Ten žena a ta muž od toho Kohouta parodují socialismus i kapitalismus

Nahrávám video

V novém vydání vychází humoristická kniha Ten žena a ta muž. Spisovatel Pavel Kohout ji psal v době normalizace, kdy jeho a další disidenty šikanovala státní moc. Román vychází s výraznými ilustracemi Pavla Růta.

Román o setkání křehkého a cudného muže se ztepilou a dominantní ženou napsal Kohout v sedmdesátých letech pro obveselení svých přátel, kteří měli v Československu zakázáno publikovat. „Zakázal jsem ale jeho uveřejnění v západních nakladatelstvích, protože jsem si spočítal, že by těžko kdo pochopil, že si Češi i v téhle hrozné situaci mohou pomáhat humorem,“ předpokládal. 

Sám Kohout prošel bouřlivou ideovou proměnou. V mládí byl zapáleným komunistou, na prahu čtyřicítky se přidal k reformátorům, kteří podporovali socialismus s vlídnou tváří, a po zlomu v roce 1968 se stal spoluautorem Charty 77, disidentem a nakonec emigrantem z donucení. O všech svých politických vzestupech a pádech hovořil vždy otevřeně.

Mimo jiné ve svých neustále aktualizovaných knižních pamětech, které loni vyšly opět v rozšířené verzi. Proměnou prošel i román Ten žena a ta muž. Původní příběh o protikladných milencích za socialismu doplnil spisovatel po revoluci v roce 1989 o pohled na nové společenské uspořádání. 

„Zatímco první román byl parodií na život v takzvaně reálném socialismu, ten druhý byl parodií na divoký kapitalismus, jaký nám sem přinesl dárkem Václav Klaus,“ upřesnil Kohout. 

Kniha vychází s expresivními ilustracemi Pavla Růta, které pomocí výrazných šipek přímo odkazují ke konkrétním pasážím. „Je v něm satirický osten a vlivem politické situace se neustále aktualizuje,“ podotýká výtvarník ke Kohoutovu textu. 

V anotaci Kohout uvádí, že knihu dopsal v době, kdy Češi hrdě předvádějí, že jsou schopni zůstat rozvojovou zemí i po pádu komunismu. V osobním rozhovoru ale mluví o dnešku jako nejkrásnějším období svého života. V červenci oslaví jednadevadesáté narozeniny. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 21 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
včera v 08:59

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...