Americký Utah zakázal ve veřejných školách třináct knih od sedmi autorů, včetně jednoho z románů Margaret Atwoodové. Jde o první vlnu zákazů, které se čekají na základě nového zákona o ochraně studentů před pornografickým či jinak neslušným obsahem. Americký PEN klub zveřejnění indexu označil za „temný den“ pro svobodu čtení v Utahu.
Začátkem července vstoupil v Utahu v platnost zákon, podle něhož mají místní vzdělávací orgány upřednostnit „ochranu dětí před škodlivými účinky nedovolené pornografie na úkor jiných hledisek“. Včetně uměleckých. Spadají sem všechna díla obsahující popis sexu nebo masturbace.
Pokud se na odstranění některého titulu shodnou tři – z celkem jednačtyřiceti – školních obvodů, musí kniha zmizet z veřejných školních knihoven v celém Utahu. Takové svazky musejí školy vyhodit, nemůžou je prodat nebo darovat.
Na indexu jsou Atwoodová, Maasová či Thompson
Mezi výslednou třináctkou titulů figurují i ty známé českým čtenářům. Populární autorka young adult literatury Sarah J. Maasová se na seznamu ocitla za sérii Dvůr trnů a růží. Kanadská básnířka indického původu Rupi Kaurová, která reflektuje pocity osamělosti, vykořeněnosti a bolesti, vadí kvůli bestselleru Mléko a med.
A od její krajanky Margaret Atwoodové by studenti podle usnesení neměli číst román Přežívá nejsmutnější. Autorka, proslavená zejména dystopickým Příběhem služebnice, tentokrát vypráví o blízké budoucnosti. Hlavním hrdinou je možná poslední člověk na planetě, kterou přivedly do záhuby biologické pokusy.
Všechna díla na indexu napsaly autorky – s výjimkou jednoho, rovněž českým čtenářům známého komiksu Pod dekou. V autobiografickém vyprávění popisuje Craig Thompson dětství a dospívání v silně křesťansky založené venkovské rodině.
Dystopický cenzurní režim, kritizuje PEN klub
Iniciativu za zákaz zmíněných titulů vedly dva největší školní obvody Davis a Alpine, které se nacházejí v konzervativní části Utahu. Opatření přicházejí právě v souvislosti s obnovenými snahami konzervativců o zákaz podle nich nevhodných knih v celých USA. Proti se staví zastánci svobody projevu. Shoda nepanuje ani mezi pedagogy a rodiči.
Americký PEN klub znepokojeně poukazuje na to, že v Utahu je to poprvé, co stát požaduje, aby tituly z indexu odstranily všechny školy. „Státní seznam nepovolených knih zavede na veřejných školách dystopický cenzurní režim,“ obává se například ředitelka programu Freedom to Read (Svoboda číst) Kasey Meehanová z amerického PEN klubu.
Tato organizace proti omezování školní četby opakovaně brojí. V Utahu, kde k označení literárních kandidátů na vyřazení stačí shoda tří obvodů, kritizuje už samotný mechanismus zákazu. „Umožnit jen hrstce obvodů rozhodovat za celý stát je protidemokratické, a obáváme se, že zavedení zákona povede k menší rozmanitosti v knihovnických regálech pro všechny obyvatele Utahu,“ dodala Meehanová.
Omezení se každopádně týká školních knihoven, například ve veřejných knihovnách si označené romány Maasové či Atwoodové stále půjčit lze.
Třináct je nejspíš jen začátek
Proti zařazení knihy na index je možné se v Utahu odvolat. Odvolání ale může podat jen člen tamní rady pro vzdělávání, načež se o knize znovu hlasuje. Proti už zveřejněnému seznamu zatím žádné námitky nepřišly.
Meehanová z amerického PEN klubu se obává, že další knižní zákazy budou následovat. Její obavy nepřímo potvrzují slova členky utažské rady pro vzdělání a republikánské političky Natalie Clineové.
„Je problematické odstranit pouze těchto třináct knih, když existují stovky dalších, které jsou stejně explicitní a které je třeba vyškrtnout,“ míní. Clineová nicméně v radě končí poté, co prohrála svou nominaci na znovuzvolení. Čelila kritice nejen demokratů, ale i republikánů, když zpochybnila na sociálních sítích genderovou identitu středoškolské hráčky basketbalu, což vyvolalo výhrůžky vůči dívce.
Od členů rady ale zaznívají proti zákonu i výhrady. Kupříkladu demokratická politička Carol Learová ho považuje v některých ohledech za přehnaný. „Nemyslím, že by se to dalo považovat za podporu pornografie, když říkám, že rodiče by měli mít právo si se svými dětmi vybrat, co ony chtějí číst,“ uvedla. Přikláněla by se podle svých slov k méně omezujícím řešením, například informování rodičů, které knihy si jejich potomci v knihovně půjčují.
