V Británii vystavují knihu vázanou v lidské kůži. Na Harvardu ji raději schovali

Muzeum v britském Suffolku našlo na polici v pracovně knihu vázanou v lidské kůži. Konkrétně v kůži Williama Cordera odsouzeného před téměř dvěma stoletími za vraždu. Jeden podobný exemplář od stejného „dárce“ už muzeum ve sbírkách má. Poněkud znepokojivý způsob knihovazačství se nevyskytuje tak vzácně, jak by se možná mohlo zdát. Ale ne vždy ho muzea berou jako důvod k chlubení.

Kniha, která u pracovníků britského Moyse's Hall Musea vzbudila opožděnou pozornost, patří do muzejních sbírek už desítky let. Instituci ji darovala rodina s úzkou vazbou na chirurga, který provedl pitvu Williama Cordera. Právě kůže tohoto vraha posloužila jako knižní vazba.

Corder žil na počátku devatenáctého století ve vesnici Polstead. Jeho rodina farmařila, on měl ale jinou představu o životě. Se svou milenkou Marií Martenovou se v roce 1827 domluvil, že utečou. A tehdy dvaadvacetiletý mladík a jeho o dva roky starší přítelkyně opravdu zmizeli. Až na to, že Maria ve skutečnosti zemřela na Corderovic farmě, zatímco William se ukrýval nedaleko Londýna.

Vrah William Corder a jeho oběť Maria Martenová na dobových kresbách
Zdroj: Wikimedia Commons (public domain)

O rok později byl vypátrán a zatčen. Nejprve tvrdil, že Maria spáchala sebevraždu, následně se hájil, že milenku zastřelil náhodou během hádky. Byl shledán vinným a oběšen. Případ šokoval gregoriánskou Británii. Dan Clarke z Moyse's Hall Musea popsal pro BBC, že zájem o Corderovu popravu byl enormní, podívat si na ni přišlo až deset tisíc lidí. Farma, kde žil, i místo vraždy se staly turistickou atrakcí.

Kůži opatřil lékař, který pitval vrahovo tělo

Chirurg George Creed, který provedl pitvu Corderova těla, vyčinil kus odsouzencovy kůže a ta následně posloužila jako vazba pro knihu o soudním procesu. Napsal ji novinář Jay Curtis. Nedávná revize katalogů odhalila, že v muzeu existuje ještě jeden výtisk vázaný rovněž v Corderově kůži, jen není opečováván ve sbírkách, ale stojí bez valného povšimnutí na polici v jedné z kanceláří. Na rozdíl od prvního exempláře jsou na tom druhém z lidské kůže vyvedeny jen rohy přebalu a hřbet.

Muzeum se rozhodlo obě knížky vystavit. Když to nevíte, neuvědomíte si, že jsou vázané v lidské kůži, podotkla pro BBC Abbie Smithová z památkové péče Západního Suffolku. 

Knihy vázané v kůži v expozici Moyse's Hall Musea. V otevřené knize je ručně psaná poznámka chirurga Georga Creeda
Zdroj: Facebook/Moyse's Hall Museum

Kniha o lidské duši si zaslouží „lidskou vazbu“

Knihy vázané v lidské kůži nejsou takovou raritou, jak by se mohlo v případě potenciálně kontroverzních předmětů zdát. Donedávna měla takový exemplář ve svém knihovním fondu třeba Harvardova univerzita. Do knihovny jedné z předních světových vysokých škol se dostala roku 1934, kdy ji své alma mater věnoval diplomat John B. Stetson mladší (syn onoho slavného výrobce kovbojských klobouků).

Konkrétně jde o svazek francouzského spisovatele Arsènea Houssayeho Des destinées de l'âme (O osudech duše). Vyšel v roce 1880 a netradiční vazbou ji opatřil během svých studií medicíny francouzský lékař a bibliofil Ludovic Bouland, který filozofický traktát dostal přímo od autora. Kůži Bouland pravděpodobně odebral bez předchozího souhlasu v nemocnici, kde pracoval, z těla zemřelé ženy. Podle všeho se jednalo o pacientku psychiatrické léčebny.

Bouland do výtisku vložil také ručně psanou poznámku s vysvětlením, že „kniha pojednávající o lidské duši si zaslouží lidskou vazbu“. Ve svém přípisu popsal také proces, jak kůži zpracoval, aby mohla být použita ke svázání listů.

