Tatíček pláče nad tím, kam to jeho děti dotáhly, vysvětluje graffiti s Masarykem jeho autor

Streetartový umělec, který si říká ChemiS, namaloval na zeď kotelny vysokoškolských kolejí v Olomouci velký portrét Tomáše Garrigua Masaryka. Zachycuje prvního československého prezidenta, jak pláče. Emoce vzbudilo i dílo samotné. „Proto jsem to dělal, chtěl jsem sdělit svůj názor,“ říká autor graffiti.

Graffiti vzniklo u příležitosti olomouckého Street art Festivalu. Téma pro své dílo ChemiS zvolil v souvislosti s nadcházejících stým výročím vzniku Československa. Obává se, že potřebná sebereflexe, která by k takovému výročí měla patřit, je v porovnání s oslavami na vedlejší koleji.

Masaryk, přestože – zdůrazňuje – nebyl dokonalý, je pro tohoto umělce symbolem hodnot, které se v současné společnosti vytrácí. Proto si vybral právě jeho portrét, o interpretaci Masarykovy osobnosti mu prý nešlo.

„Pro mě a myslím, že i pro většinu lidí Masaryk symbolizuje velmi kladné hodnoty, jako je demokracie, upřímnost, pravda, koneckonců má na prezidentské standardě ‚pravda vítězí‘. Přisuzujeme mu roli člověka morálního a důvěryhodného a tyto hodnoty v současném světě nenacházím. Položil jsem si otázku, jak by vlastně tento člověk s morálními hodnotami pohlížel na současnou společnost, která mu říká ‚tatíček‘. Tedy pokud bychom my byli jeho synové a dcery,  jak by pohlížel na naši výchovu, na to, kam jsme to vlastně dotáhli,“ ptá se ChemiS.  

Ohlas svou tvorbou vzbudil už před třemi lety. Výtvarník, který má po rodičích kazašské kořeny, na zeď v centru Prahy vytvořil graffiti k uctění obětí teroristických útoků v Paříži. Zobrazovalo tři osoby, z nichž jednou byla žena v šátku, s hlavami skloněnými k modlitbě. ChemiS dílo doprovodil komentářem upozorňujícím, že nelze všechny muslimy odsuzovat kvůli činům několika fanatiků a také kritizoval údajnou xenofobii v české společnosti. 

Graffiti umělce s pseudonymem ChemiS k teroristickým útokům v Paříži
Zdroj: ČTK/Roman Vondrouš

„Můj komentář, zvláště v bulváru, byl špatně interpretován, a mělo to negativní dopad,“ uvádí k tehdejším reakcím umělec. „Extremismus stále narůstá. Bylo to v době, kdy migrace byla každodenním tématem, kdy byla hrozba teroristických útoků, a já jsem chtěl předat svůj názor těm, kteří to vše na sociálních sítích komentují nenávistně,“ vysvětlil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 12 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 15 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...