Udržitelnost jako téma pro kulturní organizace i literaturu. Netisknout v Číně nestačí

Nahrávám video

V září se v Praze konaly dvě akce, které se soustředily na udržitelnost v kultuře. Galerie hlavního města Prahy (GHMP) řešila na veletrhu Art Book Fair ekologii a udržitelnost v knižním průmyslu. A konference Střed zájmu s podtitulem „udržitelnost jako způsob existence“ nabídla kulturním organizacím k tomuto tématu kontext i inspirativní příklady.

„Galerie Hlavního města Prahy sama vydává knihy a otázky, jak vydávat ekologicky knihy vizuálně a obsahově hodnotné, řešíme ve své každodennosti,“ uvedla k tématu veletrhu Art Book Fair mluvčí pořádající galerie Michaela Vrchotová.

K otázkám patří třeba ty, které na akci zazněly: Kolik stromů je třeba pokácet pro výrobu jedné knížky? A je digitální kniha ekologičtější než tištěná kopie? Zatímco v módním nebo potravinářském průmyslu je téma ekologie a udržitelnosti podle Michaely Vrchotové už samozřejmé, v knižním průmyslu je třeba ho více otevírat.

Knižní vydavatelé mohou svou uhlíkovou stopu snížit například tím, že budou tisknout v Česku, ne v Číně. „A nemusíme tisknout velké náklady, tím pádem se potom nebude skartovat,“ doplnila další konkrétní příklad Vrchotová. Veletrh také ukázal možnosti, jak využít tiskařský odpad, například vadné nebo jinak nevyužitelné tisky, třeba pro kreativní tvoření nejen dětí.

Udržitelnost v knižním průmyslu se dotýká i čtenářů. Přispět mohou třeba tím, že si knihu koupí z druhé ruky nebo si ji půjčí v knihovně.

Nejen uhlíková stopa

Udržitelná řešení a inspirace v širší kulturní praxi hledala v září mezinárodní konference Střed zájmu. „Měli jsme potřebu téma redefinovat, protože udržitelnost není už to samé, co bylo před pěti lety. Nejedná se jenom o uhlíkovou stopu, ale i o udržitelnost sociální a ekonomickou,“ upozornila Magdalena Müllerová, vedoucí kanceláře Kreativní Evropa, tedy programu Evropské unie na podporu kulturních a kreativních odvětví.

„Není to jen klima, ale upozorňovat můžeme i na sociální nerovnosti, genderovou rovnost nebo inkluze. Jsem přesvědčená, že pokud bude společnost spravedlivá ke všem, bude vzkvétat i ekonomicky,“ pokračovala Müllerová.

Konference podle ní měla mimo jiné kulturním organizacím pomoci si uvědomit, že vytváří uhlíkovou stopu, a tím mají dopad na klima, ale zároveň je také v jejich moci ovlivňovat veřejnost a upozorňovat na to, co ve společnosti nefunguje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 17 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 20 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...