Uchvacující herečka a kritička uprchlické hysterie Magda Vášáryová neslaví sedmdesátiny

Herečka, diplomatka a politička Magda Vášáryová se dožívá sedmdesáti let. Excelovala například ve snímcích Marketa Lazarová, Vtáčkovia, siroty a blázni nebo Postřižiny. Po sametové revoluci filmovou profesi opustila a stala se velvyslankyní v Rakousku, později v Polsku. Deset let zasedala ve slovenském parlamentu, kandidovala i na prezidentku. Nyní pracuje v nevládním sektoru a varuje před nedemokratickými tendencemi ve střední Evropě a rozdmýcháváním nenávisti ve společnosti.

Křest filmem byl pro mladou dívku s přísnou výchovou očistcem. „Vláčeli mě sněhem, bahnem, pořád byla strašná zima,“ vzpomínala. Středověké drama Marketa Lazarová, které patří mezi nejzásadnější díla české kinematografie, ji přes noc proslavil.

Režisér František Vláčil jí na natáčení vyprávěl historické příběhy, díky kterým zná dodnes dobře české dějiny. „Nebyla jsem herečka, měla jsem své přes metr dlouhé blond vlasy, gotickou tvář a veliké oči. On jako dobrý režisér vycítil, že mám zřejmě talent. Hodně pil, a to mi vadilo, vždycky jsem na to byla citlivá. Schovávala jsem mu placatku s rumem do sněhu a on se vztekal,“ prozradila v jednom rozhovoru.

Magda Vášáryová a František Vláčil
Zdroj: Libor Zavoral/ČTK

Úspěch Markety Lazarové ji předurčil k profesi herečky, kromě toho však po útrapách ze strany komunistického režimu vystudovala sociologii na Komenského univerzitě v Bratislavě. Celkem vytvořila na třicet filmových rolí, padesátku postav si zahrála v televizních snímcích a seriálech. Působila v Divadle na korze, na Nové scéně a ve Slovenském národním divadle.

Původně jsem měla být matematičkou, poté socioložkou. Vyhodili mě z univerzity, nakonec mi dovolili ji dokončit. Divadlo bylo východiskem.
Magda Vášáryová
bývalá diplomatka, politička a herečka

Jedním z nejúchvatnějších snímků, jaké kdy natočila, byl snímek Vtáčkovia, siroty a blázni Juraje Jakubiska z roku 1968: „Ten film šel okamžitě do trezoru, dvacet let nebylo možné jeho název vůbec vyslovit,“ připomněla.

Další z její proslulých rolí byla paní sládková z Postřižin podle knihy Bohumila Hrabala v režii Jiřího Menzela. Ten byl podle Vášáryové velmi náročný, některé scény zkoušeli i dvacetkrát. S kolegou Jaromírem Hanzlíkem absolvovala i nebezpečnou scénu na pivovarském komíně.

„Vylezli jsme to dvakrát nebo třikrát. Nejprve v džínách a pak naostro. Jediné, co si pamatuji, je pan Menzel, který si zakrýval oči a ptal se rozechvěným hlasem: Už jsou dole?“ přidala k lepšímu.

Na divadle za autora, v politice za sebe

Naposledy se Vášáryová před kamerou objevila v roce 1990, kdy zároveň nastoupila na tři roky jako československá velvyslankyně v Rakousku. V roce 1999 neúspěšně kandidovala na prezidentku Slovenska, v letech 2000 až 2005 působila jako slovenská velvyslankyně v Polsku. Na podzim 2010 se také ucházela o funkci primátorky Bratislavy, skončila druhá.

„Politická pozice byla nejnáročnější. V divadle hrajete text, který napsal někdo jiný, jen ho tlumočíte. V diplomacii jste úředník. V politice jste sám za sebe, to je velká výzva,“ srovnala.

Proti rozdmýchávání nenávisti

Dnes Vášáryová předsedá správní radě Nadace Via Cultura, kterou sama založila. Stojí také v čele nejstaršího slovenského ženského spolku Živena a je členkou správní rady nevládní Slovenské společnosti pro zahraniční politiku, kterou v minulosti rovněž zakládala.

Vášáryová soudí, že země střední Evropy pochybily, když při migrační krizi, které čelila Evropa v roce 2015, nenabídly větší pomoc při zvládnutí přílivu uprchlíků. „Měli jsme možnost se vyhrabat z náhledu, že se Středoevropany je pouze problém. Samozřejmě jsme ale nemohli přijmout tolik lidí jako Německo,“ uvědomuje si.

V rozhovoru pro Českou televizi Vášáryová v minulosti řekla, že kvůli tématu uprchlíků vznikla atmosféra, kdy se normální lidé bojí, ale nevědí přesně čeho. Řada lidí včetně politiků toho zneužívá, strach dále rozdmýchává a lidmi manipuluje. Obavy se pak mění v nenávist, varovala.

„Každý intelektuál, každá matka, učitel nebo kněz, kdo má trochu odvahy, k tomu musí něco říct a začít to brzdit. Racionální argumenty vůči iracionálním představám jsou velmi slabý nástroj, ale musíme to udělat. Z minulosti máme příklady lidí, kteří toho byli schopní,“ míní jubilantka.

Vášáryová napsala několik knih, plynně ovládá vícero jazyků, hovoří německy, anglicky, rusky, francouzsky, polsky, srbsky, chorvatsky a pochopitelně česky a slovensky. Její maminka byla Němka, otec Slovák, dědeček Maďar, prapradědeček přišel z Itálie. Své kulaté životní jubileum slavit nehodlá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 13 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 17 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...