Postupy v Idaho či Tennessee
V posledních několika týdnech vstoupily podobné zákony nebo nařízení v platnost i v dalších třech konzervativních státech. Ty tak rozhodování o vhodnosti knih přenesly z místní úrovně do vyšších správních pater.
Například v Tennessee postačí stížnost jedné osoby školní radě, aby to vedlo k posouzení, jestli je daný titul vhodný pro věk a úroveň vyspělosti žáků, jimž se může dostat do rukou.
Jižní Karolína avizuje nové předpisy jako příležitost k vytvoření jednotného postupu v případě problematických knih, tedy těch, které zobrazují jakékoliv sexuální chování. Joshua Malkin z Amerického svazu pro občanské svobody se obává, že sítem by nemusely projít ani klasická díla jako romány 1984 a Kdo chytá v žitě.
V Idahu vyžadují, aby školní i veřejné knihovny „nemravná díla“ přesunuly do sekce určené pouze pro dospělé, pro nezletilé mohou zůstat přístupné, pokud jim je půjčí rodič. Přičemž definice „obscénních titulů“ se podle The New York Times řídí stávajícím zákonem ze sedmdesátých let a zahrnuje nahotu a sexuální chování, včetně „masturbace, homosexuality, pohlavního styku“.
Definice „obscénního“
Problematické se v případě zákazů jeví právě už samo definování pojmů jako „obscénní“ nebo „škodlivý“. „Trend, který vidíme v celé zemi, je potlačování knih, které zobrazují a diskutují o sexu, které sdílejí příběhy sexuálního násilí, často na ženách, stejně jako problémy, kterým čelí LGBTQ+ komunita a lidé jiné barvy pleti,“ všímá si Meehanová.
Americká knihovnická asociace loni upozornila, že zákazy knih a pokusy o ně se vyskytují v rekordním počtu. Podobné snahy jsou podle organizace nejpočetnější za poslední dvě dekády. „Dříve byl poměr zhruba jedna ku jedné, tedy si rodič stěžoval na jednotlivou knihu, jako v dobách, kdy mnozí měli námitky proti Harrymu Potterovi. Nyní se na schůzích setkáváme s lidmi, kteří žádají, aby bylo odstraněno sto titulů,“ podotkla loni Deborah Caldwellová-Stoneová z knihovnické asociace.
V jednom z utažských obvodů dokonce na chvíli vyřadili ze školních knihoven Bibli na základě výzvy, která byla myšlena jako výsměch konzervativním rodičům a jejich boji proti „citlivému obsahu“. Anonymní podavatel upozorňoval, že kniha je podle konzervativních kritérií pornografická.
Do školních a veřejných knihoven přicházejí stížnosti od členů komunity i konzervativních organizací. A zákonodárci za distribuci knih, považovaných podle stanovených kritérií za nevhodné, zvažují postihy v podobě žalob, vysokých pokut, či dokonce vězení. Podle agentury AP politici ve více než patnácti státech jen k letošnímu dubnu předložili návrhy zákonů, které ukládají knihovnám nebo knihovníkům přísné tresty.
Žádný pracovník knihovny či pedagog kvůli „nevhodné“ knize za mřížemi sice dosud neskončil, nicméně indexy a požadavek na jejich dodržování vytváří tlak na větší autocenzuru všech.
Po volbách
Obavy z dalšího rozšiřování zákazů literatury uklidní nebo posílí výsledek příštích prezidentských voleb. „Učitelé a veřejní knihovníci, kteří ji šíří, by měli být označeni jako registrovaní sexuální delikventi,“ navrhuje v souvislosti s „pornografií“ Kevin Roberts, prezident konzervativního think tanku Heritage Foundation, který má blízko k Republikánské straně.
Svůj pohled Roberts napsal do iniciativy Projekt 2025. Ta je souhrnem konzervativních kroků, přičemž naděje na jejich naplněný think tank upíná k republikánskému kandidátovi a bývalému šéfovi Bílého domu Donaldu Trumpovi, pokud se mu podaří vrátit se do prezidentského úřadu. Sám Trump ovšem tvrdí, že o projektu „nic neví“.
Na druhou stranu na černou listinu jednotlivých škol se knihy dostávají i proto, že nekonvenují liberálnímu smýšlení. Většinou se to týká titulů vnímaných jako urážlivé kvůli necitlivému zobrazování rasových stereotypů. S nelibostí či dokonce omezením se tak v některých školách a knihovnách setkávají klasiky jako Steinbeckův román O myších a lidech nebo Twainovo Dobrodružství Huckleberryho Finna.
