Upíry či replikanty v Česku točí platformy. Průmysl ale stojí i o velkofilmy

V letňanských Prague Studios v červenci skončilo natáčení třetí řady sci-fi seriálu Nadace, jen aby se přibližně čtrnáct kilometrů daleko na Barrandově rozjela výroba jiné velkolepé série jménem Blade Runner 2099. Hollywood v Česku letos opět točí především seriály pro malé obrazovky, jakkoliv jde o projekty, které v prvním případě utratily již několik miliard korun za zdejší služby. Asociace producentů v audiovizi přesto hlásí propad zahraniční produkce. Čeká se také na návrat prestižních velkých filmů.

Jde o jednu z nejkrásnějších potápěčských lokalit s ideálním, pozvolným přístupem k vodní hladině, před pár dny ale zůstala přibližně na týden pro rekreanty uzavřená. Štáb sci-fi seriálu Blade Runner 2099 totiž dorazil do lomu Borek nedaleko Chotěboře na Havlíčkobrodsku, kde s potápěči a kaskadéry točil podvodní scény. Výsledek bude k vidění příští rok ve videotéce Amazon Prime Video.

Jde o informace regionálních médií, na detaily o natáčení největší letošní zakázky pro český filmový průmysl, která má šplhat k útratě vyšších stovek milionů korun, totiž platí přísné embargo, kdy se filmuje pod jinými názvy. Pokračování známých filmů Ridleyho Scotta a Denise Villeneuvea z budoucnosti, v níž vedle lidí existují ještě takzvaní replikanti, kteří jsou od nich k nerozeznání, vzniká převážně v barrandovských studiích. Tamní ateliéry jsou obsazené až do konce roku.

Původně na projektu měli pracovat irští filmaři, kvůli odkladům spojeným s hollywoodskými stávkami se ale produkce přesunula do Česka, kde už jsou i představitelky hlavních hereckých rolí, nedávná držitelka Oscara za film Všechno, všude, najednou Michelle Yeohová a hvězda seriálu Euforie Hunter Schaeferová, stejně jako nepříliš známí Jonathan Van Tulleken a Silka Luisa.

Zatímco o Blade Runnerovi se v českém filmovém průmyslu v posledních měsících mluví ve velkém, trochu pod radarem zůstává další seriál z budoucnosti, tentokrát osmidílný pro platformu Disney+ jménem City of Blood, jenž se má podle českého zastoupení této společnosti odehrávat v Berlíně, v němž dvě sestry zjistí, že organizovaný zločin vedou upíři chtiví politické moci.

„Německý seriál City of Blood se chýlí ke konci natáčení. Je to další velký projekt s půlmiliardovou útratou, natáčet začali začátkem března,“ sdělila ČT24 vedoucí oddělení Czech Film Commission Státního fondu kinematografie Pavlína Žipková s tím, že z letošních zahraničních projektů je dotočený už například německý snímek Brick, pohádka Rosabelle nebo snímek Murder Between Friends s Joan Collinsovou. Ten je nezávislý a pobídkový systém nevyužil.

Kde jsou velké filmy?

Česko totiž standardně vrací filmařům část peněz utracených za zdejší služby, Asociace producentů v audiovizi ovšem před několika týdny na festivalu v Karlových Varech hlásila v hodnocení loňského roku propad zahraniční produkce. Původní česká tvorba prý sice vzrostla na rekordních 2,1 miliardy korun, obrat zahraničních zakázek však v roce 2023 činil 9,2 miliardy, což oproti roku 2022 znamená pokles o osmnáct procent.

„Jde o důsledek celoročně pozastaveného přijímání pobídkových registrací z důvodu přetížení systému, vedle toho byla stávka scenáristů a herců v USA, která vedla k zastavení celé řady filmových i televizních projektů,“ míní čeští producenti, podle nichž i přes profesionalitu českých servisních služeb a přitažlivé lokace není Česko s výší pobídky dvacet procent dostatečně kompetitivní.

Producenti zmiňují, že například v Polsku, Německu či Maďarsku dostanou filmaři nazpět třicet procent, volají tak aspoň po pětadvaceti. Zatímco tak hlavním centrem pro evropská natáčení blockbusterů zůstává Velká Británie, kde vedle platforem ve velkém točí studia Disney a Warner Bros., ve střední Evropě Česko v poslední době „předbíhá“ Maďarsko, kde nedávno vznikl třeba oscarový hit Chudáčci, sci-fi Duna nebo aktuální horor Vetřelec: Romulus, který nyní vstupuje do kin.

Z filmařského prostředí se tak ozývají hlasy, že chybí skutečně prestižní projekty a velké filmy. V Česku sice v posledních letech vznikaly miliardové seriály jako Carnival Row, Kolo času či zmíněná Nadace, stejně jako akční snímky The Gray Man, Armáda lupičů a Vyproštění 2, podle ohlasů na ně šlo ale pouze o takzvaný obsah pro velké platformy, který sice skýtá významné ekonomické příležitosti, umělecká hodnota výsledku je ale v lepším případě pochybná.

Co bude dál?

Jedním z nejvýraznějších titulů letošních Vánoc však bude snímek Nosferatu režiséra Roberta Eggerse, který studio Universal točilo v Česku – a podle některých názorů z filmového průmyslu přesně takto vypadá projekt, o nějž má mít tuzemský filmový průmysl největší zájem.

Nová verze slavného expresionistického hororu z roku 1922 vznikala na Barrandově i v regionech včetně českých zámků a od výsledku se čeká, že spojí komerční potenciál s originálním tvůrčím výrazem. Velký úspěch také čeští filmaři zaznamenali před dvěma lety, když byli nominovaní na Oscara v několika kategoriích za válečný film Netflixu Na západní frontě klid.

Podle informací ČT24 by se v Česku mohl v budoucnu točit krimi seriál pro videotéku Apple TV+ nazvaný 12 12 12 s Jamiem Dornanem a Anthonym Mackiem, jenž se má odehrávat 12 měsíců před, 12 hodin při a 12 dní po loupeži trezoru ve švýcarském Curychu. Situace na trhu zahraničních produkcí je ale po covidové pandemii i hollywoodských stávkách dynamická a projekty mohou nakonec zamířit jinam.

„Ono je to prostředí teď trochu jiné, mnoho projektů získává zelenou a poměrně rychle jde do výroby. Příští týden se může registrovat hned několik projektů, kdo ví,“ sděluje Žipková. Velké změny ale patrně čekají i Státní fond kinematografie. Začátkem září poslanci ze sněmovního mediálního výboru projednají vládní novelu zákona o audiovizi, která rozšiřuje podporu také na tvůrce videoher. Zavádí rovněž poplatek pro služby jako Netflix a Disney+, který by měl směřovat i do investic do lokálního obsahu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 11 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 15 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...