V Izraeli začala výstava o Adolfu Loosovi. Funkcionalismus kvetl i v poušti

Nahrávám video

V Tel Avivu začala výstava o Adolfu Loosovi. Světově proslulý česko-německý architekt počátkem dvacátého století výrazně posunul moderní stavební styl a bytový design. Právě Tel Aviv byl ve třicátých letech minulého století vybudován na základě podobných myšlenek.

Jedna z prvních kulturních akcí izraelské sezóny po konci druhé vlny koronaviru má českou stopu. Připomíná brněnského rodáka z česko-německé rodiny, který patří mezi nejznámější meziválečné architekty.

„Každý, kdo má rád umění a architekturu, tak zná Adolfa Loose, protože jeho dílo je velmi imaginativní a citlivé,“ říká architekt Eran Neuman z Telavivské univerzity.

České centrum v Tel Avivu se rozhodlo prezentovat dílo uznávaného klasika moderní architektury i proto, že 10. prosince uplyne 150 let od Loosova narození. „Jsem rád, že covid nás úplně nezbavil aktivit a že můžeme na poli kultury něco nabídnout,“ uvedl český velvyslanec v Izraeli Martin Stropnický.

Funkcionalistická fata morgana

Loos je autorem slavných bytových interiérů v Plzni s jedinečným designem a technickými vynálezy. „Díky městu Plzeň a díky Západočeské galerii jsme mohli otevřít tuto výstavu, navíc na tak významném místě,“ říká ředitel Českého centra v Tel Avivu Robert Mikoláš.

Konání výstavy o Adolfu Loosovi v centru Tel Avivu dává velmi dobrý smysl, protože právě zde ve třicátých letech na písečných dunách začaly vyrůstat stovky funkcionalistických staveb. Navrhovali je židovští architekti, kteří prchali ze střední Evropy před nacisty.

Novostavby byly přizpůsobené místnímu klimatu. Pro ochranu před sluncem mají proto místo dlouhých prosklených ploch malá okna. „Například všechny ty domy byly vyzvednuty na sloupech, aby vítr procházel pod budovami a ochlazoval je,“ upozorňuje architekt Eran Neuman.

Výsledkem bylo funkcionalistické město zbudované jako fata morgana v Orientu. Adolfa Loose tak v Tel Avivu nepřipomíná jen právě zahájená výstava, ale i díla architektů, které on sám inspiroval.

Expozice autora Petra Domanického o Loosově tvorbě má postupně procestovat svět. Expozice se z Tel Avivu později se přesune do New Yorku, Paříže, Tokia, Bruselu, Berlína, Mnichova či Vídně. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 19 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 23 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...