Třicetiletou válku ukončí až Mírotvůrci. Nový film připravuje Česká televize

Nahrávám video

Komplikovaná mírová jednání, jejichž výsledkem byl roku 1648 konec třicetileté války, zachytí nový film na hraně dokumentu a hraného dramatu. Mezinárodní koprodukční projekt České televize nazvaný Mírotvůrci právě vzniká ve studiích na Kavčích horách. Poprvé se představí v říjnu, na kulaté 370. výročí uzavření Vestfálského míru.

Ve studiu České televize jsou natáčeny všechny hrané scény filmu, které budou tvořit zhruba jednu třetinu celého snímku. Dokumentární část připojí díky rozhovorům další informace o konfliktu, který určil podobu novověké Evropy. Diváky zavede třeba na konkrétní místa, kde jednání o míru probíhala. Belgičtí animátoři pak do snímku dodají bojové scény.

„Třicetiletá válka nám ukazuje, že vždycky existuje nějaké řešení. Také dnes musíme najít nějaké východisko pro všechny současné konflikty, protože válka nic neřeší a nevyřešila ani tenkrát,“ uvažuje nad poselstvím filmu německý režisér Peter Wekwerth.

Zezadu tahat za nitky

Filmaři předvedou komplikovaný průběh vyjednávání i různé postupy a motivy diplomatů. Například vévodkyně z Longueville, kterou hraje česká herečka Anna Císařovská Marková, pomáhá dosáhnout míru také proto, že se už nemůže dočkat návratu zpátky do Francie.

„Jak už to ženy dělají, zezadu jsou schopny tahat za nitky a muže směrovat, kam potřebují. Pro mne je docela příjemné si představit, že kdyby tam ona nebyla, tak by to bylo všechno úplně jinak,“ směje se herečka.

Zmar české naděje

Válku, která tři desítky let devastovala Evropu, ukončily dvě smlouvy, které 24. října 1648 podepsali zmocněnci habsburského císaře v Münsteru a Osnabrücku. Vestfálský mír, jak tato událost vstoupila do dějin, sice na jednu stranu ukončil utrpení a ničení, zároveň ale zmařil naděje na změnu náboženských a politických poměrů v českých zemích, které se na téměř 300 let staly součástí katolické habsburské monarchie.

Právě v Čechách přitom celoevropský konflikt v květnu 1618 vypukl, impulsem se stala neslavná druhá pražská defenestrace a následné protihabsburské povstání protestantských stavů. Boje se ale postupně rozhořely po celé střední Evropě a králové, knížata a generálové plenili vše, co jim přišlo pod ruku. Říše přišla přibližně o třetinu obyvatelstva. Konflikt časem nabyl podobu náboženské války mezi protestanty a katolíky. Jednalo se ale samozřejmě také o územní zisky a vymezení sfér vlivu.

Pokusy o diplomatické vyřešení konfliktu se objevily už na začátku 40. let 17. století, trvalo ale ještě sedm dlouhých let, než se podařilo jednání dotáhnout do konce. Nejvíce získali Švédové, kterým připadla území na severním pobřeží Německa, Francie zase ovládla důležité državy v Porýní. Habsburskému císaři pak výsledek přinesl náboženskou unifikaci jeho říše: ustanovení o rovnocenném postavení katolíků a evangelíků se totiž nevztahovalo na dědičné země Habsburků.

Počátek války, defenestraci na Pražském hradě, nedávno připomněl televizní film Bůh s námi. V katedrále Svatého Víta se pak letos natáčely také záběry úvodního dílu seriálu Age of Iron, který se evropskému konfliktu mezi katolíky a protestanty věnuje, podobně jako Mírotvůrci, formou na rozhraní dokumentu a hraného filmu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 12 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 15 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...