V koncentračním táboře v Holýšově věznili i madam Michelinovou, připomíná hra

Nahrávám video

Plzeňské kulturní centrum Johan nastudovalo příběh francouzské odbojářky Marie-Marguerite Michelinové, kterou nacisté věznili v koncentračním táboře v Holýšově na Plzeňsku. Divadelníci inscenací Madamme M. připomínají letošní osmdesáté výročí konce druhé světové války. Uvádějí ho v plzeňské Moving Station.

Hlavním tématem inscenace je střet světa silně věřící ženy z bohaté rodiny s nuznými podmínkami pracovního tábora. Když se Marie-Marguerite Michelinová dostala do Holýšova, byla padesátiletou matkou devíti dětí a díky rodinnému podniku na výrobu pneumatik mohla počítat se zajištěným životem v luxusu.

Hlad místo michelinské hvězdy

Jedním z motivů inscenace se stalo spojení jména Michelin s vysokou gastronomií. „Napadlo je vydávat průvodce, kde byl seznam autoservisů a míst, kde se (lidé) mohou občerstvit. A začali restaurace oceňovat hvězdami,“ připomíná Jitka Doubravová, spoluautorka hry a zároveň představitelka titulní role.

Sledování, zda jsou příbory na stole umístěné s přesností milimetru, nahradila pro Marii-Marguerite Michelinovou na podzim roku 1944 starost, jestli vůbec bude nějakou lžíci mít.

V té době už bylo v koncentračním táboře v Holýšově internováno na šest set žen především francouzské, polské a ruské národnosti. Zřízen byl jako pobočka tábora ve Flossenbürgu. K věznění posloužil statek, který museli majitelé opustit po včlenění obce do oblasti Sudet.

Z inscenace Madamme M.
Zdroj: Moving Station/Kristina Zejkanová

Marii-Marguerite Michelinová byla zatčena za zapojení do odboje ve Francii. „Pomáhala ukrývat církevní osoby stíhané gestapem,“ upřesnil historik Jan Valeš z Domu dějin Holýšovska, který se tématu koncentračního tábora dlouhodobě věnuje.

„Přijelo černé auto a dvě osoby, taky v černém,“ líčila zatčení své babičky Veronique de Granceyová. Rodina francouzské odbojářky se do Holýšova skoro každý rok vrací.

Vyráběla munici a psala si deník

Vězni v táboře, s nimi i Marie-Marguerite Michelinová, museli vyrábět německou munici v továrně vybudované na místě bývalé sklárny. Šlo především o munici pro potřeby Luftwaffe, s koncem války, kdy německý válečný průmysl byl nepřetržitě poškozován, došlo k zavedení výroby veškerého druhu střeliva.

Holýšovskou muniční továrnu tvořily dva samostatné závody – strojírna a závod na plnění a kompletaci nábojů, které byly od sebe vzdáleny zhruba dva kilometry a propojeny lanovkou. Pracovali zde váleční zajatci a nuceně nasazení z celé Evropy, a to až osm tisíc lidí.

„Měla tolik síly, že byla schopná pomáhat i ostatním vězeňkyním. Zpěv jí hodně pomáhal, udržovaly si přátelství, a asi i víra,“ říká Doubravová o Marii-Marguerite Michelinové. Co francouzská odbojářka prožívala, je možné si představit díky deníkům, které si v koncentračním táboře vedla.

„Ty stromy zde byly ubohé, světlo tvrdé, chyběla jemnost a záhadný šarm Jury. Nebe tady bylo krásné,“ cituje ze zápisků kulturní centrum Johan, které inscenaci uvádí. Madamme M. psala i o všudypřítomných elektrických drátech. „Zachycujeme ji jako člověka, který se nezlomí, který dokáže udržet svůj charakter i v nejhorším prostředí,“ dodává režisér a dramaturg Roman Černík.

Poslední masový nálet

Holýšovská munička se 3. května 1945 stala cílem posledního masového náletu amerických letadel v Evropě. Už o dva dny dříve bombardovali spojenci muniční sklad v lesích nedaleko Holýšova, nezasáhli ho však.

Nálet na muničku znemožnil obnovení výroby. Podle některých zdrojů si vyžádal dvě oběti – zahynuli italský zajatec z nedalekého tábora a hajný, který se v osudnou chvíli vracel domů. Řada z vězňů i nuceně nasazených uprchla už po náletu takzvaných hloubkařů v dubnu 1945, kdy tlaková vlna po výbuchu vagónů s municí poničila především tábory francouzských a italských zajatců.

Z inscenace Madamme M.
Zdroj: Moving Station/Kristina Zejkanová

„Nedbala jsem na žádné bombardování, vrhla jsem se na louku, trhala a přežvykovala pampelišky,“ přiznává Madamme M. v inscenaci. Konce války se dožila.

Koncentrační tábor osvobodila 5. května polská Svatokřížská brigáda (Brygada Swietokrzyska), čímž pravděpodobně zachránila život zhruba tisícovce žen, neboť Němci již byli připraveni tábor vypálit i s vězeňkyněmi.

Marie-Marguerite Michelinová patřila k těm, které se stavěly proti veřejnému lynči dozorců a dozorkyň. „Chtěly, aby byli řádně odsouzeni civilním soudem. To poselství je podle mě docela silné – právo, spravedlnost, svoboda,“ poznamenává badatel a místostarosta Holýšova Libor Schröpfer (Sdružení pro otevřenou společnost).

Město chce po francouzské odbojářce do budoucna pojmenovat jednu ze svých nových ulic.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 23 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
včera v 08:59

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...