Údajnou vražedkyni Amandu Knoxovou soud osvobodil, té filmové se zastane Matt Damon

Nahrávám video

V New Yorku měl premiéru film Stillwater, který se volně inspiroval případem Amandy Knoxové, Američanky obviněné v Itálii z vraždy své spolubydlící. Filmový příběh v režii Toma McCarthyho se ale více soustředí na postavu otce obviněné dívky. Hraje ho Matt Damon.

Po uhlazených úlohách převážně kladných hrdinů se z Matta Damona stal rozervaný rodič, který opustí práci na ropné věži a odjíždí do Marseille zachránit dceru odsouzenou za vraždu. Ve Francii se musí popasovat s právním systémem i jazykovou bariérou.

Inspirace filmového příběhu je zřejmá. V září 2007 přijela dvacetiletá Amanda Knoxová studovat do italské Perugie. V listopadu našla spolubydlící Meredith Kercherovou mrtvou. Britka, která byla v Itálii také na výměnném studentském pobytu, ležela ve své ložnici polonahá v krvi s podříznutým hrdlem a čtyřmi desítkami bodných ran.

Nejprve 26 let, nakonec osvobození

Prokuratura tehdy hovořila o tom, že Meredith zemřela zřejmě v důsledku sexuální hry, která se účastníkům vymkla z rukou. To nakonec ale soud odmítl a přiklonil se k tomu, že za smrtí mladé ženy stála hádka, jež vygradovala až k sexuálnímu napadaní a vraždě. Jako podezřelé policie zadržela Amandu Knoxovou a jejího italského přítele Raffaela Sollecita. Ti tvrdili, že v době vraždy ani nenacházeli v bytě a že mají onu osudovou noc rozostřenou, protože byli pod vlivem marihuany a alkoholu.

Prvoinstanční soud v mediálně velmi sledované kauze Knoxové uložil trest v délce šestadvaceti let, Sollecito dostal o rok méně. O dva roky později ale odvolací soud obžalované osvobodil. Právníkům Amandy Knoxové se podařilo přesvědčit porotu, že některé důkazy jsou přinejmenším pochybné, například testy DNA. Nepovedlo se také stoprocentně prokázat, že Knoxová a Sollecito byli na místě vraždy v době, kdy Meredith Kercherová umírala. Chyběl navíc věrohodný motiv.

Knoxová se vrátila do USA, ale osvobozujícím rozsudkem kauza neskončila. Nařízeno bylo obnovení procesu. „Chci být znovu považovaná za člověka. To, co se mi stalo, bylo nereálné, ale může se to přihodit komukoli,“ varovala v emotivním rozhovoru pro stanici ABC News v roce 2013. S konečnou platností ji osvobodil až definitivní verdikt italského nejvyššího soudu o dva roky později.

Zapomenutý vrah

Následně byla zproštěna viny i v obžalobě z pomluvy. Prokuratura podle soudu ve Florencii nepředložila dostatek důkazů. Obžalování si Knoxová vysloužila tím, že nařkla policisty ze špatného zacházení. Tvrdila, že policie si nevybíravými výslechovými metodami vynutila její výpověď, v níž z vraždy lživě obvinila majitele místního baru Patricka Lumumbu. Za křivé obvinění byla Knoxová odsouzena, trest si však odpykala během čtyř let strávených v italské vazbě.

Amanda Knoxová u soudu
Zdroj: ČT24

U Lumumby si Knoxová přivydělávala jako servírka. Ve své výpovědi, kterou později změnila, připustila, že provozovatel restaurace měl s Meredith Kercherovou v noc, kdy byla zavražděna, sex a že ji mohl zabít. To se na základě dalších svědectví ukázalo jako nesmyslné.
Za vraždu Meredith Kercherové se za mříže dostal nakonec Rudy Guede. Imigrant z Pobřeží slonoviny a překupník drog, který se mimo jiné znal se Sollecitem. Na místě činu se podle soudních záznamů našly jeho biologické stopy. Trest zněl: šestnáct let.

Když byl Guede loni v prosinci propuštěn s tím, že zbytek trestu si odpyká veřejně prospěšnými pracemi, Amanda Knoxová pro ABC uvedla: „Mnoho lidí trpělo kvůli tomu, co udělal, a jsem stále šokovaná, že je zapomenutým vrahem. Nemusí žít s cejchem navždy spojeným se smrtí Meredith.“

Ďábel s andělskou tváří, psala média

Knoxová se nálepky „ta, co možná zabila svou spolubydlící“ naopak zbavuje těžko. Dokončila studia a oznámila, že se hodlá věnovat činnosti ve prospěch nespravedlivě obviněných, zároveň o svém případu vydala knihu Waiting to Be Heard (Čekání na vyslyšení), jíž chtěla skoncovat se spekulacemi o svém podílu na vraždě.

O mediálním honu mluvila i předloni na konferenci v Modeně věnované trestnímu soudnictví. Poprvé od osvobozujícího verdiktu se vrátila do Itálie, i když tehdy prohlásila, že do této země už nevkročí. Knoxová, o níž média psala jako o americké svůdkyni, manipulátorce bez srdce či ďáblovi s andělskou tváří, obvinila ve svém příspěvku novináře, že vykonstruovali „falešný a neopodstatněný příběh, který přiživoval fantazii lidí“.

Otázku, kde leží v mediálním světě hranice mezi skutečností, manipulací a zábavou, si chtěl klást i dokument, který o Amandě Knoxové záhy po jejím definitivním osvobození uvedla streamingová služba Netflix.

Matt Damon jako metafora trumpovské Ameriky

Tvůrci filmu Stillwater se nechtějí přiživovat na senzaci. Z tragického případu snímek vychází jen volně. „Nechtěl jsem vyprávět skutečný případ ze života, takže jsem si půjčil jen trochu,“ potvrzuje režisér a spoluscenárista Tom McCarthy.

Oběť justičního omylu hraje Abigail Breslinová. „Strávila jsem nějaký čas ve vězení, ne, že bych byla přímo zavřená, ale ukázali mi, jak by vypadal typický den, a také jsem se studovala příběhy lidí, kteří byli nespravedlivě obviněni a uvězněni,“ prozradila o přípravě na roli.

Příběh se ale více soustředí na problémy dívčina otce. Amerického zaměstnance těžařské firmy, který se dceři odcizil a její záchranu bere jako příležitost k nápravě starých křivd, představuje Matt Damon. I on čerpal zkušenosti ze života. Kvůli roli drsného chlapíka Billa Bakera strávil několik týdnů mezi skutečnými zaměstnanci ropné společnosti v Oklahomě.

„Fyzickou stránku hodně inspirovali dělníci na vrtné plošině. Vzhled, tělo, oblečení, vousy, brýle, všechno mám od nich,“ přiznává. Zjev, o němž mluví, se pro mnohé neameričany stal svého druhu uniformou podporovatelů prezidenta Donalda Trumpa. Postava otce se tak stává zajímavou metaforou, právě tak totiž podle režiséra teď svět Ameriku vnímá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 16 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 20 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...