V metru komínové roury, lavičky ze sloupů pro chmelnice. Architektura v osmdesátých letech často stála na improvizaci

Nahrávám video

Jak tvořili architekti v době, kdy je omezovala nabídka materiálů, strnulost systému nebo upřednostňování kvantity nad kvalitou? Improvizací se zabývá zatím poslední titul knižní edice zaměřené na architekturu osmdesátých let, již editorsky sestavili Petr Vorlík a Jan Zikmund.

V televizním zpravodajství k zahájení provozu další části linky metra C v listopadu 1980 padlo, že „vzácní hosté při symbolické první jízdě viděli výsledek soustředěného úsilí“. Bylo to ale úsilí, které se mohlo projevit i v nečekané kreativitě. Stěny tehdejší stanice Budovatelů (dnešní Chodov) nechali Jiří Dušek a Jan Marek obložit keramickými komínovými rourami, rozříznutými napůl. Dnes je to jeden z řady příkladů toho, jak si v osmdesátých letech museli architekti poradit s omezenými možnostmi.

„Měli velmi malý sortiment výrobků, ze kterých tu architekturu mohli skládat, navíc samozřejmě země nebyla v úplně dobré hospodářské situaci, takže měli často i poměrně malé rozpočty,“ uvádí architekt a pedagog Petr Vorlík.

Ti, kteří chtěli přesto tvořit neobvyklou architekturu, šli cestou improvizace. Standardní stavební prvky používali novými způsoby, ať už to byla právě keramika, jeklové profily, nebo panelové systémy. Když chtěli například architekti Vladimír Štulc a Jan Vrana obložit svou budovu jeslí barevnou keramikou, museli si sehnat modrou, která se ale vyráběla jen pro bazény. Jiří Mojžíš zase postavil lavičky ze sloupů určených pro chmelnice.

Za improvizací byla ambice

Nedostatek dětských hřišť byl zase tématem pro televizi i časopis Mladý svět. Vybudovat si je lidé museli často sami. Improvizoval i sochař Kurt Gebauer, když s pomocí místních stavěl svou Minikrajinu na ostravských Fifejdách. „Dával jsem třeba flašku rumu nějakýmu buldozeristovi, aby mi nahrnul trochu hlíny,“ vzpomínal Gebauer před čtyřmi lety.

„Všichni znají, že se používaly skleničky od marmelády nebo hořčice na běžné pití, a to samé dělali architekti ve své praxi. Ale povznesli to na něco víc a na konci byla často velmi výtvarná a ambiciózní díla,“ dodává Vorlík.

Kniha o improvizaci je čtvrtým příspěvkem do série. Vzniknout má ještě pátá, závěrečná – přesto je podle Vorlíka zkoumání architektury osmdesátých let stále na počátku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 12 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 15 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...