Úklady a láska jsou nadčasové, přesvědčuje Schiller s rysy Tarantina

Nahrávám video

Úklady a láska svádí souboj v pražském Švandově divadle. Příběh mladých milenců, jimž nepřeje intrikánské okolí, napsal německý dramatik Friedrich Schiller na konci osmnáctého století, jeho hra ale – věří tvůrci současné dramatizace – bere diváky za srdce i dnes.

„Kontrast dvou světů. Nekompromisní svět sprostoty i kultivované bulvárnosti ve vztahu k přirozenosti popsaný velký básníkem je to, co mě lákalo,“ svěřil se režisér inscenace Martin Františák. 

Schiller se při psaní dramatu inspiroval novinovým článkem o úmrtí dvou mladých milenců a také slavnou Shakespearovou tragédií Romeo a Julie. V Schillerově příběhu o svou lásku proti úkladům musí bojovat dcera měšťanského hudebníka Luisa Millerová a syn vysoce postaveného šlechtice Ferdinand von Walter. 

„Klidně by žil obyčejný život, ale kvůli zajetým kolejím to moc dobře nejde. A vlastně jistou obyčejnost hledá v Luise,“ představuje Ferdinanda jeho herecký představitel Tomáš Červinek.

Denisa Barešová, Tomáš Červinek
Zdroj: Švandovo divadlo/Michal Hančovský

Zatímco Luisin otec si myslí, že vztah s jeho dcerou nemyslí šlechtický mladík vážně, Ferdinandovu otci zase vadí nízké společenské postavení synovy vyvolené. Proto se obě rodiny snaží zamilovanou dvojici rozdělit – což se jim nakonec, ovšem s tragickými důsledky, povede.

Schiller píše pro Hollywood

„Láska je vždy současné téma,“ domnívá se Denisa Barešová čili divadelní Luisa, „lásku můžete zasadit kamkoli chcete, city jsou vždycky stejné, jen okolnosti se mění.“ Dramaturgyně Švandova divadla Martina Kinská s herečkou souhlasí: „Když Úklady a lásku čtete, nemůžete se ubránit dojmu, že kdyby žil Schiller dnes, psal by nejspíš pro Hollywood. I proto nám půjde o svižný příběh s rysy filmů Quentina Tarantina.“

Kruté drama o lásce je poslední předprázdninovou premiérou hlavní scény Švandova divadla. Do konce června mohou diváci fandit lásce proti úkladům ještě třikrát.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 18 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 22 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...