Úsvit v kinech. Intersexualita za Bati vede k současným obavám z jinakosti

Nahrávám video

Ředitel továrny pod Tatrami se snaží vybudovat moderní město po vzoru baťovského Zlína, přípravy ale naruší nález mrtvého dítěte. Film Úsvit se inspiroval skutečným příběhem ze třicátých let, v nichž se snímek v režii Matěje Chlupáčka také odehrává. V hlavních rolích historického dramatu s tématy přesahujícími do současnosti se představuje Eliška Křenková a Miloslav König. V kinech se Úsvit promítá od 5. října.

Film Úsvit mimo jiné odkazuje k Baťově impériu a způsobům, jakým jeho zaměstnanci zakládali nová města po celém světě. Filmový příběh se odehrává v podhůří Tater, kde má v roce 1937 vzniknout město Svit po vzoru baťovského Zlína. Vybudovat ho přijíždí ředitel továrny v podání Miloslava Königa, do nového působiště se stěhuje i s těhotnou manželkou, kterou ztvárnila Eliška Křenková.

Plán naruší znepokojující nález mrtvoly novorozence s mužským i ženským pohlavním orgánem. „Hlavním tématem je jinakost a respektování toho, že každý jsme nějaký – a každý nějaký jiný,“ podotýká Eliška Křenková.

Zatímco šéf fabriky chce případ tutlat, jeho žena hledá pravdu, tu ale nikdo nechce slyšet. Naráží na četné překážky, včetně svých vlastních předsudků. „Je to také film o kontrastech, neustále na sebe naráží různé světonázory. Středobodem vyprávění je Helena, která se snaží pátrat po pravdě, ať to stojí co to stojí,“ dodává režisér Matěj Chlupáček.

Inspirace skutečným příběhem „hermafrodita“

Filmaři oživili skutečný případ z Československa třicátých let. Scenárista Miro Šifra se inspiroval sto let starou učebnicí soudního lékařství, kterou objevil v antikvariátu.

„Ukázala mi, jak se za první republiky přistupovalo k odlišnostem mezi lidmi. Bralo se to jako biologický fakt – příroda to tak zařídila. Intersex lidé byli mezi úspěšnými sportovci, umělci, řemeslníky i mezi chudými lidmi z vesnice. Některé osudy byly tragické, ale mnozí se ani na veřejnosti nestyděli za to, kým jsou. Je to součást naší historie, kterou dosud ignorujeme,“ říká Šifra.

Nahrávám video

„Intersex komunita je dosud velmi utajená. O intersex lidech se vůbec nemluví, v Česku dokonce neexistují ani oficiální statistiky,“ zmiňuje Šifra, v čem téma filmu přesahuje do současnosti.

Učebnice sepsaná soudním lékařem Františkem Hájkem obsahovala příklady intersex lidí, tehdy nazývaných hermafrodité. Mezi nimi drama mladého truhláře, který se oběsil v dílně, a při pitvě bylo zjištěno, že jde zároveň i o ženu. „Jeho příběh jsme začali rozvíjet, ale podobných případů je v knize až překvapivě hodně,“ podotkl Chlupáček.

Město jako sedmkrát zmenšený model

Tvůrci už ohlasy na snímek mají díky uvedení v hlavní soutěži karlovarského festivalu. „Překvapilo mě, jak se divácká skupina dělí na dvě větve. Ti mladší jsou nadšení současnými tématy, které film přináší, ti starší si užívají prvorepublikovou detektivku,“ upřesnil režisér odezvu.

Významnou roli hraje vizuální stránka filmu. Natáčelo se mimo jiné přímo ve Zlíně. Filmový Svit, kde se příběh odehrává, vznikl kombinací reálných záběrů, nákladných dekorací a modelu. „Hledali jsme vizuální cestu, a když jsme se probírali rešeršemi budování baťovského světa, tak jsme zjistili, že celý ten svět vypadá jako jeden velký model. A to byl podnět celý ten svět vybudovat na základě modelu. Všechno je postavenu v poměru 1 : 7 ve studiu,“ vysvětlil kameraman Martin Douba.

Do příběhu se promítá i tehdejší víra v pokrok a technologický vývoj. „Rok 1937 trochu reflektuje současnost. Jedná se o rok, který byl nejlepší, co se týče ekonomiky, architektury, lidé se měli opravdu dobře, ale neuvědomovali si, že někde za rohem číhá obrovské nebezpečí druhé světové války a že se životy zásadně promění. A to je něco, co se mi zdá, že se může dít za chvíli i u nás,“ míní Chlupáček.

Zároveň věří, že sdělení Úsvitu je mezinárodně srozumitelné. V zahraničí film uvádí pod názvem We Have Never Been Modern, tedy Nikdy jsme nebyli moderní, vypůjčeným od francouzského sociologa a filozofa vědy Bruna Latoura. Podle režiséra anglický ekvivalent Úsvitu dobře vystihuje střet moderny a původního světa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Obraz Josefa Čapka Piják se vydražil za rekordních 34 milionů korun

Obraz Josefa Čapka Piják se v Praze vydražil za rekordních 34,08 milionu korun včetně aukční přirážky v aukci Galerie Kodl. Předchozí Čapkův autorský rekord byl 30,6 milionu za obraz Nevěstka při aukci loni v listopadu. Olejomalba Piják z roku 1919 přitom začínala v nedělní aukci na vyvolávací ceně devět milionů, uvedla galerie v tiskové zprávě.
16:55Aktualizovánopřed 5 mminutami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
včera v 12:32

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
včera v 08:59

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026
Načítání...