Symbol Londýna už zase nelze přeslechnout. Po rekonstrukci se rozezněl Big Ben

Nahrávám video

Po pěti letech oprav se v Londýně opět rozezněly zvony slavného Big Benu. Rekonstrukce věže, kde visí tento zvon, začala v roce 2017. Původně měla trvat čtyři roky, ale o rok se protáhla. Renovací prošly i všechny části hodin, včetně ciferníků a mechanických strojů, a pochopitelně také samotný zvon.

Jeden z největších symbolů Londýna je součástí majestátní věže, která se nad britskou metropolí tyčí už 163 let. Oficiálně se věž jmenuje Alžbětinská, samotný Big Ben je ale především čtrnáctitunový zvon.

Po pěti letech ticha se v listopadu tento zvon, který byl v době stavby největším v celé Británii, znovu rozezněl. Během rozsáhlé rekonstrukce se opravovala hlavně celá věz včetně složitého hodinového mechanismu, aby nyní zvuk mohutného zvonu mohl opět znít centrem Londýna.

„Je tu strojek, který je zodpovědný za přesné měření času celých hodin, pak také pohání venkovní ručičky. A tady máme další strojek, který odbíjí westminsterskou melodii, kterou všichni tak dobře známe a milujeme,“ ukazuje štábu České televize jednotlivé detaily hodinář Westminsterského paláce Alex Jeffrey.

Zachovat původní zvuk

Právě zachování původního zvuku Big Benu bylo jedním z klíčových cílů rekonstrukce. „Víme, jak zvony kdysi zněly, víme, jakou rychlostí se zvonilo, a teď se snažíme, aby zvony zněly tak, jak zněly původně,“ vysvětluje Westworth. Ikonické odbíjení hodin se v tradiční Británii postupně stalo celospolečenským symbolem, který si zasloužil třeba i vlastní fanouškovskou stránku na Twitteru.

Big Ben má za sebou přitom poměrně pohnutou historii. Původní zvon totiž při zkouškách  pukl a musel se tedy odlít znovu, poté ovšem napraskl i další. Zvoníci tedy prasklinu odřízli a dodnes je na tomto místě viditelná díra, díky níž má Big Ben tak specifický tón, který už zase nelze přeslechnout.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 14 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 18 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...