Umění je (i) řemeslo, upozornila před sto lety škola Bauhaus

Mohla být jen jednou z mnoha uměleckých škol, nastolila ale světový trend, s nímž jsou spojeni architekti jako Mies van der Rohe nebo malíři Vasilij Kandinskij či Paul Klee. Umělecká škola Bauhaus hlásala propojení umění a řemesla a její motto, že forma následuje funkci, ovlivňuje tvůrce i dnes, sto let po jejím založení.

Podle zakladatele Bauhausu Waltera Gropiuse má být architektura krásná, ale také praktická a dostupná. Zajímal ho dům jako celek – od barvy omítky přes elektrické rozvody až po kliky u dveří. A právě tento celkový pohled se rozhodl na začátku dvacátých let minulého století učit studenty ve škole s názvem Bauhaus. 

Gropius výuku podřizoval myšlence, že umění a techniku nelze oddělit. Na škole tak vyučovali jak umělci, tak řemeslní odborníci. Nezůstalo jen u architektury, škola nabízela i další obory, třeba reklamu, textilní tvorbu, výstavnictví nebo fotografii. Bauhaus se tak brzy stal synonymem pro moderní design.  

Teorii a praxi začali studenti zkoumat v roce 1919 ve Výmaru v budově, kterou Gropius sám v duchu Bauhausu navrhnul. V polovině dvacátých let se škola přestěhovala do Desavy a následně do Berlína. Důvodem byl vždy politický tlak kvůli sociálnímu a levicovému charakteru školy, což se sílící NSDAP příliš nezamlouvalo.

Bauhaus ovlivnil Sutnara i Baťu

Vliv Bauhausu nicméně přesáhl hranice Německa. Ovlivnil i tvůrce v tehdejším Československu. Například designér a grafik Ladislav Sutnar začal podle jeho pravidel nejen tvořit, ale i učit. Na Státní grafické škole vedl kurzy reklamní fotografie, oboru, který se na univerzitách studuje dodnes. Výukou Bauhausu se inspirovalo také učiliště pro průmyslové výtvarníky, které v roce 1939 vzniklo díky firmě Baťa ve Zlíně.

V té době byl už ale Bauhaus v Německu minulostí. Nacisté školu po nástupu k moci zavřeli, považovali ji za destrukci architektury a obviňovali ji z „bolševické rozvratné činnosti“. Některé budovy proto chtěli přestavět, architektonické a další umělecké stopy Bauhausu se jim ale zamést nepodařilo. Svědčí o tom nejen budovy, které v Berlíně i jinde obdivují tisíce turistů ročně, ale i oslavy sta let Bauhausu.

Nahrávám video

Uměleckou školu přiblíží během roku na sedm set výstav, přednášek a dalších akcí, nová muzea Bauhausu se otevírají ve Výmaru a Desavě, další chtějí za několik let zpřístupnit v Berlíně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 16 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 19 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...