Vánoce, Vánoce přicházejí, zpívalo se v socialistické „koledě“. Kolekce dostali všichni, autodráhu málokdo

Fronty na mandarinky, Pitralon pro tatínka, kolekce pro maminku a Ježíšek ve stínu Dědy Mráze. Podoba vánočních svátků v sedmdesátých a osmdesátých letech je tématem dočasné výstavy, kterou připravilo Retro muzeum Praha. Návštěvníci na ni najdou typickou výzdobu i vysněné, ale ne všem dostupné dárky.

I před čtyřiceti či padesáti lety dominoval obývacímu pokoji o Vánocích smrček nebo jedle. Foukané skleněné ozdoby firmy Jablonex, které nejeden stromek zdobily, patřily k ceněným vývozním artiklům. Výstava připomene i dekorace, které v časech normalizace už byly na ústupu, ale držely se třeba na Moravě, jako je zdobení pomocí slaměných artefaktů, sušeného ovoce a oříšků.

Plněné, nebo foukané?

Mezi jehličím musely viset také plněné i foukané čokoládové figurky z vánočních kolekcí. „Kolekce se dostávaly v zaměstnání, byl to typický dárek od ROH, tedy sjednocených odborů. Zpočátku nebylo zas tolik druhů, později už ano,“ podotýká historik Petr Koura, který je spolu s Pavlínou Kourovou autorem knihy Sto let českých Vánoc o proměnách těchto svátků.

Čokoládovny Orion, Maryša či Zora začaly vánoční čokoládové ozdoby vyrábět už v létě, aby zvládly uspokojit poptávku na konci roku. Vedle fondánových salonek, lanýžových figurek nebo arabesek z želé se daly zakoupit i luxusnější, několikapatrové kolekce v Tuzexu, kde bylo možné za valuty či bony pořídit zboží, které v běžných prodejnách na pultech nebývalo.

Děda Mráz Ježíška nenahradil

Dárky pod stromeček i za normalizace nosil Ježíšek, navzdory snahám křesťanský symbol z Vánoc vystrnadit. V padesátých letech se komunistická propaganda snaží Ježíška nahradit dědou Mrázem, sovětský dovoz se ale u československé veřejnosti neujal.

„V sedmdesátých a osmdesátých letech to komunisté už nezkoušejí, ale cílenou ateizaci vidíme třeba stále na vánočních písních, které se děti ve škole učí. Nebyly to koledy jako Narodil se Kristus Pán, ale písně jako Vánoce, Vánoce přicházejí, které jsou spíše oslavou vánočního obžerství. Známá rakouská koleda Tichá noc se v osmdesátých letech zpívá nikoliv s textem katolického básníka Václava Renče z první republiky, ale s textem, kde se hovoří o tom, že lidé si dárky nadělují,“ připomíná Koura.

Svetr ne, raději autodráhu

Stejně jako dnes i tehdejší děti nerady pod stromkem nacházely „měkké dárky“. Praktické svetry či šály bývaly podomácku pletené, aby se vykompenzoval nedostatek výběru v obchodech. Se zimním odíváním v normalizačním Československu se návštěvníci výstavy mohou seznámit v samostatné expozici.

Naopak k nejžádanějším patřily lyže, kolo značky Eska či Favorit nebo kazetové magnetofony a později walkman. Na výstavě si můžou částečně splnit svůj sen ti, kteří si jako kluci psali marně Ježíškovi o pořádnou autodráhu. Ta velká složená ze sta dílů přišla i na polovinu tehdejšího platu, někdy ji dalo dohromady více domácností. Muzeum jednu takovou pro návštěvníky sestavilo, mohou si ji i vyzkoušet. K vidění jsou rovněž desítky dobových autíček.

Vánoce za normalizace přibližuje Retro muzeum do konce ledna příštího roku.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 9 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 13 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
včeraAktualizovánovčera v 14:08

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
včera v 10:57

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
včera v 10:20

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...