Dobrá zpráva „pro kanibaly“, špatná pro Harvardovu univerzitu

O netypické vazbě informovala Harvardova univerzita poprvé v roce 2014, kdy vědecky ověřila, že spis je skutečně vázaný v lidské kůži, a to v žertovném příspěvku, že jde o „dobrou zprávu pro kanibaly“. Už o rok později ale ke knize omezila přístup. Později zřídila komisi, jejímž úkolem bylo dohledat v univerzitních sbírkách nedůstojné nakládání s lidskými ostatky, včetně prověření problematické knihy.

„Na základě tohoto přezkoumání dospěla Harvardská knihovna a Výbor pro restituci sbírek Harvardského muzea k závěru, že vzhledem k eticky citlivé povaze původu a historie knihy lidské ostatky použité při vazbě Houssayeovy knihy již nepatří do sbírek Harvardské knihovny,“ sdělila loni instituce. Vazbu z knihy odstranila s tím, že po konzultaci s úřady ve Spojených státech i ve Francii se rozhodne, jak s ostatky důstojně naložit. Přičemž výzkum pokračuje ve snaze dozvědět se více o oné anonymní pacientce.

Kniha De integritatis & corruptionis virginum notis pojednávající o panenství, kterou Ludovic Bouland rovněž nechal svázat do lidské kůže. Spis vznikl v sedmnáctém století
Zdroj: Wikimedia Commons (CC BY 4.0)

Knihovna se také omluvila, že pochybila, když donedávna zpřístupnila svazek každému, kdo o to požádal, aniž by zjišťovala podrobněji důvody takového zájmu. Univerzitní legendy praví, že „před desítkami let“ byli studenti šikanováni tím, že museli knihu vyzvednout, aniž by předem věděli o problematickém materiálu. 

Britské Moyse's Hall Museum vyloučilo, že by obdobný postup zvažovalo v případě oněch dvou knih vázaných v kůži vraha Williama Cordera. Kvůli prvnímu svazku se s žádnou stížností prý nesetkali.

Zostuzení vrahů i koníček lékařů

Praxe knihovazačství do lidské kůže má odborný název – antropodermická bibliopegie. Praktikovala se například u soudních zápisů hrdelních rozsudků, které byly baleny do kůže vrahů, aby tak pachatelé vraždy byli i po smrti ještě více zneváženi. Výjimečně o takový posmrtný odkaz ale žádali i sami zločinci, zmiňován je lupič, který v devatenáctém století přepadával v Massachusetts cestující, a když ve vězení umíral na tuberkulózu, přál si, aby se mohl stát knižní vazbou. Jeho kůže dokonce skryla jeho vlastní útlé paměti.

Také anatomické knihy byly občas vázány do kůží pitvaných mrtvol, třeba coby exemplář do osobní sbírky lékaře. Když už kůže skončí v koši, proč si kus nevzít a tímto způsobem ji neupotřebit, přibližuje dobové uvažování článek v britském vědeckém časopise New Scientist, pojednávající o proměně našeho vztahu k tělům zesnulých. Vázat knihy do lidské kůže nebylo neobvyklé ještě v devatenáctém století.

V dubnu 2006 policie v Leedsu vydala prohlášení, že pátrá po majiteli knihy, která se našla na ulici v tomto severoanglickém městě. Zvláštní byl nález tím, že se jednalo o tři sta let starý rukopis vázaný pravděpodobně v lidské kůži. Manuskript zřejmě pohodili ke kontejneru zloději, kteří ve staré francouzsky psané knize nerozpoznali dílo s hodnotou šplhající tehdy ke třiceti tisícům liber. Jak se později ukázalo, k vlastníkům vzácné knihy se skutečně někdo vloupal. Regionální deník Yorkshire Evening Post uvádí, že v souvislosti s krádeží byl zatčen dvacetiletý muž, nakonec ale nebyl obviněn. 

Dáme-li stranou proměny etického vnímání v nakládání s lidskými ostatky, pak temnější pověst tento obor získal na základě obvinění, že nacisté za druhé světové války vytvářeli předměty z kůže obětí holocaustu, zavražděných v koncentračních táborech. „Je snazší uvěřit, že předměty z lidské kůže vyrábějí zrůdy, jako jsou nacisté a sérioví vrazi, a ne uznávaní lékaři, jakými rodiče chtějí, aby se jejich děti jednou staly,“ cituje list The New York Times odbornici na antropodermickou bibliopegii Megan Rosenbloomovou.

