Už nedělám v životě tu chybu, že bych se snažila pro všechny, říká herečka Anna Geislerová

Nahrávám video

V neděli večer končí minisérie Božena, kde si hlavní roli zahrála herečka Anna Geislerová. V Interview ČT24 mluví o tom, co pro ni role znamenala, co ji baví na vlastním psaní i jak koronavirus proměnil hereckou profesi a filmový průmysl.

„Mám hodně ráda svoji práci, která mi umožňuje nepřemýšlet sama nad sebou, ale nad někým jiným. Myslím, že hodně herců to tak má. Máte prostor věnovat se v mysli plně někomu jinému než sám sobě. Teď mám dost času, ale pracuji dál, točím, takže tvůrčí proces pořád probíhá, a to je věc, která mě naplňuje a odpoutává od sebe, což je zdravý proces,“ říká o svojí práci Geislerová.

Podle herečky by o sobě spisovatelka Božena Němcová nepochybovala v části své osobnosti, zároveň ale byla inteligentní ženou. „A takoví lidé pochybují hodně o sobě a o svých hodnotách či kvalitách,“ myslí si. Během natáčení minisérie prý s kolegy debatovala, zda by dnes Němcová byla bloggerkou, aktivistkou nebo třeba opoziční političkou. V dnešní době by podle herečky určitě neztratila schopnost pojmenovávat věci a interpretovat je.

Na roli se Geislerová připravovala i čtením korespondence spisovatelky, chtěla o Němcové vědět co nejvíc. „Přišla mi jako sklo. Tvrdá a zároveň strašně křehká. Chtěla jsem s ní a pro ni být odvážná. Šla přes bolest, přes trápení, přes lásku. Byla schopná vše převálcovat. Chtěla jsem být statečná a doufám, že jsem se k tomu beze strachu postavila. Člověk musí zapomenout na sebe a otevřít věci, které jinak neotvírá,“ uvádí herečka.

Jako spisovatelka se Geislerová zatím neoznačuje

V roli Němcové Geislerová vystřídala herečku Annu Kameníkovou. Měla kvůli tomu pochybnosti. „Mám pověst buldozeru, ale jsem velmi pochybovačný a přemýšlející člověk. Nejvíc pochybuji sama o sobě. Jsem šťastná, když vidím někoho, že je dobrý. Jít na řadu po někom, kdo prokázal vysokou kvalitu, je náročné a zavazující. Je to výzva, člověk chce obstát,“ sděluje Geislerová.

Pomohlo jí prý, že na place nebyla sama, a připravena je prý i na kritiku. Ohlasy má prý dobré, i když četla spoustu „strašlivých vyjádření“. „Už nedělám v životě tu chybu, že bych se snažila pro všechny. To nejde. Člověk musí vidět svoji cestu a vědět, že jde tudy. Co se děje okolo, na to se nesmí moc hledět,“ míní.

Sama stále píše povídky, chtěla by psát více, ale je prý „neukázněná“. „Zdráhám se říkat, že jsem spisovatelka, spíše se vidím jako autorka. To je takové nezávaznější. Až vydám další knihu, tak možná. Chtěla bych být spisovatelka. Potřebuji to dlouho nosit v hlavě, pak to jde rychle. Potřebuji to 'přespat' noc, dvě, a pak, když se k tomu po spánku vrátím, mozek udělá bilanci. Pak to upravuji a pak už to jde,“ uvádí. Povídky prý čte svým dětem a svému muži.

Havlová podle ní nestála o velkou pozornost

Nyní si také vysloužila další nominaci na Českého lva za roli Olgy Havlové ve filmu Havel. Boženu i snímek Havel točila Geislerová současně. Na bývalé první dámě obdivuje, že byla diplomatem, uměla na věci reagovat z odstupu a důležitá pro ni byla svoboda. Byla skromná, důstojná a elegantní.

„Její snažení bylo vždycky poctivé a upřímné. Nestála o moc velkou pozornost. To je v dnešní době vzácné. To já třeba nemám. Jsem herečka, takže nebudu tvrdit, že jsem strašně skromná a chci žít v ústraní,“ směje se Geislerová.

Lidé v branži prý nyní přistupují k práci s větší vděčností. Ona sama v současné době stihla dotočit projekty před uzávěrkami kvůli koronaviru, což považuje za štěstí a náhodu. Od herců se podle ní očekává, že budou „připravení dát si s kýmkoliv panáka na baru a být legrační“, hlavně by ale neměli mít názor a vyjadřovat se. „Je fakt, že máme velký dosah, asi tím, že jsme vidět a lidi se o nás zajímají. Potom nevidím žádný důvod, proč zrovna právě herci by se neměli vyjadřovat a neměli by být aktivní. Možná právě naopak,“ sděluje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 12 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 16 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...