V Praze vystavuje Steve McCurry, přivezl i Madonu východu

Práce jednoho z nejvýznamnějších fotografů současnosti, amerického autora Steva McCurryho, vystavuje Staroměstská radnice v Praze. Vedle slavného snímku afghánské dívky, kterou pořídil v roce 1984 během sovětské okupace Afghánistánu, ukazuje výběr z další McCurryho tvorby. „Moje výstava je ohlédnutím v čase. Je to oslava naší planety,“ uvedl fotograf v rozhovoru pro Českou televizi.

Portrét afghánské dívky Šarbat Gula uveřejnil v roce 1985 National Geographic pod názvem Afghánská dívka, protože její jméno tehdy nebylo známé. Obraz její tváře s červeným šátkem a pronikavýma modrozelenýma očima, které hledí přímo do objektivu, se stal symbolem afghánského konfliktu a situace uprchlíků po celém světě.

Obraz byl nazván také Madona nebo Mona Lisa východu. „Myslím, že za posledních pětadvacet let nebyl jediný den, abych nedostal nějaký dotaz na tu fotografii. Je neuvěřitelné, co spustila,“ vypráví McCurry. „Mnoho lidí začalo díky té fotografii pomáhat v utečeneckém táboře. Byla to silná situace, která těm lidem vrátila důstojnost.“

Šarbat Gula byla veřejně identifikována v roce 2002. „Potkali jsme se poté znovu jednou, v roce 2002. Moje sestra, s níž spolupracuji, se s ní setkala ještě asi při dvou či třech dalších příležitostech. Víme o sobě. Žije víceméně obyčejným životem, dalo by se říci šťastným, pokud může být šťastným život uprchlíka,“ uvedl McCurry.

McCurry zachycuje lidské strádání i radosti ze života. Ve svých dílech se soustřeďuje hlavně na důsledky války v lidských osudech. V Praze je podle svých slov nyní podruhé, naposledy tu byl v době sametové revoluce.

Fotografoval po celém světě, zachytil mimo jiné události 11. září 2001 nebo život mnichů v buddhistických klášterech. Kromě lidských příběhů fotí i přírodní svět, třeba slavný snímek velbloudů, kteří prchají před požárem ropných polí v Kuvajtu.

„Mám rád zvířata. Nemáme zde jenom lidskou tragédii, ale také tragédii z hlediska životního prostředí. I příroda je zasažena a uvězněna v naší tragické situaci.“

„Asi nejtěžší to bylo v Afghánistánu, bylo to opravdu fyzicky náročné, chodili jsme až 14 hodin denně. Byli jsme ve skupině afghánských lidí, já neuměl jejich řeč, oni moji, myslím, že to bylo trochu štěstí, že jsem to vůbec přežil,“ vzpomíná McCurry na jednu ze svých misí.

Moje výstava je ohlédnutím v čase. Je to oslava naší planety. Fascinují mě lidé a kultury, portréty, lidské tváře. Náš svět je tak bohatý a různorodý. Proto je potřeba ho dokumentovat, abychom věděli, kým jsme byli.
Steve McCurry

Současnou uprchlickou situaci v Evropě Steve McCurry zatím nefotil, brání mu v tom jeho závazky, které nemůže zrušit: „Je to jeden z nejtěžších příběhů, který se dnes děje, nejen v Evropě, ale celosvětově. Je také velmi obtížné zachytit fotoaparátem, co se děje.“ 

Žádný ze snímků, které zatím viděl, však prý nevystihuje závažnost situace, kdy se zejména kvůli válečnému konfliktu v Sýrii daly do pohybu statisíce lidí.

Steve McCurry získal řadu ocenění, mezi jinými v roce 1984 Magazine Photographer of the Year. V tomtéž roce se stal čtyřnásobným vítězem ve World Press Photo. V roce 1986 se stal členem Magnum Photos a časopisem Live Magazin byl zvolen vítězem v soutěži World Photo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 16 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 19 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...