Střecha nad hlavou je stejně třeba jako hlava nad střechou, ukazuje architektura od secese k dnešku

„Architektura je odrazem společnosti, odrazem existence národa,“ poznamenává historik architektury Vladimír Šlapeta, jeden z kurátorů nové výstavy Česká architektura od secese k dnešku. Koná se jako připomínka stopadesátého výročí narození architekta Jana Kotěry. Vedle jeho prací ale v Jízdárně Pražského hradu představuje rovněž na pět set děl a téměř tři sta architektů působících na českém území od konce devatenáctého století do současnosti.

Pořadatelé výstavu prezentují jako nejrozsáhlejší expozici moderní architektury v českých zemích za posledních dvacet let. Přibližuje ji prostřednictvím fotografií i modelů na ploše dvou tisíc metrů čtverečních. Tematicky kurátoři prezentaci rozdělili do pěti oddílů, jeden z nich je věnován Janu Kotěrovi. Od narození patrona české moderní architektury uplyne v prosinci sto padesát let.

Ten spasitel z Vídně

„Kotěra byl naprosto výjimečnou postavou první čtvrtiny dvacátého století. Byl vyškolen z Vídně, tím pádem měl mezinárodní rozhled a velmi rychle se stal vůdčí osobou naší architektury. Vedl ji od vídeňské florální secese přes racionální modernu až ke kubismu, kde iniciativu převzali jeho žáci a spolupracovníci, zejména Josef Gočár, Otakar Novotný a Pavel Janák. Ale Kotěra byl skutečně pro všechny další generace garantem nové architektury, nového pohledu, nové relace mezi funkcí, konstrukcí a formou,“ připomíná Šlapeta.

Oproti pražskému vkusu byl Kotěra coby zastánce moderny o krok napřed. Své návrhy musel zpočátku obhajovat proti přetrvávající módě secese. Jeho první stavbu – Peterkův dům, nesoucí jméno někdejšího bankéře – považovali někteří za import z nepřátelské Vídně, kde brněnský rodák studoval v ateliéru Otto Wagnera. „No tak. To je ten spasitel z Vídně! Jako by to pes voblízal!“ nechal se tenkrát slyšet architekt Josef Hlávka.

Od vily po tramvaj

Vrcholem Kotěrovy tvorby je jediná národní kulturní památka v Hradci Králové – tamní muzeum postavené z režného zdiva z červených pálených cihel. Pro sebe si zase Kotěra navrhl vilu s asymetrickou kompozicí, postavil ji mezi historizující stavby architektů Josefa Bertla a Maxe Spielmanna.

Podepsán je také pod vodárenskými věžemi v Praze-Michli a v Třeboni, dělnickým sídlištěm v Lounech, Národním domě v Prostějově. Navrhl novoklasicistní budovu právnické fakulty v Praze, po jeho smrti ji dotáhl jeho žák Ladislav Machoň. Podílel se i na urbanistické tváři Baťova Zlína. První světová válka a zánik monarchie ukončily jeho vrcholné období. Pozdní práce nebyly většinou realizovány.

Dokument o Janu Kotěrovi

Kotěra vytvořil navíc také české expozice na světových výstavách v Paříži a Spojených státech a pro Elektrické podniky projektoval salonní vozy i skříňové tramvaje, které po hlavním městě jezdily až do sedmdesátých let.

Praha i regiony, před revolucí i po ní

Výstava v samostatném oddílu představuje rovněž další ikony české architektury: Josefa Gočára, Jaromíra Krejcara, Bohuslava Fuchse či Vladimíra Karfíka. Včetně zahraničních tvůrců, kteří svými stavbami ale ovlivnili tuzemskou diskusi. K nim se počítá Ludwig Mies van der Rohe, jenž vystavěl v Brně vilu Tugendhat, nebo spoluautor Tančícího domu Frank Gehry.

Samostatná expozice je věnována moderní architektuře Prahy, v dalším z oddílů je pak shromážděn výběr architektury v regionech za posledních sto dvacet let. „Není to úplně vyrovnané,“ připouští Šlapeta, „protože pochopitelně Praha, Brno, Zlín jsou ta nejvýznamnější města a těžiště vývoje naší architektury. Ale výstava přináší i některé málo známé stavby z regionů, například ze Sudet. A je vidět, jaký vliv měli i naši sousedé: architekti z Vídně, Drážďan, Berlína nebo Vratislavi, a jak naše architektura reagovala na mezinárodní souvislosti.“

Návštěvníci se postupně dostanou i k pracím dokládajícím proměny architektury po sametové revoluci.

„Po roce 1989 jsme zažili překotný zvrat od řízeného plánování, monopolu stavební výroby a státních projektových ústavů, kde se nemohla individualita architekta ani individualita stavebníka projevit tak, jak je to ve svobodných dobách. A nastal ohromný posun, povolání architekta se stalo opět svobodným povoláním. To je velice důležité, protože tím pádem architekt převezme opět zodpovědnost za výsledek a architektura vzniká ve svobodném dialogu mezi architektem, stavebníkem a správou města nebo státu,“ upozorňuje Šlapeta.

Hlava nad střechou

Dojde také na připomínku staveb z nedávné doby, které se nikdy nedočkaly realizace a veřejnost vyburcovaly k diskusi. Ať už Chobotnice, tedy Národní knihovna na pražské Letné, kancelářská budova přezdívaná Lední medvěd v nedalekých Dejvicích nebo takzvané Zlaté vejce na vltavském nábřeží.

„Tato část výstavy symbolizuje jeden citát od básníka architekta Víta Obrtela: Je správné míti střechu nad hlavou, ale ještě lepší by bylo míti hlavu nad střechou. To znamená, že musíme mít také prostor, ambice a energii na sny a některé z těch snů realizovat. A tyto sny nás mohly přivést blíže k mezinárodnímu kontextu, o který usiloval již Jan Kotěra, totiž že naše architektura má dohnat a předehnat Evropu,“ podotýká Šlapeta.

Českou architekturu od secese k dnešku mohou návštěvníci výstavy poznávat do konce října. Vstupné je symbolických dvacet korun.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Obraz Josefa Čapka Piják se vydražil za rekordních 34 milionů korun

Obraz Josefa Čapka Piják se v Praze vydražil za rekordních 34,08 milionu korun včetně aukční přirážky v aukci Galerie Kodl. Předchozí Čapkův autorský rekord byl 30,6 milionu za obraz Nevěstka při aukci loni v listopadu. Olejomalba Piják z roku 1919 přitom začínala v nedělní aukci na vyvolávací ceně devět milionů, uvedla galerie v tiskové zprávě.
16:55Aktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
včera v 12:32

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
včera v 08:59

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026
Načítání...