Svět slaví Den piana, proslulého nástroje velkých skladatelů. Rozeznívá ho mechanika kladívek a dusítek

Muzikanti, posluchači i milovníci klasických hudebních nástrojů si připomínají celosvětově Den Piana. Nástroj fungující na kladívkových mechanikách má více než třísetletou tradici. Stal se nerozlučným společníkem skladatelských velikánů historie klasické hudby a je v tradičních i inovativních formách pevnou součástí hudební produkce dodnes. Den piana se letos slaví 29. března, tedy osmaosmdesátý den v roce – nástroj má totiž právě osmdesát osm kláves.

Britové používají výraz „tickling the ivories“, v překladu „lechtání slonoviny“. Právě hru lidských prstů s černými a bílými klávesami si posluchači asociují jako první. Očím ale zůstává skryto, co se děje uvnitř sofistikovaného nástroje.

Piano je strunný, úderný hudební nástroj. Jeho tón vzniká chvěním strun rozkmitaných úderem plstěných kladívek. Skládá se z několika částí, kromě kláves, pedálů i z ozvučné desky nebo skříně, v níž je uložen mechanismus nástroje se strunami a klávesnicí. Ten obsahuje řadu pák, které propojují klávesu s kladívkem a dusítkem strun.

Nahrávám video

Způsob uložení kladívkové mechaniky je odpovědí i na častou otázku. Klavír nebo piano? Struny v klavíru jsou nataženy vodorovně, tedy souběžně s podlahou. Klavír tak stojí zpravidla na třech nohách a tvarem připomíná křídlo (proto se často používá označení klavír-křídlo).

Menší nástroj, jehož rezonanční skříň je umístěna svisle (a struny ve svislé rovině), se nazývá pianino. „Vzhledem k tomu, že pianino nezabere tolik místa jako klavír, je často používáno v menších bytech. I pořizovací cena pianina je v drtivé většině případů nižší než pořizovací cena klavíru,“ uvádí slavný český výrobce Petrof.

Piano je pak souhrnný název pro klavíry (křídla) i pianina.

  • V dobách národního obrození chtěla skupina puristů, kteří se snažili o očištění českého jazyka od všech cizích pojmenování, pro piano prosadit název „prstobřinkoklad“. Novotvar se však neujal.
  • Zdroj: Petrof

Vynálezce piana

„Objev“ piana, neboli nástroje s kladívkovou mechanikou, se datuje na přelom sedmnáctého a osmnáctého století. Poprvé ho sestavil ve Florencii v roce 1698 Bartolomeo Cristofori. Ten pracoval na dvoře Ferdinanda Medicejského jako správce hudebních nástrojů. 

V Německu s tímtéž experimentoval Gottfried Silbermann, další vývoj pokračoval ve Vídni i v Anglii. V následujících letech se strunný nástroj s kladívkovou mechanikou různě měnil a do definitivní formy, jak jej známe dnes, se dostal až ve druhé polovině devatenáctého století.

Fortepiano z dílny Bartolomea Cristoforiho z roku 1720. Je nejstarším dochovaným pianem. Fotografie je z Metropolitního muzea umění v New Yorku
Zdroj: Wikimedia

Petrof aneb česká stopa v historii nástroje

České země proslavil ve světě výroby hudebních nástrojů Antonín Petrof, který v devatenáctém století založil stejnojmennou firmu, jež funguje dodnes. Značka patří k českému rodinnému stříbru.

Přestála války, hospodářské krize, změny režimu. Generace klavírníků v ní vyráběly křídla, harmonia a pianina v nejvyšší kvalitě s vlastními zlepšeními a patenty. První klavír královéhradecký výrobce představil roce 1864, v roce 2019 tak oslavil výročí 155 let.

Nahrávám video

Od doby prvního piana Petrof se pod touto značkou vyrobilo přes 600 tisíc nástrojů. Dnes firma obchoduje na pěti kontinentech a vyváží do více než 65 zemí celého světa a je největším výrobcem v Evropě.

Nástroj od hradecké společnosti vlastní mimo jiné Paul McCartney ze slavných The Beatles, měl ho i už zesnulý hudební génius Ennio Morricone, poznamenal magazín Forbes.  Koncertovali s nimi jazzmani Duke Ellington, Oscar Peterson, Count Basie či Herbie Hancock nebo šansoniéři Charles Aznavour, Gilbert Bécaud nebo Mireille Mathieu.

Piano Day

Není náhodou, že letos připadá takzvaný pianový den na 29. března, tedy osmaosmdesátý den v roce. Dnešní klavíry a pianina mají totiž právě osmdesát osm kláves. Myšlenka uctít během čtyřiadvaceti hodin na mezinárodní úrovni tento slavný hudební nástroj je relativně mladá. První ročník se odehrál v roce 2015. Nápad je z hlavy německého hudebníka Nilse Frahma.

Různé druhy performancí vyzdvihujících kult piana v roce 2021 probíhají kvůli pandemii on-line. Ale třeba loni se konalo v souvislosti se svátkem více než sto akcí po celé planetě. Soupis těch letošních najdete zde.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 12 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 16 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...