Umění ve veřejném prostoru vždy vyvolává diskuse, říká ministr kultury ke sporu o Černého stíhačky

Nahrávám video

Do veřejného prostoru se dostala místy velmi bouřlivá debata o umístění díla Davida Černého na obchodní dům Máj v Praze. Fasádu budovy na Národní třídě mají zdobit dvě několikametrové sochy složené z trupů stíhaček Spitfire a motýlích křídel. Památkáři návrh pro kulturní památku kritizují. Ministr kultury Martin Baxa (ODS) prý konkrétní kauzu komentovat nechce, do debaty ale přispěl v Událostech, komentářích názorem, že umění ve veřejném prostoru vždy vyvolává diskuse a úřady by se měly v té souvislosti snažit o co největší transparentnost.

„Umění ve veřejném prostoru vždycky vyvolává diskuze – méně či více kontroverzní, protože znamená nejen dílo samo o sobě, ale kontext, ve kterém je tvořeno. Je to vždy spojeno s nějakou reprezentací, často i se systémem, který panuje,“ míní Baxa.

Zmiňuje v té souvislosti další Černého dílo, Hlavu Franze Kafky, která se nachází v sousedství Máje. Přes deset metrů vysoká pohyblivá socha je oblíbeným cílem turistů. Instalována byla před deseti lety. Podle Baxy „prošla památkovým řízením naprosto bez problémů“ a „dnes je všeobecně akceptována“.

„Úkolem především samospráv je, aby v co největší míře využívaly pravidla, která umožní dát té debatě a potom i vlastnímu umístění díla transparentní proces,“ uvedl Baxa. Je přesvědčen, že pokud existuje dobrá vůle na všech stranách, řešení se najde.

„Považuji za důležité, aby jedna konkrétní diskuze o jednom konkrétním návrhu nepřekryla to, že se jedná o věc, která je důležitá pro veřejný prostor obecně. Ve své samosprávné funkci jsem byl a i teď jako ministr jsem zastáncem toho, aby se stanovovala pravidla, vedla se debata a abychom byli schopni vstřebat to, že někdy prostě jsou ty názory ostřejší,“ dodal. Baxa má se samosprávou zkušenosti coby bývalý primátor Plzně.

Měl by se podle něj vést strukturovaný dialog mezi samosprávou, například městem, a soukromými vlastníky památkově chráněného objektu o tom, jakým způsobem se mají ocitat umělecká díla ve veřejném prostoru. „Jsem optimista, myslím, že dobrých příkladů děl ve veřejném prostoru už je celá řada,“ míní. Počítá k nim i kašny s chrliči od Ondřeje Císlera, jejichž umístění v Plzni provázela také spousta hlasů pro a proti.

Kritika nejasného záměru

Obchodní dům Máj, který byl v Praze vybudován v letech 1972 až 1975, je podle odborníků jedním z nejvýznamnějších zástupců české architektury sedmdesátých let dvacátého století. V Událostech, komentářích z 20. dubna kurátorka umění ve veřejném prostoru Galerie hlavního města Prahy Marie Foltýnová zkritizovala nejasnost záměru a ne úplně vyjasněný koncept díla Davida Černého. Záměr se nelíbí ani Klubu za Starou Prahu, podle něhož plastiky – v podobě, jaké se ke klubu dostaly na neoficiální vizualizaci – vykazují „všechny známky kýče“.

Památkáři ovšem v názoru nejsou jednotní. Zatímco odbor památkové péče pražského magistrátu projekt povolil, Národnímu památkovému úřadu se nelíbí.

David Černý už dříve uvedl, že svá díla by neoznačil za kontroverzní. Nehotové dílo každopádně prezentovat nechce, hotové prý bude zhruba za dva měsíce. Tvrdí, že svou představu konzultoval s autory stavby Johny Eislerem a Martinem Rajnišem. Třetí z nich, Miroslav Masák, se podle všeho nevyjádřil.

Stíhačky s motýlími křídly mají být podle výtvarníkových slov dočasnou instalací, povolena je na jeden rok. Náměstek pražského primátora Petr Hlaváček (STAN) uvedl, že o dočasnosti instalace rozhodne stavební úřad.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 14 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 17 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...