Tip z iVysílání: Láska, smrt a ideologie. Filmové drama Volyň připomíná bolavou historii

Nahrávám video

Jednoduchý název, komplikovaná historie. Snímek Volyň se vrací k masakrům polského obyvatelstva na ukrajinském území ve čtyřicátých letech minulého století. Tehdejší složitá doba i vztahy válcují osud jedné ženy. Film, který tak je zároveň rodinným dramatem i národnostní tragédií, natočil před pěti lety podle vlastního scénáře polský tvůrce Wojciech Smarzowski a premiéra se neobešla bez kontroverzí. V iVysílání se do Volyně lze vypravit jen do 20. června, snímek je k dispozici v původním znění s titulky.

Pokud byste si chtěli pustit všechna videa v iVysílání, potřebovali byste si na jejich sledování vyhradit 3918 dní. Zorientovat se v takovém množství může být náročné. Web ČT24 proto pravidelně zveřejňuje tip na jeden záznam, který by bylo škoda si v programu uplynulého týdne nechat ujít.

Píše se rok 1939. Zosia z malé vesnice ve Volyni, historickém území obývaném Ukrajinci, Poláky a Židy, se zamiluje do ukrajinského mladíka, ale otec ji provdá za bohatšího statkáře, staršího vdovce s dvěma dětmi. Jako by nestačil nelehký každodenní život, místo, kde žijí, je vydáno napospas ideologickým a národnostním bojům, v nichž ve Volyni vždycky stojí někdo ze sousedů na špatné (etnické či náboženské) straně. 

Obsazení Rudou armádou, židovský pogrom, příchod Němců a boje ukrajinských nacionalistů, vojska vítězícího Sovětského svazu – to vše se na osudech místních podepisuje.  

Dva pohledy

Smarzowski, jak ukázal i ve svých ostatních filmech (například Temný dům, Růžena, Klér), se nebojí šlápnout na kuří oka ideologii, národní hrdosti i systému. Snímkem Volyň chtěl podle svých slov splatit dluh rodákům z takzvaných polských Kresů, tedy oblastí, které byly do roku 1939 součástí polského státu. „Lidé z Kresů byli zabití dvakrát. Nejdřív sekerou, o čemž je tento film. A poté zapomněním, což by měl film změnit,“ prohlásil.

Ukrajina dramatizaci této části bolavé historie ale vnímala jinak. „Film Volyň je bohužel velmi stereotypní a jednostranný. Opakuje řadu mýtů. Už teď je jasné, že dobrým vztahům obou národů neprospěje, naopak je může ohrozit,“ svěřila se se svými obavami Volyňským novinám před uvedením například Alina Špaková z Ukrajinského ústavu národní paměti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 20 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 23 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...