V Telči vystavují Zrzavého. Včetně portrétu nespokojené slečny Tydlitátové

Po osmnácti letech se na zámek v Telči vrátila díla malíře Jana Zrzavého. Obrazy rodáka z Vysočiny zapůjčila Národní galerie. Je mezi nimi i Portrét slečny Tydlitátové֪ – nejnovější obraz, který galerie zakoupila ze soukromé sbírky.

Expozici otevírá fotografie ze sedmdesátých let minulého století, která zachycuje Jana Zrzavého na nádvoří telčského zámku. Místní rodáci z vyprávění vědí, že malíř tam obdivoval sochu Adama a Evy. „Řekl: ‚Mně se tady líbí, já bych chtěl, aby moje obrazy byly jednou v Telči vystaveny.‘ A mám velkou radost, že se to děje,“ podotkl předseda Senátu a telčský rodák Miloš Vystrčil (ODS), za jehož účasti se nová stálá expozice otevřela.

Nese název Sen o skutečnosti: Obrazy Jana Zrzavého ze sbírek Národní galerie Praha. „Vychází to z autorova výroku: ‚Žádný umělec snažící se představiti skutečnost věcí, jejich realitu a podstatu nemůže namalovati více než jen svou představu o nich, svůj sen o skutečnosti.‘ Tento citát výstižně ilustruje polaritu Zrzavého tvorby – jeho díla působí na první pohled jednoduše, avšak tato formální i významová jednoduchost je pouze zdánlivá. Za ní se skrývá mnohovrstevná symbolika, vnitřní spiritualita a promyšlená výtvarná konstrukce, která přetváří realitu v poetickou vizi autora,“ vysvětlila kurátorka Alice Němcová.

Nahrávám video

Portrét slečny Tydlitátové

Telčská expozice je v Česku po dlouhé době první větší připomínkou maleb tohoto výtvarníka. Poprvé po dlouhé době je veřejně k vidění i jeho portrét slečny Tydlitátové. Malbu z roku 1932 loni zakoupila Národní galerie Praha z příspěvku ministerstva kultury za tři miliony korun ze soukromé sbírky. Vystavena nebyla déle než osm desetiletí.

Božena Tydlitátová, kterou Zrzavý portrétoval v roce 1932, pocházela z rodiny, jíž se dařilo díky matčině podnikání s mléčnými výrobky a potravinami. Obchod pak převzali bratři Tydlitátové, postavili v Praze vilu. Rodina vlastnila sbírku lidového i moderního umění. Členové rodiny se věnovali sportu, studovali jazyky, zajímali se o umění. Sestra Lída si vzala podnikatele s textilem Ziku Aschera, jehož představila nedávná výstava Uměleckoprůmyslového muzea Šílený hedvábník, scházeli se i s Pablem Picassem.

Jan Zrzavý na zámku v Telči, 70. léta
Zdroj: NPÚ/Národní galerie Praha

Ve třicátých letech bylo podle kurátorky Němcové v dané společenské vrstvě atypické nechat se portrétovat moderním malířem. Prvorepubliková buržoazie zpravidla zadávala zakázky výtvarníkům pracujícím ve stylu akademických portrétů devatenáctého století. Zrzavý se portrétní tvorbě na zakázku věnoval jen ve dvacátých a na začátku třicátých let, nepředstavuje to velkou část jeho kariéry.

„Na jednu stranu ji (Boženu Tydlitátovou) zachytil jako moderní ženu začátku třicátých let, zároveň obraz namaloval ve stylu neoklasicismu, vycházejícího z evropské tradice. Zrzavý se celý život nechával inspirovat zejména umělci renesance. A zde můžeme vidět kombinaci absolutně současného přístupu s přístupem klasickým. Je mimo jiné v kompozici a v pozici rukou. Celý typ portrétu připomíná renesanční portréty typu Bella Donna, idealizované podobizny žen,“ popsala portrét kurátorka.

Na Portrétu slečny Tydlitátové vyniká moderní účes. Dochovaly se její fotografie, obraz tak lze porovnávat. Portrétované však údajně vadily příliš úzké rty, kvůli tomu měl malíř z plátna odstranit svou signaturu.

Návrat do Telče

Další zhruba třicítka obrazů je rozvěšena po šesti místnostech galerie. Expozice je rozčleněná do několika celků přibližujících malířovy inspirace a časté náměty. Ústřední místo má v galerii Kleopatra, Zrzavého nedokončené dílo, a hned vedle její menší varianta – obraz, který umělec maloval více než dekádu. Vystavená tvorba připomíná také krajiny, které se stávaly oblíbeným námětem Zrzavého, ať už se nacházely na Vysočině, odkud malíř pocházel, nebo v Bretani, kam se rád vracel.

Stála expozice Zrzavého se vrátí do telčského zámku po delší pauze. Bývala zde od osmdesátých let do roku 2007. Při tehdejším třicátém výročí umělcova úmrtí obrazy putovaly na výstavu do pražské Valdštejnské jízdárny.

Prostory v Telči neodpovídaly požadavkům na vystavování uměleckých děl. Díky tříleté rekonstrukci zámku v režii Národního památkového ústavu opět současným požadavkům odpovídají. „Prošly nejen estetickou úpravou, modernizovala se i elektroinstalace, zabezpečení obrazů, oken a mimo jiné je tady přísně hlídané klima,“ ujišťuje kastelán Roman Dáňa.

Na přípravě expozice se pracovalo déle než rok, vyšla na více než čtrnáct milionů korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Obraz Josefa Čapka Piják se vydražil za rekordních 34 milionů korun

Obraz Josefa Čapka Piják se v Praze vydražil za rekordních 34,08 milionu korun včetně aukční přirážky v aukci Galerie Kodl. Předchozí Čapkův autorský rekord byl 30,6 milionu za obraz Nevěstka při aukci loni v listopadu. Olejomalba Piják z roku 1919 přitom začínala v nedělní aukci na vyvolávací ceně devět milionů, uvedla galerie v tiskové zprávě.
16:55Aktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
včera v 12:32

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
včera v 08:59

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026
Načítání...