Umělecká stopa ano, ekologická ne. Umělci ve finále Chalupeckého ceny šetří energií

Ve středu Brna, na střeše budoucího Janáčkova kulturního centra, vyrostla v týdnu solární elektrárna. Napájí výstavu nových děl, jimiž se představují veřejnosti finalisté letošní Ceny Jindřicha Chalupeckého. Významné výtvarné ocenění se uděluje výrazným umělcům nastupující generace – a ta aktuálně řeší klimatickou krizi.

Tradiční výstava nominovaných umělců se koná střídavě v Praze a Brně. Letošní ročník připadl na prostory Moravské galerie. Pětice finalistů v ní chtěla svou výstavní činností zanechat co nejmenší stopu. Nejen v samotné instalaci, ale i při její přípravě.

„Snažili jsme si během příprav uvědomovat, kdo, kam a jakým prostředkem jede, co se kam dováží, kupuje, jakým způsobem tiskneme věci. Zároveň jsme se dohodli, že v zimních měsících výstava nebude vytápěná,“ vyjmenovává kurátorka Karina Kottová. 

Galerie nepodcenila ani recyklaci. K propagaci nové výstavy použila praporky, které poutaly už na předchozí projekt věnovaný Vladimíru Boudníkovi.

Fresky pro ombudsmanku i „lidový miliardář“ Babiš

Daní za udržitelnost je nevzhledná změť kabelů ve výstavních prostorách i horší světelné podmínky, za nichž si návštěvníci galerie díla prohlíží. Letos nahlédnou například do tvorby umělecké skupiny Comunite Fresca, kterou tvoří Dana Balážová, Markéta Filipová a Marie Štindlová.

Jejich zájmem je oživení středověké techniky fresky. V souvislosti s finále Chalupeckého ceny vytvořily nástěnné malby pro vybrané charitativní a neziskové organizace, mimo jiné kancelář ombudsmanky. V Brně je vystavily i s odměnou, kterou za ně dostaly, třeba sklenicemi medu.

Práce dalšího z finalistů, Andrease Gajdošíka, spočívá v intervencích do mediální sféry a sociálních sítí. Na výstavě návštěvníkům předkládá duplikáty článků ze serverů Lidovky.cz a iDNES.cz. Ty jsou součástí mediální skupiny, jejímž vlastníkem je firma Agrofert, kterou někdejší majitel, premiér Andrej Babiš (ANO), vložil kvůli zákonu do svěřenského fondu.

Gajdošík do textů vpašoval ke jménu současného premiéra různé přívlastky a čekal, jestli si jich lidé všimnou. „Překvapilo mě, že i vyloženě větší úpravy v titulku lidé jen tak přejdou bez povšimnutí, třeba zmínky o neagentu StB nebo lidovém miliardáři. Myslím, že chybí primární pochybnost o tom, kdo ten článek psal,“ podivuje se umělec.

Z politiky a také mytologie, geologie nebo vědy si prvky vypůjčuje i další letošní nominovaná umělkyně Marie Lukáčová, jež pracuje především s médiem videa a videoinstalací. Ve finále, a tím pádem na výstavě je svou tvorbou zastoupena i figurální malířka Pavla Malinová. Ve svých malbách pracuje s mužskými a ženskými archetypy. Laureátem třicátého ročníku se může stát také francouzský vizuální umělec Baptiste Charneux, který ale žije a pracuje v Praze. Umělecky se vyjadřuje prostřednictvím drobných i velkoformátových keramických objektů. 

Bylo nás šest

Ze zahraničí pochází také šestá finalistka – původem izraelská umělkyně a aktivistka Alma Lily Raynerová. Ze zdravotních důvodů se ale podle oznámení organizátorů účastní až finále příštího ročníku.

Výstava a s ní i malá solární elektrárna zůstanou v Moravské galerii v provozu do 19. ledna 2020. Vítěze Ceny Jindřicha Chalupeckého za rok 2019 vyhlásí porota ale už 6. prosince.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 18 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 22 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...