Dvojnásobný držitel Litery za prózu Marek Šindelka vydal nový román Systémy něhy. Ve své zatím nejrozsáhlejší knize se zaměřil na vztah otce s dcerou a také na posedlost dokonalostí, která člověka může proměnit ve stroj.
„Základní příběh je o dívce, pianistce, která je posedlá svou technikou. Je perfekcionistka, což dost zdědila po mně,“ přiznává Šindelka. Své příběhy pečlivě promýšlí, zakresluje si je do diagramů. „Mám plné sešity scénářů, synopsí, neustále si skicuju, jak by příběh mohl vypadat, testuju jeho nosnost, jeho funkčnost. Dlouho si ve své dílničce leštím každou větu, každé slovo – to se odráží i v tom příběhu, v její hrdince, ona zase cizeluje svou klavírní techniku,“ dodal.
Dívka řeší také absenci otce, rovněž hudebníka, o kterého přišla ještě jako dítě. Hlavním příběhem se prolíná téma strojů a technologií a jejich vlivu na člověka. „Všichni jsme ohrožovaní neustále tím, že se z nás skoro stanou stroje. Celá společnost je víc a víc technicistní, obhospodařovávají nás různé algoritmy, které už si všichni nosíme po kapsách ve svých telefonech. Neustále trávíme víc a víc času v mechanismech, které jsou nadesignované někde v Sillicon Valley,“ vysvětluje Šindelka.
A upozorňuje na spojitost s hlavní hrdinkou, cílevědomou pianistkou. „Ta touha po dokonalosti je nám všem vlastní a všechny nás možná tak trochu dohání,“ obává se spisovatel.
