V Lipsku začal knižní veletrh, za Česko čte Pilátová či Hlaučo

Nahrávám video

V německém Lipsku začal mezinárodní knižní veletrh, za Česko se na něm představí čtrnáct autorek a autorů. Od loňského podzimu probíhá v německy mluvících zemích Rok české kultury. Akce vyvrcholí na podzim největší knižní výstavou světa ve Frankfurtu nad Mohanem, kde bude Česko čestným hostem.

Podle ředitele lipského výstaviště Martina Buhla-Wagnera letos přijelo 2044 vystavovatelů, loni jich bylo o čtyři méně. Výstavní plocha je také o něco větší než loni. „Rostoucí plocha, stabilní počet vystavovatelů – to vůbec není samozřejmost na trhu, který čelí takovému tlaku,“ podotkl Buhl-Wanger pro agenturu DPA. Návštěvníkům zůstane veletrh otevřený do neděle.

Slavnostní zahájení provázel protest z řad německých umělců. Vadí jim zásah tamního konzervativního ministra kultury Wolframa Weimera proti třem levicovým knihkupectvím, které nechal kvůli údajně „relevantním zjištěním pro ochranu ústavy“ vyškrtnout z německé ceny knihkupců a poté její předávání v rámci veletrhu zrušil úplně, vysvětluje německý rozhlas Deutschlandfunk.

Letošní ročník nemá v rozporu s tradicí hlavní hostující zemi; pozornost se soustředí na řeku Dunaj a na literaturu ve státech, kterými protéká. S knižním veletrhem je spojena také akce Leipzig liest (Lipsko čte), nabízející autorská čtení na různých místech, včetně zoologické zahrady či břehu jezera.

Česko přivezlo Pilátovou, Hlauča či Hájíčka

Český veletržní stánek i letos zájemce o literaturu vítá osvědčeným sloganem „Ahoj!“. Tuzemskou tvorbu tam reprezentuje například Markéta Pilátová. Německým čtenářům přibližuje knihu pro děti Bába Bedla. Příběh o dětské pospolitosti, která překoná všechny překážky, třeba i válku, vyšel vloni v německém překladu Die Maronenmatrone. Pilátová se ve svých textech opakovaně vrací i k námětu česko-německého soužití. „Líbí se mi němčina jako jazyk a myslím si, že Německo dneska z velké části podporuje českou literaturu,“ uvedla autorka.

České zastoupení na Lipském knižním veletrhu 2026, Markéta Pilátová uprostřed, vpravo vedle ní stojí Miroslav Hlaučo
Zdroj: ČTK/Jaromír Mrhal

K Němcům se dostala už i Kniha roku 2024 v cenách Magnesia Litera, tedy prvotina Miroslava Hlauča Letnice. Vyprávění evokující magický realismus se odehrává v české vesničce na sklonku rakousko-uherské monarchie. „Bavil jsem se už asi se dvěma německými čtenáři a zdá se, že v tom vycítili ten humor,“ popisuje Hlaučo dosavadní zahraniční reakce. Na lipském veletrhu svou tvorbu představují také Michal Ajvaz, Jiří Hájíček, Marek Torčík či Vratislav Maňák.

Příprava na Frankfurt

Větší pozornost se na tuzemskou literaturu upře na podzim, kdy Česko bude hlavním hostem Frankfurtského knižního veletrhu, největší akce svého druhu na světě. Prezentovat se bude pod heslem Země na pobřeží, které odkazuje na Zimní pohádku od Williama Shakespeara. Anglický dramatik v ní umístil Bohemii, tedy Čechy, na mořské pobřeží.

Kvůli chystaným škrtům v rozpočtu českého ministerstva kultury vyzval na konci února spisovatel a šéfredaktor časopisu Host Jan Němec k bojkotu frankfurtské výstavy. Nyní to ale vypadá na hojnou účast. „Máme potvrzeno sedmdesát účastí,“ prozradil programový ředitel projektu Czechia 2026 Martin Krafl.

Už na závěr loňského ročníku frankfurtského veletrhu začal symbolicky Rok české kultury. Organizátoři se během něj snaží v Německu, v Rakousku a ve Švýcarsku zviditelnit českou kulturu a především literaturu. Jedna z akcí roku kultury se konala například i na okraj únorové Mnichovské bezpečnostní konference. Se spisovateli Jáchymem Topolem a Tomášem Kafkou na ní vystoupil i prezident Petr Pavel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 14 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 17 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...