Střecha paláce Lucerna se změnila v palubu parníku. A zve návštěvníky

Nově upravené střechy pražského paláce Lucerna jsou až do středy 23. srpna otevřeny veřejnosti. Plochu střech má pronajatou známý kavárník Ondřej Kobza, palác vlastní švagrová prvního českého prezidenta Dagmar Havlová. Tisíc metrů čtverečních střech je nově pokryto palubkami, v průběhu úprav došlo i k výměně izolační vrstvy a chystá se rekonstrukce zábradlí. Do tří let by na střeše měla vzniknout volně přístupná komunitní zahrada.

„Ocitáme se na zbrusu nové palubě ze sibiřského modřínu, na které pracujeme už asi 2,5 roku,“ popisuje rekonstrukci Kobza. Podle architekta Petra Hájka, který na projektu spolupracuje, zvolili palubky proto, že celá dispozice paláce Lucerna připomíná zaoceánské parníky z dvacátých let minulého století. Úpravy vyšly na jednotky milionů korun. Peníze se mají alespoň částečně vrátit z kulturních akcí, například koncertů, nebo už probíhajících bytových seminářů.

Paluba plní trojí funkci

V průběhu úprav došlo k odstranění starých izolačních vrstev, které v průběhu desítek let přibývaly. Místo ní nyní střechy kryje vrstva nová, kterou chrání palubky ze sibiřského modřínu. Podle architekta Hájka plní „paluba“ trojí funkci, za prvé brání velkým výkyvům teploty a následné kondenzaci vlhkosti, za druhé chrání novou hydroizolační vrstvu a za třetí umožňuje střechy využít jako veřejný prostor.

Kobza chce plochu střech, které přiléhají k jeho pronajatému bytu, postupně čím dál více otevírat veřejnosti. Už nyní začala vznikat komunitní zahrada, výhledově by zde chtěl kavárník pořádat například semináře a další akce. Poprvé se prostor lidem na pár dní otevřel loni v říjnu, teď až do příští středy a v dalších měsících by podle Kobzy mohly následovat další týdny. Vstupné je nejméně stokoruna, lidé mohou přispět i více.

„Když za mnou přišel s tímto nápadem, byla jsem velmi ráda, protože jsem po tom vždy toužila. Je to krásné místo,“ uvedla k plánu zpřístupnění střech majitelka Lucerny Havlová. Podle jejího manžela a bratra prvního českého prezidenta Ivana Havla chtěl na střeše udělat veřejný prostor či kavárnu už jeho dědeček a stavitel paláce Vácslav Havel, ale nestihl to.

Nahrávám video

V minulosti otevření také nebylo dost dobře možné kvůli znečištění popílkem z topení tuhými palivy. Nyní by otevření čistě restauračního provozu zase bránily požadavky památkářů.

„Jsem zase pyšný“

Podle Havlové je nyní v plánu oprava zdevastovaných zábradlí. Majitelka si také vzala úvěr na postupnou rekonstrukci celého paláce, která již částečně započala. „Příští měsíc se začne dělat fasáda ve Štěpánské ulici a pracujeme na renovaci celého traktu ve Vodičkově, kde bude půdní vestavba se čtyřmi byty,“ řekla Havlová s tím, že nedávno dokončili rekonstrukci pasáže a v plánu jsou i úpravy velkého sálu či prodloužení páternosteru.

Úpravy majitelka úmyslně provádí postupně, aby mohl být provoz paláce zachován. Pokud by měl projít jednorázovou celkovou rekonstrukcí, náklady by se vyšplhaly k miliardě korun.

„Vzpomínám na dětská léta, kdy mě otec bral do Lucerny nebo na Barrandov, a já byl na to jako kluk takový pyšný. Pak dlouho nic, až zase teďka jsem pyšný,“ říká s rozhledem na město Ivan Havel.

Lucernu mezi Vodičkovou a Štěpánskou ulicí postavil Vácslav Havel, dědeček pozdějšího prezidenta Václava Havla. Záhy po svém vzniku se stala centrem kulturního a společenského života v Praze. Po roce 1948 byla znárodněna, v roce 1992 palác dostali zpátky v restituci bratři Václav a Ivan Havlovi. Následovaly spory a komplikace, po kterých soudy rozhodly, že celá budova patří ženě Ivana Havla Dagmar Havlové.

Střecha paláce Lucerna není jediná v Praze, která se na prázdniny mimořádně otevírá lidem, například na střeše Veletržního paláce pravidelně promítá letní kino. Střechu s nezvyklým kruhovým výhledem na město nedávno otevřelo také Národní zemědělské muzeum na Letné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 16 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 19 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...