní cenu za literaturu letos získal dramatik, spisovatel a vrchní zemský rabín Karol Sidon. Porota ocenila jeho celoživotní přínos, zazářil podle ní zejména knihami Sen o mém otci a Sen o mně či scenáristickou spoluprací s režisérem Jurajem Jakubiskem. Laureátkou Státní ceny za překladatelské dílo se stala romanistka Anna Kareninová, jejíž jméno je spojeno především s překlady francouzských a italských knih i filmů. Cena za filmové umění patřé režiséru Jiřímu Menzelovi.

Vrchní zemský a bývalý vrchní pražský rabín, dramatik, spisovatel, náboženský myslitel a bývalý chartista Karol Sidon do literatury vstoupil na přelomu šedesátých a semdesátých let právě existenciálními autobiografickými prózami Sen o mém otci a Sen o mně, ve kterých zachycuje tápání člověka na cestě od dětství k dospělosti.

Věnuje se dramatické či scenáristické tvorbě a působí jako přední český židovský myslitel, připravil například překlad Tóry pod názvem Pět knih Mojžíšových. V posledních letech zaujal čtenáře i kritiky tetralogií Kde lišky dávají dobrou noc, kterou napsal pod pseudonymem Chaim Cigan.

Minulý rok Státní cena za literaturu udělena nebyla. Jako laureáta porota sice vybrala Jiřího Hájíčka, jihočeský spisovatel ale oznámil ministrovi kultury, že ocenění nepřevezme. Cena byla podle něho zpolitizována poté, co někteří členové poroty odstoupili kvůli nesouhlasu s vládou ANO a ČSSD s podporou komunistů.

V roce 2017 ocenění získal Jáchym Topol za román Citlivý člověk. Státní cena za literaturu se uděluje na návrh poroty jmenované ministrem kultury od roku 1995. Navazuje na dlouhou tradici založenou už za první republiky v roce 1920 a přerušenou v roce 1948.

Literární vědkyně Anna Kareninová se zabývá překlady prózy, poezie i překlady filmovými. Kromě jiných ocenění je nositelkou ceny Magnesia Litera za překlad knihy Louise Ferdinada Célina Klaun's band nebo ceny Francouzského velvyslanectví za přínos ke zpřístupnění francouzské literatury v Čechách.

Do češtiny převedla například tituly Guillauma Apollinaira, Marguerite Durasové nebo Ezry Pounda, do jehož díla se Kareninová zamilovala před dvaceti lety. „Vždy jsem chtěla číst autory v originále, proto jsem se učila jazyky. A když se vám líbí a něco vám říkají, tak je pak chcete vyjádřit svým mateřským jazykem,“ vysvětlila, jak se dostala k překladům. 

Anna Kareninová
Zdroj: ČTK/Roman Vondrouš

Zaorálek ocenil dalších šest umělců

Na Nové scéně Národního divadla v neděli Sidonovi a Kareninové předal Státní ceny ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD). Kromě nich ocenil dalších šest umělců, z toho jednoho in memoriam, a to za přínos v divadle, hudbě, výtvarném umění, architektuře a kinematografii.

Divadelní režisér Jan Nebeský, který dosud režíroval na 120 inscenací, obdržel Státní cenu za invenční a inspirativní pojetí současné divadelní režie. Za stěžejní označila porota období jeho dřívějšího působení v Divadle Komedie. Sbormistr Kühnova dětského sboru Jiří Chvála získal ocenění za celoživotní sbormistrovskou činnost a dlouholetou úspěšnou práci s hudebním dorostem.

Nahrávám video

Za celoživotní výtvarné dílo, pedagogickou činnost a nezpochybnitelný přínos pro výtvarné umění se stal laureátem Václav Cigler, který patří k nejvýznamnějším umělcům z generace nastupující na počátku šedesátých let 20. století. Jeho tvorba se zaměřuje na plastické objekty z broušeného skla, svítidla, šperky, kresby a projekty pro architekturu.

Ivan Kroupa, který je mimo jiné autorem Centra současného umění v Praze DOX nebo Bažantnice Pražského hradu, získal cenu za architekturu. Porota vyzdvihla jeho mimořádný autorský přístup v evropském kontextu a také jeho pedagogickou činnost.

Cena ministerstva kultury za filmy, kterými se nesmazatelně zapsal do dějin české a světové kinematografie, putovala k Jiřímu Menzelovi, jehož první celovečerní film Ostře sledované vlaky (1966) získal Oscara za nejlepší zahraniční film. Menzel je kromě jiného také autorem snímku Skřivánci na niti (1969), jenž v roce 1990 získal cenu Zlatý medvěd na Mezinárodním filmovém festivalu v Berlíně, a filmu Vesničko má středisková nominovaného na Oskara v roce 1985.

In memoriam byl oceněn kameraman Jaroslav Kučera, a to za celoživotní ochotu experimentovat a osobitý kameramanský rukopis, kterým umocňoval vyznění kinematografických děl. Kučera se podílel například na vzniku filmů Všichni dobří rodáci, Démanty noci, Noc na Karlštejně nebo Adéla ještě nevečeřela. Zemřel v roce 1991 v Praze.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 12 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 16 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...