Svět se mění, literatura taky, upozorňuje Frankfurtský knižní veletrh

Nahrávám video

Ve Frankfurtu nad Mohanem začala největší knižní akce na světě. Jednasedmdesátý ročník tamního knižního veletrhu se nese ve znamení globálních politických a sociálních otřesů. Role čestného hosta připadla Norsku, vidět bude ale literární produkce i z desítek dalších zemí, včetně Česka.

Frankfurt nad Mohanem od 16. října vítá autory z celého světa. Mezi nimi zvučná jména jako hvězda severské detektivky Jo Nesbø nebo čerstvá nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Kromě setkání se spisovateli mohou vůbec poprvé návštěvníci na veletrhu vystavené tituly také nakupovat. „Nemyslím si, že existuje druhé takové místo, kde můžete koupit knihy ve sto deseti jazycích,“ podotýká ředitel veletrhu Juergen Boos.

Chybět mezi nimi tentokrát nemůže norština. Ve Frankfurtu totiž představují každý rok jednu zemi jako svého čestného hosta. Letos přiblíží norskou literaturu. „Norsko si stanovilo tři cíle. Prvním je zviditelnit autory. V dalším se zaměřilo na podporu čtení. A třetí nese název Svoboda publikovat, jeho hlavním cílem je svoboda projevu,“ vyjmenoval Boos, s čím severský stát přijíždí. Zahájení si s početným doprovodem nenechala ujít ani norská korunní princezna Mette-Maritová.

Norská literatura pro děti a mládež je často odvážná a smělá. Naši spisovatelé se nebojí vyzdvihovat těžká témata a zároveň své čtenáře bavit.
Mette-Marit Norská
korunní princezna

Prezentace české literatury zahrnuje i debaty k třicátému výročí sametové revoluce. Na knižním veletrhu ve Frankfurtu nad Mohanem dostal v říjnu 1989 Mírovou cenu německých knihkupců Václav Havel, tehdy ještě disident. V českém stánku významnou osobnost novodobých českých dějin připomene výstavka fotografií.

Literatura odráží dobu

Svobody se dotýká i jedno z témat letošního ročníku. Je jím proměna, jíž prochází literatura vlivem společenských změn. Obava z bezprostřední klimatické katastrofy a rostoucích antidemokratických sil přinesla do literatury nové autory a nová témata. Promítá se do nich zároveň i digitální doba a rychlý pokrok ve vývoji umělé inteligence.  

Frankfurtský veletrh nic z toho nechce přehlížet. „Knižní a mediální průmysl je zodpovědný za analýzu, vyhodnocení a kritické zvažování zásadních změn, které určují dvacáté první století. Vydavatelský průmysl zastupuje rozmanitost perspektiv a názorů a tato rozmanitost musí být chráněna,“ zdůrazňuje Juergen Boos. Ostatně frankfurtský veletrh se už delší dobu prezentuje jako platforma pro debatu o širších tématech než „jen“ čtení.

Olga Tokarczuková na tiskové konferenci ke knižnímu veletrhu ve Frankfurtu 2019
Zdroj: AP/Michael Probst/ČTK

Tradice současného Frankfurtského knižního veletrhu začala v roce 1949. Stáli za ním němečtí knihkupci a vydavatelé. Tehdy trval pět dní a nepsané pravidlo platí dodnes. Jedinečná akce každoročně přiláká na čtvrt milionu návštěvníků. Letos mají příznivci literatury čas do 20. října. První dny jsou vyhrazeny profesionálům knižního trhu, na celý víkend se pak veletrh otevře i veřejnosti.   

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 16 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 20 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...