V Praze se otevřely dva nové kulturní prostory. Chtějí odpovídat jednadvacátému století

V hlavním městě zahájily začátkem září provoz dva nové kulturní prostory. Oba mimo centrum Prahy. V areálu bývalého pivovaru v Braníku se otevřel Dům tanečního umění, kde po rekonstrukci památkově chráněné budovy vzniklo zázemí pro taneční školy i profesionální nezávislé soubory. Ve Vršovicích svou první sezonu zahájilo kulturní centrum Vzlet. Své domovské působiště tu našly divadelní soubor Vosto5 i barokní orchestr Collegium 1704.

Budova, kterou nyní obsadil Vzlet, byla za první republiky postavena pro biograf, ve své téměř stoleté historii sloužila ale také skladu filmového archivu a jako multifunkční kulturní prostor. V posledních letech zůstávala nevyužita.

Nové využití, po rekonstrukci provedené městskou částí Praha 10, našla na základě výběrového řízení se společností Ústředna. Ta zastřešuje divadlo Vosto5, orchestr Collegium 1704, zaměřující se na interpretaci staré hudby, a také Kino Pilotů. Rohové místnosti budovy navíc obsadí galerie.

Vzlet od vysokého umění po běžný život

Podle ředitele kulturního centra Vzlet a také člena „vostopětky“ Petra Prokopa jsou ambice Vzletu různorodé. „Snažíme se být rozkročení od vysokého umění až po běžný život, protože máme pocit, že to je úloha kulturního centra dvacátého prvního století,“ shrnul.

A upřesňuje: „Zakládající organizace prezentují vysokou uměleckou kvalitu v případě Collegia 1704, případně tu národní v případě Divadla Vosto5, ale zároveň se snažíme nebýt uzavření a do sebe zahledění. Existujeme mimo centrum a chceme fungovat i na lokální úrovni, aby sem místní rádi chodili.“

Zleva ředitel kulturního centra Vzlet a člen Divadla Vosto5 Petr Prokop, umělecký vedoucí souboru Collegium 1704 Václav Luks, režisér a člen Divadla Vosto5 Jiří Havelka a zakladatel Kina Pilotů Jan Macela
Zdroj: ČTK/Roman Vondrouš

Veřejnost Vzletu svou podporu vyjádřila v crowdfundingové kampani, v níž se podařilo vybrat přes jeden a čtvrt milionu korun. Provoz zahájil program pro děti, během podzimu – kromě akcí domovských souborů – Vzlet hostí několik představení z festivalu současného umění 4+4 dny v pohybu. Pro dětské publikum tu také hraje Studio Damúza.

Jako doma, říkají „obyvatelé“ Domu tanečního umění

Vzlet přeměnil bývalé kino, Dům tanečního umění v Braníku zase našel nové využití pro část bývalého branického pivovaru. Rekonstrukce zachovala dřevěné i industriální prvky architektonicky zajímavé budovy. Jen v místech, kde kdysi bývala pivovarská varna, teď mimo jiné tančí studenti konzervatoře.

„Jsou to prostory, které nám umožní splnit tu veřejnou kulturní a vzdělávací službu, na kterou jsou občané zvyklí, aniž by tušili, za jakých podmínek to dosud vznikalo,“ podotýká manažer školy Antonín Schneider.

Největší sál dopřává tanečníkům prostor skutečného divadelního jeviště. Denně se tu na zkouškách vystřídá až sto čtyřicet studentů. Ještě před prázdninami přitom zkoušeli v tělocvičnách budovy, o kterou se dělili s další školou. Vešel se rovněž sklad pro tři tisíce kostýmů, rekvizity i kulisy. Nejčastěji je převážejí na vystoupení v Divadle na Vinohradech.

Nahrávám video

Klimatizované zázemí nabízí posilovnu i rehabilitaci, v podkroví jsou vybudovány učebny pro teorii. „V tom jsme trošku provokující avantgarda. Tanečník musí být vzdělaný, nejen proto, aby byl kultivovaným umělcem a dokázal dělat i náročnější věci než pohádky. Doufám, že se dožiju toho, že třeba nějaký bývalý tanečník bude ministrem kultury,“ poznamenává Schneider.

V domě zkouší i Pražský komorní balet. Podobně jako konzervatoristé, jsou i profesionální tanečníci nadšeni z velkorysých prostor, kde je nic neomezuje. „Vždycky jsme byli v nájmu, byli jsme tam dopoledne a kontinuální činnost byla nesmírně náročná. Teď máme krásný baletní sál, máme tady kanceláře, šatny, cítíme se tady jako doma,“ pochvaluje si umělecká šéfka Linda Svidró.

V Domě tanečního umění sídlí i nadace, která pomáhá mimopražským studentům, nebo nový Institut Pavla Šmoka, který mapuje českou nezávislou taneční scénu. Nájemníky postupně mění i zbytek pivovarského areálu. Místa, využívaná v minulých letech převážně jako sklady, se rekonstruují pro kancelářské, vzdělávací, umělecké a komunitní potřeby.

Cirkus a pantomima už scénu má, Dům tance je zatím jen plán

V hlavním městě by do budoucna měl fungovat i Dům tance. S projektem pro proměnu někdejších žižkovských lázní přišla společnost Tanec Praha. „Současný tanec na rozdíl od hudby, divadla, literatury či výtvarného umění nemá vůbec žádné institucionální zázemí,“ upozornila ředitelka Yvona Kreuzmannová.

Vizualizace Domu tance
Zdroj: Tanec Praha/studio reaktor

V domě mají být zkušebny, dílny nebo zázemí pro umělce, součástí plánů je i oživení přilehlého a v současnosti poněkud zanedbaného veřejného prostoru. Náklady na vybudování centra jsou předběžně odhadovány na 150 milionů korun. Kdy Dům Tance vznikne, zatím není stanoveno. Budova v současnosti patří hlavnímu městu a ve správě ji má radnice Prahy 3.

Naopak už před rokem spustila provoz scéna nového cirkusu a pantomimy v bývalém Branickém divadle. Nyní ho pod názvem Divadlo Bravo! provozuje Losers Cirque Company. Prkna sdílí s mimem Radimem Vizvárym, který také jako umělecký šéf řídí od letoška multimediální scénu Národního divadla – Laternu magiku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 14 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 18 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...