Továrník Kind bydlel ve vile s výhledem na Ústí jen chvíli, po rekonstrukci poslouží knihovně

V prudkém svahu na masivní terase, s výhledem do Labského údolí, stojí v Ústí nad Labem od konce devatenáctého století vila, která nese jméno svého zadavatele, továrníka Richarda Kinda. Dnes ji využívá Knihovna Ústeckého kraje, která také spolu s krajem připravuje rekonstrukci těchto historických prostor. Za více než šedesát milionů korun by zde mělo vzniknout místo pro vzdělávání i digitalizaci.

Podnikatel a chemik Richard Kind vyráběl mazadla nebo řemeny pro transmise, byl dodavatelem rakouských železnic, kromě toho provozoval také tkalcovnu a výrobu želatiny.

Třípodlažní rodinnou vilu se rozhodl nechat postavit ve svahu nad údolím Labe. Oslovil vídeňského architekta Hartwiga Fischela, státního stavebního radu pro Severní dráhu císaře Františka a také vyučujícího na vídeňské technice. Vila pro rodinu ústeckého továrníka byla jeho první obytnou stavbou.

„Zvát si vídeňské architekty byla mezi ústeckou průmyslovou smetánkou na přelomu století móda,“ připomíná Národní památkový ústav (NPÚ). „Průmyslník Kind však na rozdíl od většiny ostatních zvolil méně známého tvůrce a esteticky méně okázalou architekturu. O to větší akcent kladl na vzdušnost a praktičnost prostoru, vznikla tak na svou dobu velmi moderně pojatá stavba.“

Jako z roku 1896

Vila byla dostavěna v roce 1896, Kindovi v domě ale bydleli jen deset let, pak ji – z dodnes neznámých důvodů – prodali. Přestěhovali se do podnájemního bytu v centru Ústí.

Vila nemá památkovou ochranu, její hodnota podle zprávy NPÚ nicméně spočívala především v tom, že se zachovala prakticky ve stejné podobě, v jaké byla na konci devatenáctého století navržena. Původnost si uchovaly například vestavěné skříně, radiátory, keramický obklad někdejší kuchyně, dokonce i světla.

A to přesto, že po druhé světové válce vilu využívalo učiliště spojů, následně ji získala knihovna. Historický objekt je suterénem propojený s novou přístavbou depozitáře. „Pokud by nedošlo k opravě vily, mohlo by dojít k poruše provozu depozitáře,“ obává se ředitelka Knihovny Ústeckého kraje Jana Linhartová. Fond čítá tři čtvrtě milionu položek.

Nahrávám video

Budoucnost: vzdělání a digitalizace

Po rekonstrukci plánuje knihovna vilu využívat jako vzdělávací a cizojazyčné centrum. Do suterénu umístí trezor vzácných tisků a také digitalizační jednotku. „Rozhodli jsme se ve spolupráci se zřizovatelem a projektantem, že spoustu dobových prvků bude vhodné zachovat,“ ujistila Linhartová.

„Z historické vily se budou moci čtenáři dostat do velmi moderní vily, která by jednou mohla být oceněna i Stavbou roku,“ doufá.

Předmětem úprav je kompletní výměna vnitřních instalací, fasády, oken a střešní krytiny včetně statické úpravy krovu, vestavba výtahu do schodišťového prostoru, odvodnění a izolace objektu v úrovni. Součástí jsou také veškeré restaurátorské úpravy povrchů, výměna podlahových krytin a repase vnitřních dveří. Projekt zahrnuje rovněž dodávky vnitřního vybavení.

Zahájení zadávacího řízení veřejné zakázky na stavební práce schválili na konci června krajští radní. Náklady kraj hradí z vlastního rozpočtu, pokusí se i o financování prostřednictvím dotací.

Třetí vila

Knihovna pro potřeby své a čtenářů už v Ústí využívá jiné dva historické, původně rodinné domy ústeckých podnikatelů. V sousedství Kindovy vily stojí vila rovněž z konce devatenáctého století. Až do odsunu německého obyvatelstva v roce 1945 v ní bydlel továrník Carl Friedrich Wolfrum. Nedávno rovněž prošla kompletní rekonstrukcí.

Dědictvím po uhelném magnátovi Hansu Weinmannovi je pak palác z přelomu dvacátých a třicátých let minulého století. Ani židovský podnikatel Weinmann ve svém domě dlouho nebydlel, uprchl před nacisty do zahraničí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 13 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 16 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...