V českém Výsluní se pět týdnů bojovalo o židovské zlato. Je z toho nejsledovanější film na Netflixu

Nejsledovanějším filmem na Netflixu je nyní celosvětově podle webu Flixpatrol německý snímek Krev a zlato, který se loni točil v Česku. Akční podívaná, v níž v zapadlé vesničce hledají nacisté zlato, vznikala skoro celá ve městě Výsluní v Ústeckém kraji. Štáb plný místních profesionálů v Česku utratil 170 milionů korun.

Je těsně před koncem 2. světové války a do zapadlého německého městečka jménem Sonneberg přijíždí nacistický oddíl se znetvořeným důstojníkem, který hledá ukradené židovské zlato. Někteří z místních s ním ale měli už své plány. V krvavě brakové variaci na spaghetti westerny se vojákům v několika krkolomných přestřelkách postaví dezertér s farmářkou, kteří se s nimi mimo jiné střetnou v místním kostele. Tato lokace byla prý pro filmaře zásadní.

„Nejsložitější bylo nalézt hlavni lokaci filmu, vesnici s kostelem,“ vzpomíná na natáčení pro ČT24 Pavel Müller ze společnosti Sirena Film, která v Česku zajišťovala servis pro Netflix a režiséra Petera Thorwartha. Zásadní bylo, aby zmíněný kostel měl interiér i věž, kde se dá točit – ačkoliv ve finálním snímku je stavba pomocí digitálních efektů takřka zničena. Dobový příběh bylo nutné umístit i do okolních ulic, aby se štáb nemusel příliš přesouvat.

„Byli jsme rádi, že jsme skoro vše potřebné pro tento hlavní motiv projektu našli ve městě Výsluní na náhorní planině Krušných hor. Místní nám vyšli vstříc a mohli jsme velkou část natáčení, pět týdnů, realizovat tam, za což jim znovu děkujeme. Měl jsem také radost, že Výsluní si ve filmu ponechalo své skutečné jméno v německé variantě Sonnenberg. Třeba to přispěje k větší návštěvnosti a sekundárním benefitům pro místní,“ míní Müller.

Proč Němci točí v Česku

V Česku měl štáb od loňského března do května 47 natáčecích dnů, pohyboval se ještě na místech jako Točník, Údolí ticha, Králův Dvůr, Nižbor, Líšná, či Křivoklát. Útrata v Česku byla podle producenta asi 170 milionů korun a v titulcích snímku najdete skoro samé Čechy včetně účasti na klíčových pozicích jako kamera, art department, kostýmy, masky, kaskadéři, speciální efekty, produkce, grip či světla. Kromě producentky Kristíny Hejdukové se na natáčení podílela kostymérka Simona Rybáková, maskérka Andrea McDonald či na Oscara nominovaný zvukař Viktor Prášil.

Ten se nominace dočkal za jiný v Česku natáčený snímek, Na západní frontě klid. Ač jde o podobnou dobovou podívanou s náročnou akcí, podle Müllera nejde příliš oba filmy srovnávat. „Na západní frontě klid byl rozsahem a komplexností mnohem náročnější projekt, víceméně ve všech aspektech. Mnohem více davových scén, vetší počet lokací, a i co se týče technické náročnosti natáčení bojových scén,“ vypočítává muž, jehož kolegyně a partnerka ve společnosti – Hejduková – pro režiséra Thorwartha v Česku zajišťovala natáčení hororu Krvavě rudé nebe, rovněž pod hlavičkou Netflixu.

„Je to asi mix důvodů,“ odpovídá Müller na otázku, co Němce přitahuje na natáčení v Česku. Podle něj je země díky pobídkám ekonomicky zajímavá, má špičkové profesionály a dobré lokace, kdy Česko a Morava dokáží pokrýt širokou paletu motivů. „Nelze také nezmínit oblíbenost Prahy pro dlouhodobější pobyt zahraničních tvůrců, a blízkost k Německu, které umožňuje trávit aspoň víkendy doma preferovanými a ekologicky přijatelnějšími vlakovými spojeními,“ dodává producent.

V centru Prahy se nyní natáčí druhá série seriálu Interview s upírem, v ateliérech potom třetí řada seriálu Kolo času a třetí řada seriálu Nadace, všechno projekty pro různé streamovací platformy. Tříměsíční natáčení hororu Nosferatu režiséra Roberta Eggerse, které bylo zatím největším letošním filmovým projektem v Česku, nedávno skončilo. V červnu bude mít také na platformě Netflix premiéru pokračování akčního thrilleru Vyproštění, které v českých lokacích natáčel herec Chris Hemsworth.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 14 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 17 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...