Ničení dokladů historie?

Americká knihovnice se zaměřením na lékařskou literaturu patří k těm, kteří odstraňování vazeb z lidské kůže nepovažují z vědeckého hlediska za vhodný nápad. Rozhodnutí ovlivněná optikou citlivosti jednadvacátého století můžou snadno uzavřít cestu k budoucímu výzkumu historických artefaktů, kdy se pohled na dnes znepokojivě působící knižní vazby může opět změnit.

Zničením takové vazby se ničeho nedosáhne, kromě vyjádření nesouhlasu s „činy lidí, kteří jsou dávno mrtví“, reagoval na rozhodnutí Harvardovy univerzity i Eric Holzenberg, tehdejší ředitel nejstaršího amerického spolku bibliofilů The Grolier Club.

Zastánci podobného názoru nezpochybňují potřebnou úctu k ostatkům, nicméně varují, že stažení děl vytvořených z lidské kůže z veřejných institucí, ne-li jejich likvidace, pravděpodobně povede k obchodování s nimi na soukromém trhu, kde by se s díly mohlo zacházet méně uctivě. A může být také těžší udržet už tak rozostřenou hranici, na níž podobné makabrózní předměty leží, tedy mezi jakousi morbidní kuriozitou a snahou o porozumění něčemu, co je prostě součástí historie.

Jak poznat člověka od kozy

Rosenbloomová před deseti lety spoluzaložila projekt Antropodermické knihy, jehož záměrem je identifikovat knihy vázané v lidské kůži. Víceméně pravdivé zkazky o takových spisech se vyskytují po staletí, ovšem vědecká metoda, která by pomohla spolehlivěji potvrdit, že o lidskou kůži opravdu jde, je k dispozici relativně krátce.

Jedná se především o metodu Peptide Mass Fingerprinting (hmotnostní otisk peptidu, PMF). Ta funguje podobně jako opravdové snímání otisků prstů: rozpozná různé druhy kůže podle toho, jak těžké jsou jednotlivé proteiny, z nichž se taková tkáň skládá.

Přesněji, popisují odborníci stojící za projektem Antropodermické knihy, dokáže zdroj kůže identifikovat na úroveň čeledi – v případě člověka tedy hominidé (tedy lidoopi). Mezi ně patří i třeba orangutan či šimpanz, ale bylo by velmi neobvyklé, že knihy z Ameriky a Evropy devatenáctého století – které projekt zkoumá – by měly vazbu z kůže těchto zvířat. Obvykle se používala kůže z ovce, koz, prasete, krávy, případně jelena.

Knihy vázaná v lidské kůži by se našla i ve sbírce Západočeského muzea v Plzni. Jedná se o Homérův epos Odyssea. Vazbu zhotovil v roce 1930 plzeňský knihvazač Emanuel Němec a použil na ni kůži z nohy havíře Josefa Faita z Rokycanska, který o končetinu přišel o tři roky dříve při úrazu.

Homérova Odyssea vázaná v lidské kůži ze sbírek Západočeského muzea
Zdroj: ČTK/Petr Eret

Proteiny, jako kolagen, které tvoří lidskou a zvířecí kůži, vydrží mnohem déle než potřebný vzorek DNA. Ten kromě stáří materiálu může znehodnotit i jeho úprava, třeba činění kůže. K falešným závěrům může také přispět, že s knihou v průběhu let manipulovala spousta lidí. Na rozdíl od analýzy DNA ovšem PMF nepřinese odpověď na otázku, jestli kůže byla vzata z těla ženy, či muže, případně odkud mohl dotyčný člověk pocházet.

K loňskému dubnu – kdy web projektu hlásí poslední aktualizaci, než byla práce týmu pozastavena –se podařilo identifikovat padesátku titulů různě po světě údajně vázaných v lidské kůži. Zatím se u osmnácti z nich podařilo potvrdit, že materiál na vazbu byl skutečně odebrán člověku, zatímco v případě čtrnácti exemplářů výzkum takovou možnost vyloučil. Projekt se zaměřil na svazky jen ve veřejných knihovnách a muzeích, v jakých konkrétně, ale ponechává v anonymitě. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 11 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 15 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...