V oknech muzea v Příboře se svítí, aby byla vidět aktuální výstava

Nahrávám video

Centrum tradičních technologií v Příboře vystavuje v oknech. Využívá tak jedné z mála možností, jak v současné době uspořádat výstavu. „Návštěvníci“ se mohou seznámit s historií svícení a svítidel.

Za přízemními okny bývalého piaristického kláštera, kde Centrum tradičních technologií sídlí, lze napočítat přes dvacet fotografií s exponáty.

Výstavou O svícení v minulosti autoři instalace připomínají, že zimní čas znamenal dříve, kdy světlo nebylo samozřejmostí, náročné období. Lidé se museli kvůli krátkým dnům a dlouhým nocím vyrovnat při každodenních činnostech s tmou, protože prostředky ke svícení vevnitř i venku bývaly omezené. 

Výstava přibližuje svítidla od pravěku až do devatenáctého století. „Začínáme nejjednoduššími, archaickými způsoby svícení a rozdělávání ohně. Máme tu lampičku ze šišky, různých ulit nebo kamennou tukovou lampu,“ upřesňuje etnograf a pracovník centra Václav Michalička.

Od svícení pomocí pryskyřice, různých olejů a tuků postoupil vývoj, a s ním i výstava, až k petroleji, který se jako prostředek k získání světla začal používat v druhé polovině devatenáctého století.

Exponáty ze sbírek i vlastní výroby

Většina vyfocených předmětů pochází ze sbírek Muzea Novojičínska, pod něž Centrum tradičních technologií v Příboře spadá. Některé exponáty ale vyrobili muzejníci sami. „Například jsme rekonstruovali tukovou lampu, používala se od pravěku jako běžné svítidlo,“ doplnil Michalička. 

O svícení v minulosti se kolemjdoucí mohou více dozvědět do konce února. Výstavou muzeum chtělo nejen připomenout dávná svítidla, ale i vnést více světla do současnosti. 

Příborské centrum není jediným, které se rozhodlo pro výstavy využít okna. Například Městská galerie ve Vysokém Mýtě podobným způsobem na podzim uvedla výstavu obrazů. Pracovníci galerie během jednoho dne ukazovali malby vystavujících autorů jako na orloji.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 20 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 23 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...